Evropský parlament se před volbami zaměřil hlavně na boj s dezinformacemi

Brusel 3. června (zpravodajka ČTK) - Zprávy, že nový Evropský parlament (EP) zakáže tradiční auta nebo že europoslanci nařídí celoevropskou mobilizaci a vyšlou lidi do války na Ukrajině - i takové dezinformace by se mohly podle místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věry Jourové objevit v posledních dnech či hodinách před červnovými volbami do EP. Nepravdivé, záměrně zmanipulované informace šířené s úmyslem oklamat čtenáře či diváky, existují už tisíce let, nyní ale mají jejich autoři díky umělé inteligenci (AI) mnohem více možností, jak je šířit. Fotografie či videa vytvořené pomocí AI jsou podle expertů pro netrénované oko často k nerozeznání od skutečných snímků. Boj s dezinformacemi je proto jedním z hlavních témat, na která se představitelé EU před volbami zaměřují. Pomoc s poskytováním ověřených a spolehlivých informací slíbily i velké platformy, jako je například Google nebo sociální sítě spadající pod společnost Meta Platforms. Podle průzkumu Eurobarometru z loňského března více než třetina občanů EU (38 procent) soudí, že dezinformace a jejich šíření jsou teď největší hrozbou pro demokracii. Právě v souvislosti s touto hrozbou přijal Evropský parlament v uplynulém volebním období několik klíčových norem, jejichž cílem je zvýšit odolnost vůči dezinformacím a zahraničním zásahům v EU. Patří mezi ně unijní nařízení o digitálních službách (DSA), nařízení o digitálních trzích (DMA), nová pravidla transparentnosti politické reklamy, nařízení o umělé inteligenci a nařízení o svobodě médií. Na zajištění toho, aby byly nadcházející evropské volby svobodné a spravedlivé spolupracují vnitrostátní orgány s institucemi EU. Společně se snaží bránit volby před různými hrozbami, jako jsou manipulace s informacemi, kybernetické útoky, úniky dat i hybridní hrozby. Evropský parlament spolupracuje i s velkými platformami. Například společnost Google slíbila, že bude v době voleb a před nimi věnovat zvýšenou pozornost poskytování ověřených a spolehlivých informací. Zaměří se také na transparentnost politické reklamy. Společnost Meta Platforms pak aktivuje operační středisko, které bude před volbami do EP identifikovat hrozby a zavádět opatření na jejich zmírnění v souladu s Evropským kodexem zásad boje proti dezinformacím a právě i nařízením o digitálních službách DSA. Dezinformace je obsah, který je záměrně manipulován a šířen s úmyslem podvést nebo klamat příjemce za účelem dosažení určitých strategických, politických nebo hospodářských cílů. Záměrem může být například oslabení důvěry v demokratické instituce, procesy nebo právě i volby, či snaha výsledky voleb ovlivnit. Jak v této souvislosti uvádí komisařka Jourová, EU již od pandemie covidu-19 v roce 2020 pracuje na posílení boje s dezinformacemi. "Nejde primárně o odstraňování obsahu, ale o ověřování faktů a zvyšování povědomí obyvatel," zdůraznila. Rusko, které je podle unijních činitelů hlavním zdrojem dezinformací, má podle Jourové speciální strategii pro každý členský stát. Investuje více do těch, kde vidí, že je levnější ovlivnit více lidí, což je případ Slovenska či Bulharska. Dezinformace jsou často spojeny i s dalšími útoky na informační prostor v EU, ať už jde o kybernetické útoky, špionáž či korupci politiků, podotkla Jourová a zmínila případ, který odhalily české zpravodajské služby. Česká vláda na konci března rozšířila národní sankční seznam o proruskou zpravodajskou platformu Voice of Europe, které poskytovali rozhovory například i německý poslanec českého původu Petr Bystroň či německý europoslanec Maximilian Krah. Český Deník N a německý magazín Der Spiegel následně uvedly, že Bezpečnostní informační služba (BIS) podezřívá Bystroně z braní úplatků od proruské sítě. Z napojení na proruskou vlivovou síť je podezírán i Krah. Nejrůznější dezinformace se objevovaly už za předchozích voleb do europarlamentu. Podle Delphine Colardové z tiskového oddělení EP šlo například o falešné pokyny, jak volit (v Řecku a v Nizozemsku), objevily se ale i příběhy o perech s mizejícím inkoustem (ve Slovinsku, Španělsku a ve Finsku), také tvrzení o podvodech či nesrovnalostech souvisejících s hlasovacími zařízení (v Řecku), s hlasováním poštou (ve Španělsku) či s internetovým hlasováním (v Estonsku) a rovněž informace o nebezpečí hrozícím ve volebních místnostech (v Bulharsku, Španělsku či Polsku). Podle EP se lze dezinformacím bránit dodržováním několika pravidel, mezi která patří: být ostražitý, naučit se dezinformace rozpoznávat, ověřovat zdroje, ověřovat fakta, nesdílet nepotvrzené informace, detailně prozkoumat fotografie či videa, vzdělávat se, podporovat kritické myšlení a podezřelý obsah nahlásit. "Víme, jak daleko jsou schopni zajít nejrůznější aktéři, aby se pokusili narušit naše demokratické procesy. V mnoha státech jsme svědky pokusů protlačit dezinformace a propagandu, které pocházejí od aktérů nepřátelských vůči evropskému projektu. Je to hrozba, na kterou musíme být připraveni," uvedla nedávno předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. "Tyto volby jsou testem našich systémů," dodala. Tereza Šupová jrm - sdílejte článek