Srbský prezident vyjádřil pochyby ohledně brzkého vstupu své země do EU

Praha 31. srpna (ČTK) - Srbský prezident Aleksandar Vučić vyjádřil pochyby, že se jeho země stane brzy součástí Evropské unie, rozdíly v řadě oblastí jsou podle něj nyní příliš velké. Jakkoliv je začlenění do bloku strategickým cílem Bělehradu, nyní se chce soustředit na ekonomiku a zlepšování životní úrovně Srbů. Černohorský prezident Jakov Milatović je naopak přesvědčen, že jeho země vstoupí do EU už v roce 2028. Oba státníci to dnes uvedli v debatě na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze. Srbsko si je vědomo, že se součástí EU nestane, dokud s blokem nesladí svou zahraniční politiku, uvedl Vučić s odkazem na postoj své země k Rusku nebo nezávislosti Kosova. "Evropská unie se bude muset smířit s tím, že v některých otázkách asi uvažujeme jinak," dodal a připustil, že i před samotným Srbskem je mnoho práce, například v oblasti reforem soudnictví. To kritici označují za poplatné Vučičově vládě. "Nebudu lhát vlastním lidem," uvedl k možnosti brzkého vstupu. Pro Srbsko je podle něj nyní důležité zlepšovat kvalitu života Srbů. "Snění je dobré, ale nakonec musíme pro naše lidi něco reálně udělat," uvedl. Milatović řekl, že jeho země je oproti Srbsku na vstup do EU daleko lépe připravena. Je součástí NATO, používá euro, plně s EU sladila svou zahraniční a bezpečnostní politiku, navíc je coby malý stát s více než 600.000 obyvateli snadno integrovatelná. Vyzval, aby EU využila novou energii v Bruselu danou ruskou agresí na Ukrajině a více se věnovala integraci západního Balkánu. "Myslím, že vstup Černé Hory do EU v roce 2028 by byla událost daleko přesahující význam Černé Hory, protože by to byl pozitivní signál pro všechny ostatní, že přístupový proces žije," řekl Milatović. Zdůraznil, že i pro Černou Horu bylo složité přijmout protiruské sankce, neboť například v oblasti cestovního ruchu pocházelo ještě před pěti lety 30 procent příjmů balkánské země z Ruska. Přesto Podgorica toto podle Milatoviče nelehké rozhodnutí učinila. EU dává státům západního Balkánu - Srbsku, Černé Hoře, Severní Makedonii, Albánii, Bosně a Kosovu - perspektivu členství. Integrační proces se ale v posledních letech dostal do slepé uličky kvůli neschopnosti vlád provést kýžené reformy jakož i složitým otázkám vyplývajícím z politického uspořádání, které v regionu vzniklo po rozpadu bývalé Jugoslávie v 90. letech. Zatím poslední zemí regionu, která se stala členem bloku, bylo v roce 2013 Chorvatsko. Loni schválila EU takzvaný plán růst růstu pro západní Balkán, který má jeho integraci i s pomocí dodatečných finančních nástrojů urychlit. Srbská opozice Vučiče dlouhodobě obviňuje, že zemi odvádí z cesty do EU a místo toho prohlubuje vztahy s Ruskem a Čínou. To Vučić odmítá s tvrzením, že usiluje o dobré a vzájemně prospěšné vztahy se všemi státy. V debatě poukázal na to, že Srbsko se sice nepřipojilo k protiruským sankcím, zároveň však ruskou invazi na Ukrajinu odsoudilo. Odmítl také, že by pěstoval zvláštní osobní vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. abl rdo - sdílejte článek