FT: Maďarsko přichází o část peněz z EU, propad ekonomiky země se prohlubuje
Budapešť 31. prosince 2024 (ČTK) - Maďarsko má na začátku nového roku trvale ztratit přístup k více než jedné miliardě eur (25,2 miliardy Kč) z fondů EU. Spory mezi Budapeští a Bruselem brzdí schopnost země dostat se z recese a podkopávají snahy premiéra Viktora Orbána o znovuzvolení do funkce v roce 2026, napsal list Financial Times (FT).
Zmrazení peněz EU zasáhlo Maďarsko v době, kdy má vláda jen málo prostoru pro manévrování. Rozpočtový deficit v letošním roce činí více než 4,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). To zvyšuje politické napětí.
Maďarská ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla o 0,7 procenta. Byl to druhý propad HDP za sebou, a země se tak dostala do technické recese. Může za to slabá poptávka v automobilovém, elektronickém a farmaceutickém sektoru, které mají dominantní postavení v průmyslové výrobě v zemi.
Z 6,3 miliardy eur zmrazených Bruselem kvůli obavám o právní stát přijde Budapešť trvale o 1,04 miliardy eur, protože tato částka musí být rozdělena do konce letošního roku, jinak o ni země přichází. Maďarsko také přichází o jeden milion eur denně z peněz EU kvůli nelegálnímu zacházení s žadateli o azyl. Celkové ztráty kvůli zacházení s žadateli o azyl v letošním roce činí 200 milionů eur. Soudní dvůr EU také v červnu udělil zemi pokutu 200 milionů eur za porušování azylových pravidel a ignorování jeho dřívějších rozhodnutí.
Celkem zůstává pro zemi zablokováno 19 miliard eur z postpandemických fondů obnovy a dalších zdrojů EU.
Maďarský ministr pro záležitosti EU János Bóka z polovině prosince uvedl, že je velmi obtížné neinterpretovat zmrazení fondů jako "politický tlak". Dodal, že Budapešť přijme kroky k nápravě této diskriminační situace. Vláda také žádá odškodnění za rozhodnutí Soudního dvoru EU, což je další ukázkou toho, že vztahy mezi Bruselem a Budapeští dosáhly nového minima, dodal FT.
Peníze z EU pravděpodobně zůstanou zablokovány až do voleb. Ani jedna strana není ochotna ustoupit z toho, co považuje za zásadní otázky, včetně protikorupčních opatření, nezávislosti soudů a zacházení Maďarska s menšinami a žadateli o azyl.
Obě strany také mají čas do poloviny ledna, aby se dohodly na kompromisním fiskálním plánu pro roky 2025 až 2028. EU je připravena dát zemi špatné hodnocení, pokud nesníží výdaje.
V rozpočtu země na příští rok byly zrušeny většinou investice financované EU a sociální výdaje. To přimělo opozici k tomu, aby začala upozorňovat na rozpadající se nemocnice, nedostatek zařízení pro péči o děti a špatná nádraží. Ministr hospodářství Márton Nagy připustil, že vláda nedokáže zcela zaplnit mezeru způsobenou výpadkem financování z EU.
"Nejprve musíme upevnit ekonomiku," řekl Nagy listu FT. "Roky jsme klopýtali od krize ke krizi - covid, energetická krize, válka, nyní slabost německé ekonomiky. Všichni víme, že daňové příjmy chybí, takže je musíme znovu vytvořit." Nagy trvá na tom, že vláda nebude nadměrně utrácet. Místo toho, aby použil vládní prostředky na stimuly, navrhl umožnit lidem použít úspory ze soukromých penzijních fondů na nákup nebo renovaci nemovitostí, bez zdanění. Cílem kroku je zvýšit slabou poptávku.
Orbán mezitím sází na to, že by mezeru mohli zaplnit investoři z Asie. Čínské investice v Maďarsku v posledních letech vzrostly, ale jen málo ekonomů si myslí, že mohou zcela kompenzovat nedostatek finančních prostředků z Bruselu.
irl mka - sdílejte článek
Následuje: Příští rok vzrostou odvody živnostníků i spotřební daň z tabáku a alkoholu
Praha 31. prosince (ČTK) - Zvýšení odvodů pro živnostníky i vyšší paušální daň v prvním pásmu patří mezi hlavní daňové změny v nadcházejícím roce. Mění se také pravidla pro uplatňování nároku na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) nebo pravidla zdanění výnosů z kryptoměn. Od Nového roku se rovněž zvyšují sazby spotřební daně z tabákových výrobků i z alkoholu. Vyplývá to z informací ministerstva financí a z vyjádření daňových odborníků oslovených ČTK. "Rok 2025 přinese pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) další nepříjemné překvapení v podobě výrazného zvýšení minimálních odvodů na sociální a zdravotní pojištění," řekla ČTK daňová poradkyně KODAP Barbora Jeníková. "V roce 2025 budou OSVČ s hlavní výdělečnou činností platit na sociálním pojištění 4759 korun měsíčně, což je o 23,5 procenta více než v roce 2024. Minimální záloha na zdravotní pojištění se zvýší na 3143 korun měsíčně, což znamená nárůst o 5,9 procenta oproti předchozímu roku," uvedla Jeníková. Daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars Gabriela Ivanco upozornila, že za poslední čtyři roky povinné odvody živnostníků výrazně narostly. "Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti bude nutné platit souhrnné měsíční zálohy na pojistném ve výši 7902 korun, což je téměř o 60 procent více než ještě v roce 2021," uvedla. V příštím roce kvůli vyšším odvodům vzrostou i zálohy paušální daně v prvním pásmu o 1218 korun na 8716 korun. Ve zbývajících dvou pásmech paušální daně se zálohy nemění. "Pro OSVČ s nízkými příjmy přinese rok 2025 výrazně vyšší daňové zatížení. Některé OSVČ s nízkými příjmy proto mohou zvážit přechod do zaměstnaneckého poměru jako alternativní možnost, zejména s ohledem na zvýšení minimální mzdy z 18.900 korun na 20.800 korun," řekla ČTK Ivanco. Příští rok se zvýši hranice, pod kterou se neplatí odvody z práce na dohodu. "Zatímco doposud se u dohod o provedení práce odvody neplatily do hranice 10.000 korun, nově nepůjde o pevnou částku, ale o čtvrtinu oficiálně stanovené průměrné mzdy pro daný rok, zaokrouhlenou na celé pětistovky směrem dolů. Pro rok 2025 půjde o částku 11.500 korun," uvedla daňová poradkyně Martina Šotníková ze společnosti Rödl Partner. Zároveň se v příštím roce nakonec nespustí původně plánovaný systém oznamovaných dohod o provedení práce, kdy by výhodnější pravidla odvodů platila pouze pro jednu z nich, upozornila partnerka společnosti TPA Jana Skálová. (pokračování...)
Praha 31. prosince (ČTK) - Zvýšení odvodů pro živnostníky i vyšší paušální daň v prvním pásmu patří mezi hlavní daňové změny v nadcházejícím roce. Mění se také pravidla pro uplatňování nároku na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) nebo pravidla zdanění výnosů z kryptoměn. Od Nového roku se rovněž zvyšují sazby spotřební daně z tabákových výrobků i z alkoholu. Vyplývá to z informací ministerstva financí a z vyjádření daňových odborníků oslovených ČTK. "Rok 2025 přinese pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) další nepříjemné překvapení v podobě výrazného zvýšení minimálních odvodů na sociální a zdravotní pojištění," řekla ČTK daňová poradkyně KODAP Barbora Jeníková. "V roce 2025 budou OSVČ s hlavní výdělečnou činností platit na sociálním pojištění 4759 korun měsíčně, což je o 23,5 procenta více než v roce 2024. Minimální záloha na zdravotní pojištění se zvýší na 3143 korun měsíčně, což znamená nárůst o 5,9 procenta oproti předchozímu roku," uvedla Jeníková. Daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars Gabriela Ivanco upozornila, že za poslední čtyři roky povinné odvody živnostníků výrazně narostly. "Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti bude nutné platit souhrnné měsíční zálohy na pojistném ve výši 7902 korun, což je téměř o 60 procent více než ještě v roce 2021," uvedla. V příštím roce kvůli vyšším odvodům vzrostou i zálohy paušální daně v prvním pásmu o 1218 korun na 8716 korun. Ve zbývajících dvou pásmech paušální daně se zálohy nemění. "Pro OSVČ s nízkými příjmy přinese rok 2025 výrazně vyšší daňové zatížení. Některé OSVČ s nízkými příjmy proto mohou zvážit přechod do zaměstnaneckého poměru jako alternativní možnost, zejména s ohledem na zvýšení minimální mzdy z 18.900 korun na 20.800 korun," řekla ČTK Ivanco. Příští rok se zvýši hranice, pod kterou se neplatí odvody z práce na dohodu. "Zatímco doposud se u dohod o provedení práce odvody neplatily do hranice 10.000 korun, nově nepůjde o pevnou částku, ale o čtvrtinu oficiálně stanovené průměrné mzdy pro daný rok, zaokrouhlenou na celé pětistovky směrem dolů. Pro rok 2025 půjde o částku 11.500 korun," uvedla daňová poradkyně Martina Šotníková ze společnosti Rödl Partner. Zároveň se v příštím roce nakonec nespustí původně plánovaný systém oznamovaných dohod o provedení práce, kdy by výhodnější pravidla odvodů platila pouze pro jednu z nich, upozornila partnerka společnosti TPA Jana Skálová. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'FT: Maďarsko přichází o část peněz z EU, propad ekonomiky země se prohlubuje' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Politika (pol) - Finance (fin) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2024123101356|512707. Vydána 31.12.2024 8:53:55. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'FT: Maďarsko přichází o část peněz z EU, propad ekonomiky země se prohlubuje' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Politika (pol) - Finance (fin) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2024123101356|512707. Vydána 31.12.2024 8:53:55. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.