Výstavba vysokorychlostních tratí se zpožďuje, pomoct má projektové řízení

Praha 10. října (ČTK) - Narůstá zpoždění výstavby vysokorychlostních tratí (VRT), jednou z příčin jsou dlouhá jednání s dotčenými kraji. Proces má urychlit přechod na projektový způsob řízení. Na včasnost realizace projektu dohlíží v čele vládního výboru pro strategické investice premiér Petr Fiala (ODS). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to řekl novinářům po dnešním jednání vlády, kterou informoval o aktuálním stavu projektu rychlých spojení (RS). Kupka vede meziresortní řídící výbor projektu, projektový tým Správy železnic (SŽ) vede sekční ředitel Jakub Bazgier s náměstkem generálního ředitele pro modernizaci Mojmírem Nejezchlebem. Pro manažery Správy železnic vláda nastavila ukazatele výkonnosti. Na zpožďování termínů výstavby VRT na základě dokumentu předkládaného vládě upozornil v úterý server Zdopravy.cz. První stavby by měl podle Kupky stát zahájit v příštím roce. Jde o modernizaci dvou úseků tratě z Brna do Přerova, konkrétně Nezamyslice - Kojetín a Kojetín - Přerov, uvedl. Podle serveru Zdopravy.cz jsou na webu Správy železnic staré dokumenty, podle kterých stavba na této trati měla začít už v roce 2020. Modernizovaná trať bude součástí sítě vysokorychlostních tratí, vzhledem k projektované maximální rychlosti 200 kilometrů v hodině ale není plnohodnotnou vysokorychlostní tratí. "V současné chvíli probíhá projektování tratí, které doprovází bezprecedentní rozsah komunikace s obcemi, kraji, spolky a s občany, jichž se chystaná výstavba vysokorychlostních tratí přímo dotýká," řekl Kupka. Přípravu nových tratí podle něj prodlužuje komunikace se samoprávami, v budoucnu by ale měla schvalování staveb urychlit. Délku příprav podle ministerstva dopravy významně ovlivňují krajská zastupitelstva, která například rozhodují o aktualizaci zásad územního rozvoje. Kraje podle ministerstva o VRT rozhodují i několik let. V různých fázích vyjednávání jsou podle ministerstva VRT na území Prahy, Olomouckého kraje, Vysočiny a Jihomoravského kraje. Stát ale v případě strategicky důležitých infrastrukturních staveb může zamezit neodůvodněným prodlevám a rozhodnout prostřednictvím Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESÚ). Úřad bude přímo posuzovat dokumentaci pro povolení stavby podle nového stavebního zákona. Územní řízení a rozhodnutí se tím z procesu vyřazuje. Správa železnic podle ministerstva dopravy zahájila první fázi majetkoprávního vypořádání. Byli informováni vlastníci pozemků, kterých se stavba VRT dotkne. V přípravě jsou předběžné archeologické výzkumy, které mají stanovit časovou a finanční náročnost budoucího záchranného archeologického výzkumu. V procesu posouzení vlivu stavby na životní prostředí EIA je podle ministerstva aktuálně například VRT Moravská brána. Výstavba tohoto úseku je aktuálně naplánovaná na rok 2028, původně měla být podle tiskové zprávy Správy železnic zahájena v roce 2025. Tříleté zpoždění čeká také VRT Jižní Morava. VRT Polabí, tedy úsek z Běchovic do Poříčan, se podle dřívějších vyjádření SŽ také měla začít stavět v příštím roce, podle serveru Zdopravy.cz to ale bude nejdříve v roce 2030. "Stále platí, že do deseti let se svezeme vlakem po vysokorychlostní trati, do roku 2040 bude postavená většina projektovaných tratí a do roku 2050 bude celá síť VRT v Česku napojena na evropskou dopravní síť, k čemuž jsme se jako členská země EU zavázali," uvedl Kupka. Odhady na výstavbu sítě VRT se podle Kupky v roce 2017 pohybovaly v řádu stovek miliard korun, dnes by se náklady měly blížit bilionu korun. Tři úseky VRT bude stát financovat prostřednictví takzvané PPP spolupráce se soukromým sektorem. Konkrétně jde o VRT Moravská brána o délce 91 kilometrů s náklady 96 miliard korun, VRT Jižní Morava o délce 39 kilometrů a náklady 23 miliard korun a RS Střední Morava o délce 75 kilometrů a náklady 60 miliard korun. "Novinkou je nové, samostatné oddělení PPP projektů a nás čeká první PPP projekt na železnici," řekl Kupka. Dodal, že jde o trať z Prahy na Letiště Václava Havla. szd ptd - sdílejte článek