Argor Heraeus SA 5 gramů - Investiční zlatý slitek - Set 10ks slitků

Austrálie jako první ve vyspělém světě udělala pauzu ve zvyšování úroků

Sydney 4. dubna (ČTK) - Australská centrální banka dnes ponechala základní úrokovou sazbu na 3,6 procenta. Informovala o tom v tiskové zprávě. Stala se tak první centrální bankou ve vyspělém světě, která udělala pauzu v nynějším cyklu zvyšování sazeb. Měnová autorita chce teď vyčkat na další statistické údaje, aby mohla posoudit, jak se dosavadní zpřísňování měnové politiky odráží ve vývoji inflace. Centrální banka učinila pauzu po deseti zvýšeních. Teď chce s dalšími kroky počkat, neboť ekonomika vykazuje známky ochlazení. Další zvýšení ale podle centrální banky možná ještě bude muset přijít, aby se inflace vrátila ke stanovenému cíli. Finanční trhy s pauzou počítaly. Analytici ale byli rozděleni v názoru na to, zda centrální banka vzhledem k vysoké inflaci bude ve zvyšování úroků pokračovat. Investoři na rozhodnutí centrální banky zareagovali prodejem australských dolarů, kurz měny tím v jednu chvíli snížili na 0,6758 USD. Mírně se zvýšila cena klíčových dluhopisů australské vlády, což snížilo jejich výnos. Vývoj cen kontraktů na tyto dluhopisy naznačuje, že s pauzou ve zvyšování úroků trhy počítají i v květnu. To by znamenalo, že cyklus zvyšování sazeb je možná u konce. "Rozhodnutí ponechat úrokové sazby tento měsíc beze změn dává bankovní radě více času na posouzení stavu ekonomiky a dalšího výhledu v prostředí značné nejistoty," uvedl guvernér centrální banky Philip Lowe. "Bankovní rada si uvědomuje, že měnová politika funguje se zpožděním a že plný účinek výrazného zvýšení úrokových sazeb se teprve projeví," dodal. Změna postoje centrální banky k měnové politice podle ekonoma finančního ústavu Commonwealth Bank of Australia Garetha Airda znamená, že bankovní rada už si není dalším zvýšením sazeb tak jistá. Až do posledního zasedání tvrdila, že bude nutné sazby ještě zvyšovat. "Abychom si rozuměli - rada si stále zachovává příklon k dalšímu zvyšování, jak jsme předpokládali. Toto je pouze mírnější verze předchozího prohlášení," uvedl Aird. Ekonom stále předpokládá, že základní úrok dosáhne vrcholu kolem hodnoty 3,85 procenta. Jedním z faktorů pro další zpřísňování měnové politiky je inflace za první čtvrtletí, která bude známa koncem dubna. Podle analytiků je možné, že bude vyšší, protože ceny nájemného a veřejných služeb se v Austrálii citelně zvyšují. Ve čtvrtém čtvrtletí inflace vzrostla na 7,8 procenta. spr

Stát za první čtvrtletí vybral na daních 280,6 miliardy korun

Praha 4. dubna (ČTK) - Stát za první čtvrtletí vybral na daních 280,6 miliardy korun. Proti stejnému období loňského roku se objem vybraných daní zvýšil o 12,2 procenta. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických a právnických osob. Meziročně naopak poklesl výběr spotřební daně, silniční daně a daně z nemovitosti. Vyplývá to z dat, která zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu za první čtvrtletí. Hlavním daňovým příjmem státu byla daň z přidané hodnoty (DPH), jejíž inkaso dosáhlo 123 miliard korun. Meziročně ale rostlo pomaleji než celkové daňové příjmy, když se navýšilo o 9,7 procenta. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, na které stát vybral 56,7 miliardy korun, tedy o 24,1 procenta víc než za loňské první čtvrtletí. Výběr daně z příjmu právnických osob vzrostl o 22,2 procenta na 53,6 miliardy korun. Rychle rostlo i inkaso daně z hazardních her, které se zvýšilo o 22,5 procenta na 4,8 miliardy korun. O 3,7 procenta meziročně klesl výběr spotřební daně, činil 34,7 miliardy korun. Podle ministerstva financí to způsobilo zejména snížení spotřební daně na naftu, ke kterému stát přistoupil v reakci na válku na Ukrajině. Stejný důvod má i pokles inkasa silniční daně, na níž stát vybral 430 milionů korun, což je o 65,5 procenta méně než loni. Samotný státní rozpočet získal za první čtvrtletí na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 196,7 miliardy korun, proti loňskému roku o 16,4 procenta víc. Schodek rozpočtu ke konci března vzrostl na 166,2 miliardy korun, což byl nejhorší výsledek v historii Česka. Loni deficit za první čtvrtletí dosáhl 59,1 miliardy korun, po většinu kvartálu ho ale ovlivňovalo rozpočtové provizorium, které omezovalo státní výdaje. Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje od roku 2021 připadá 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí. Zdroj: Ministerstvo financí str ptd