PwC: Počet fúzí a akvizic v ČR byl v prvním pololetí nejnižší za šest let
Praha 7. srpna (ČTK) - Počet fúzí a akvizic v ČR byl v prvním pololetí nejnižší za šest let. Zároveň se ale na trhu projevuje trend zájmu o velké transakce, celkový objem fúzí vzrostl trojnásobně. Ve zbytku roku lze v Česku očekávat oživení, řada transakcí je těsně před dokončením. Objem fúzí ve světě je mírně vyšší než loni, vyplývá z aktuální analýzy poradenské firmy PwC.
V ČR bylo v prvním pololetí 45 obchodů, loni ve stejnou dobu to bylo 81 transakcí. Objem transakcí prudce vzrostl a dosáhl 1,4 miliardy dolarů, tedy 32,3 miliardy Kč, proti loňským 430 milionům dolarů. To je v přepočtu zhruba 9,9 miliardy korun. Zatím největší letošní českou investicí je vstup polostátní společnosti ČEZ do distributoru plynu GasNet.
Celosvětový objem fúzí a akvizic dosáhl 1,312 bilionu dolarů, meziročně o pět procent více. Také ve světě se projevuje trend větších obchodů. "Obavy a nejistoty z budoucího vývoje ekonomiky postupně odeznívají a trh se začíná oživovat. Přispívají k tomu nižší úrokové sazby i zlepšený stav ekonomiky, ať už obnovení ekonomického růstu či inflace pod třemi procenty. Objevují se díky tomu i první opravdu velké obchody, byť řada z nich je teprve rozjednaných a dokončí se až ve druhé polovině roku," uvedl partner PwC pro fúze a akvizice Jan Hadrava.
Také výhled v ČR do druhé poloviny roku hodnotí pozitivně. České firmy mají dostatek kapitálu, daří se jim a chtějí expandovat. "V poslední době navíc sledujeme zajímavý trend, kdy roste jejich chuť nakupovat i v zahraničí, zejména v západní Evropě," podotkl. Stále častější nákupy v zahraničí svědčí podle něj o tom, že pro české investory je domácí trh v mnoha ohledech malý, že mají sebevědomí i peníze na to, aby vstupovali do velkých transakcí v zahraničí.
Ve druhém pololetí roku očekává menší zapojení státu do transakcí v energetice, trh tak potáhnou především soukromí investoři. Mezi největší regionální investice v prvním pololetí v Česku patří prodej CPI Hotels nebo nákup šesti polských obchodních center českou investiční skupinou Star Capital Finance.
Celosvětově nejvíce lákají technologické společnosti či finanční služby, vysoká poptávka zůstává i po investicích do energetických společností včetně obnovitelných zdrojů energie. Nicméně ani světové trhy ještě neopustila nejistota, počet transakcí je o čtvrtinu nižší než v loňském prvním pololetí. PwC eviduje přes 23.000 obchodů proti loňským více než 30.000.
"Kombinace vysokých úrokových sazeb a politické nejistoty byla v uplynulém období pro mnoho transakcí překážkou. Nicméně strategická potřeba fúzí a akvizic stále sílí. To vytváří poptávku, která se uvolní, jakmile tyto nejistoty definitivně pominou. Otázkou tedy není, jestli se trh zvedne, ale kdy to bude," uvedla studie PwC.
Studie zároveň připomněla, že rekordní pro fúze a akvizice byla druhá polovina roku 2021 po covidové pandemii, kdy investoři začali uvolňovat peníze shromážděné během covidu. Tehdy se za pololetí uskutečnilo 34.000 obchodů v objemu 2,7 bilionu dolarů.
fd rdo
Studie: V červenci zbankrotovalo 400 podnikatelů, nejméně v tomto roce
Praha 7. srpna (ČTK) - V červenci bylo vyhlášeno 400 bankrotů podnikatelů, o 62 méně než v červnu. Bylo rovněž podáno 430 návrhů na bankrot, o 19 méně než v předchozím měsíci. V obou případech jde o nejnižší měsíční počty v tomto roce. Z dlouhodobějšího hlediska však bankrotů podnikatelů přibývá. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou společnost CRIF dnes poskytla ČTK.
Naopak v případě firem bylo v červenci vyhlášeno zatím nejvíce firemních bankrotů v letošním roce, rekordní byl i počet návrhů na ně. Vyhlášeno bylo 64 bankrotů společností, což je o tři více než ve červnu. Zároveň bylo podáno 111 návrhů na bankrot, meziměsíčně o 14 více, uvedla tento týden CRIF.
"Červenec je pro podnikatele insolvenčními prázdninami, roli v tom samozřejmě hrají i dovolené a omezená pracovní doba úřadů. V předchozích měsících tohoto roku bylo vyhlášeno vždy přes 450 bankrotů. Nic to ale nemění na tom, že proti předchozím rokům podnikatelských bankrotů přibylo," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Objem úvěrů podnikatelů se podle ní meziročně zvedl o čtyři procenta. Vzrostl i objem jejich vkladů, avšak pouze o jedno procento. Stále platí, že objem vkladů podnikatelů značně převyšuje objem jejich úvěrů. Podnikatelé navíc splácejí své dluhy velmi dobře, protože podíl nevýkonných úvěrů na objemu celkových úvěrů podnikatelů i nadále klesá, dodala.
Výsledky za posledních 12 měsíců naznačují mírný růst bankrotů. V tomto období byl vyhlášen bankrot u 5232 podnikatelů, o 286 více než v předchozím období. Zároveň bylo podáno 5537 insolvenčních návrhů, o 291 více než v předchozích 12 měsících.
Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v červenci vyhlášeno ve Středočeském kraji, a to 53. V Moravskoslezském kraji jich bylo 46. Nejméně naopak v Karlovarském kraji - sedm a na Vysočině - 14. Na 10.000 aktivních podnikatelů připadlo v posledních 12 měsících nejvíce bankrotů v Karlovarském a v Libereckém kraji, nejméně již tradičně v Praze a ve Středočeském kraji.
V rámci odvětví bylo v červenci nejvíce podnikatelských bankrotů vyhlášeno ve stavebnictví se stovkou bankrotů a ve zpracovatelském průmyslu s 63, nejméně v informačních a komunikačních činnostech, vzdělávání, zdravotní a sociální péči a ve výrobě a rozvodu vody, plynu a elektřiny, kde byly shodně dva.
Nejvyšší míru bankrotu vykázalo odvětví dopravy a skladování, kde v posledních 12 měsících zbankrotovalo 67 na 10.000 registrovaných podnikatelů a odvětví stavebnictví s 50 na 10.000. Nejméně bankrotů na 10.000 registrovaných subjektů zaznamenává již delší dobu odvětví vzdělávání, zdravotní a sociální péče se sedmi a informační a komunikační činnosti s osmi bankroty.
fd rdo