Židé v Evropě stále čelí vysoké míře antisemitismu, uvedla agentura EU
Brusel/Vídeň 11. července (zpravodajka ČTK) - Židé v Evropě stále čelí vysoké míře antisemitismu a kvůli obavám o vlastní bezpečnost mnozí skrývají svou židovskou identitu. Vyplývá to z více než stostránkové zprávy, kterou dnes zveřejnila Agentura EU pro základní práva (FRA). Průzkum mezi židovskou populací ve 13 zemích včetně Česka, o který se zpráva opírá, byl proveden ještě před teroristickými útoky Hamásu na Izrael loni v říjnu. V Česku 43 procent dotazovaných uvedlo, že antisemitismus za posledních pět let vzrostl a 27 procent respondentů považuje antisemitismus za velký problém ve svém životě. Průměr ve všech třinácti zemích byl u těchto otázek 80, respektive 84 procent.
Samotný průzkum sice probíhal od ledna do června 2023, zpráva unijní agentury ale obsahuje také informace o antisemitismu od dvanácti židovských organizací po říjnových útocích. Tyto organizace přitom uvedly, že Židé od října 2023 čelí většímu počtu antisemitských incidentů. Některé organizace podle svých vyjádření vykázaly nárůst o více než 400 procent. Z Česka byla oslovena Federace židovských obcí v ČR, která podle zprávy FRA uvedla, že v roce 2023 se počet antisemitských útoků téměř zdvojnásobil v porovnání s rokem 2022.
Dosud třetí průzkum FRA týkající se diskriminace a zločinů z nenávisti proti Židům v Evropské unii odhaluje zkušenosti židovských obyvatel a jejich vnímání antisemitismu. Průzkum také poukazuje na překážky, jimž Židé čelí, pokud se snaží žít bez skrývání své židovské identity.
Podle průzkumu se 80 procent respondentů domnívá, že antisemitismus v jejich zemi za posledních pět let před šetřením vzrostl; 90 procent respondentů se v roce před průzkumem setkalo s antisemitismem na internetu, 56 procent dotazovaných se setkalo s antisemitismem off-line od lidí, které znají, a 51 procent ho zaznamenalo v médiích.
"Třicet sedm procent respondentů uvedlo, že byli v roce před průzkumem obtěžováni kvůli svému židovském původu. Většina z nich zažila obtěžování vícekrát. Antisemitské obtěžování a násilí se většinou odehrává na ulici, v parcích nebo v obchodech," uvádí agentura EU ve své tiskové zprávě k průzkumu.
Dotazování probíhalo ve třinácti členských státech Evropské unie, ve kterých žije kolem 96 procent unijní židovské populace - v Rakousku, Belgii, Česku, Dánsku, Francii, Německu, Maďarsku, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Rumunsku, Španělsku a Švédsku. Průzkum byl proveden v první polovině roku 2023 a jak agentura v metodologických vysvětlivkách poznamenala, vzhledem k rozsáhlosti i finanční náročnosti podobného šetření nebylo možné ihned po útocích Hamásu spustit průzkum nový. Nicméně v lednu a v únoru letošního roku agentura FRA konzultovala dění s dvanácti židovskými organizacemi v Evropě a jejich zkušenosti s děním po útocích jsou do celkové zprávy rovněž zahrnuty.
Průzkumu, který probíhal online, se celkem zúčastnilo téměř 8000 dotazovaných z řad Židů starších 16 let. V Česku se zapojilo 471 Židů. Odhadovaná židovská populace v zemi je přitom 5200, píše se ve zprávě FRA. Z šetření v ČR vyplynulo, že 40 procent dotazovaných se v roce před průzkumem setkalo s antisemitismem na internetu, konkrétně 37 procent uvedlo, že to bylo na Facebooku, 20 procent na online fórech, 18 procent hovořilo o online zpravodajství, tři procenta o Instagramu a šest procent o sociální síti X.
Obavy o bezpečnosti byly podle průzkumu u českých zástupců židovské obce menší než v ostatních zemí. Jedenáct procent uvedlo, že má velké obavy z obtěžování a pět procent, že má obavy z napadení, což bylo podle unijní agentury vůbec nejnižší číslo. Průměrně ve všech zemích zapojených do průzkumu byly tyto hodnoty 53 procent, respektive 44 procent.
V České republice se 54 procent dotazovaných alespoň příležitostně vyhýbá nošení židovských symbolů na veřejnosti (průměr třinácti zemí byl 76 procent); 20 procent Židů v ČR pak bezpečnostních důvodů nikdy nenosí židovské symboly (průměr třinácti zemí byl 48 procent).
Pokud jde o téma spokojenosti s tím, jak s antisemitismem bojuje česká vláda, 18 procent dotazovaných v ČR uvedlo, že v posledních pěti letech zvažovalo emigraci právě kvůli svému židovskému původu. Průměr ve třinácti zemích byl přitom 45 procent. Třicet osm procent respondentů řeklo, že česká vláda bojuje s antisemitismem efektivně (průměr třinácti zemí byl 18 procent).
tes ank - sdílejte článek
Následuje: Polsko potřebuje připravit své vojáky na válku, míní náčelník vojska
Varšava 10. července (ČTK) - Polsko potřebuje připravit své vojáky na rozsáhlou válku, uvedl dnes náčelník generálního štábu polských ozbrojených sil, generál Wieslaw Kukula podle agentury Reuters. Generál dnes před novináři ohlásil zvýšení počtu vojáků na hranici s Ruskem a Běloruskem. Vztahy Polska s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem se prudce zhoršily poté, co ruská vojska 24. února 2022 vpadla na sousední Ukrajinu, čímž rozpoutala válku, pokračující třetím rokem. 'Dnes musíme připravit naše síly na válku v plném rozsahu, a ne na konflikt asymetrického typu,' řekl na tiskové konferenci náčelník generálního štábu. 'To nás nutí najít dobrou rovnováhu mezi pohraniční misí a zachováním intenzity výcviku v armádě,' dodal. Polsko v květnu oznámilo, že vynaloží deset miliard zlotých (asi 60 miliard Kč) na projekt Východní štít, který má posílit obranu země na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Dokončení projektu Varšava plánuje na rok 2028. Varšava letos v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zvýšila výdaje na obranu na více než čtyři procenta svého hrubého domácího produktu. Generál Kukula také uvedl, že současný velký zájem uchazečů o vstup do armády - plánovaný nábor na celý letošní rok se podařilo splnit během prvního pololetí a hlásí se další zájemci - představuje pro velení dilema, zda má přijmout více rekrutů, než původně počítal armádní rozpočet, na úkor nákupu vojenského materiálu. (pokračování...)
Varšava 10. července (ČTK) - Polsko potřebuje připravit své vojáky na rozsáhlou válku, uvedl dnes náčelník generálního štábu polských ozbrojených sil, generál Wieslaw Kukula podle agentury Reuters. Generál dnes před novináři ohlásil zvýšení počtu vojáků na hranici s Ruskem a Běloruskem. Vztahy Polska s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem se prudce zhoršily poté, co ruská vojska 24. února 2022 vpadla na sousední Ukrajinu, čímž rozpoutala válku, pokračující třetím rokem. 'Dnes musíme připravit naše síly na válku v plném rozsahu, a ne na konflikt asymetrického typu,' řekl na tiskové konferenci náčelník generálního štábu. 'To nás nutí najít dobrou rovnováhu mezi pohraniční misí a zachováním intenzity výcviku v armádě,' dodal. Polsko v květnu oznámilo, že vynaloží deset miliard zlotých (asi 60 miliard Kč) na projekt Východní štít, který má posílit obranu země na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Dokončení projektu Varšava plánuje na rok 2028. Varšava letos v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zvýšila výdaje na obranu na více než čtyři procenta svého hrubého domácího produktu. Generál Kukula také uvedl, že současný velký zájem uchazečů o vstup do armády - plánovaný nábor na celý letošní rok se podařilo splnit během prvního pololetí a hlásí se další zájemci - představuje pro velení dilema, zda má přijmout více rekrutů, než původně počítal armádní rozpočet, na úkor nákupu vojenského materiálu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Židé v Evropě stále čelí vysoké míře antisemitismu, uvedla agentura EU' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Sociální problematika (sop) - Evropská unie - zprávy (eur) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2024071102745|510689. Vydána 11.07.2024 11:20:08. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Židé v Evropě stále čelí vysoké míře antisemitismu, uvedla agentura EU' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Sociální problematika (sop) - Evropská unie - zprávy (eur) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2024071102745|510689. Vydána 11.07.2024 11:20:08. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.