Stanislav Schneedorf obnovil na Šumavě na osm desítek křížků
Želnava (Prachaticko) 24. července (ČTK) - Na osm desítek křížků božích muk na Šumavě renovoval Stanislav Schneedorf z Volar na Prachaticku. Velkou část nákladů na obnovu uhradil sám. Dnes se po poutní mši v kostele svatého Jakuba v Želnavě na Prachaticku vydal spolu s dalšími účastníky ke křtu nedalekých opravených božích muk. Schneedorf se obnově křížků věnuje tři desítky let, řekl ČTK.
Poprvé se k rekonstrukci sakrálních památek dostal ještě za socialistického režimu. V září 1989 si při túře po Šumavě u Kvildy na Prachaticku všimnul, že na jednom místě rostou ve větší míře houby. "Byly to krásné hřiby. Říkal jsem si, že jich je hodně a že to bude asi zázrak," uvedl. Následně zjistil, že na místě býval křížek. Shneedorf jej obnovil a navíc u něj s kamarádem vyrobili odpočinkovou lavici.
Připadalo mu, že tímto pro něj všechno skončilo. Jenže pád režimu v listopadu 1989 a následné období ho usvědčily z opaku. "Někdy kolem roku 2000 jsem se k výrobě křížků vrátil," řekl Schneedorf.
Hlavní lokalitou, které se věnuje, je Šumava. Ale pracuje i mimo tento region. "Nedávno jsem například dělal boží muka ve Svatém Janu nad Malší," uvedl.
Se Šumavou je dlouhodobě spjatý. Dodal, že míst, kde kdysi býval kříž, je spousta. "Většinou dostávám tipy od veřejnosti, ale často si to najdu sám," řekl. Málokdo mu však za obnovu křížku zaplatí. Někdy dostane dar, jindy čerpá peníze se sbírky. "Ale i tak jsem za křížky ze svého tak 80.000 korun zaplatil. Ale nevadí mi to, o peníze mi stejně nejde," řekl šestaosmdesátiletý Schneedorf.
Zatím si nestanovil žádné konkrétní číslo, k němuž by chtěl obnovu křížků za každou cenu dotáhnout. Zručnost, s níž se do práce pouští, prý zdědil po otci. Schneedorf se vyučil elektrikářem, ale řemeslo jej nijak výrazně nelákalo. "Dělal jsem řadu profesí a život jsem měl pestrý," řekl. Dodal, že by bylo pěkné, pokud by se mu povedlo obnovit 90 křížků. "Ale taková vysněná meta je stovka. A říkám si, že není nereálná, uvidíme, jestli se mi to podaří," řekl Schneedorf.
rek hj
Přerovské muzeum dalo dohromady sbírku stovek školních obrazů
Přerov 22. července (ČTK) - Sbírku více než osmi set maleb, které v minulém století sloužily jako předlohy pro nástěnné školní obrazy, dalo dohromady Muzea Komenského v Přerově. Nejstarší malby pocházejí z roku 1904 a nejmladší byly vytvořeny v roce 1990, část z nich mohou návštěvníci muzea vidět vystavené. "Takovou sbírku originálních školních obrazů v žádném jiném muzeu nenajdeme," sdělila ČTK kurátorka výstavy školních obrazů Jarmila Klímová.
"Před lety, po zrušení nakladatelství Komenium, se nám podařilo získat originály a jsou to velice zajímavá umělecká díla mnoha českých výtvarníků, mimo jiné Zdeňka Buriana, Josefa Kočího nebo Stanislava Lolka. Byla to práce na zakázku školních vydavatelství, témata se určovala podle toho, co se vyučovalo. Máme velkou řadu obrazů k prvouce, zoologii, botanice nebo k dějepisu," uvedla Klímová.
Obrazy pomáhaly malým školákům pochopit svět kolem sebe i historické události. Jeden z dochovaných nástěnných obrazů mohl citlivější školáky při hodině dějepisu i vyděsit. "Připomíná velmi realisticky událost z roku 1631, kdy byly z mostecké věže Karlova mostu sňaty hlavy popravených účastníků stavovského povstání. Je to obraz z doby první republiky, kdy bylo toto téma vnímáno jako důležité. Šlo o dějepisnou pomůcku, ale z dnešního pohledu bychom ji už určitě nevyužili," podotkla Klímová.
Také některé další specializované podsbírky přerovského muzea se zaměřují na dějiny školství a pedagogiku, ale i osobnost Jana Amose Komenského, jehož jméno má muzeum v názvu. Sbírky zahrnují přes 40.000 učebnic, školní časopisy nebo nábytek.
Ve sbírkových fondech jsou i takzvaná komeniana, jejichž soubor lze podle zástupců přerovského muzea opět řadit mezi největší v Česku. "V 19. a v první polovině 20. století byl Komenský ozdobou mnoha různých tiskovin, pohlednic, známek, školních pijáků, rozvrhů či bankovek, najdeme ho i na zápalkových nálepkách. Byl to jeden z největších národních velikánů, autor základních myšlenek, od kterých byla odvozována idea nově vzniklého státu. To, že se objevoval všude, dokumentuje vztah českého národa k jeho osobnosti," uvedl zástupce ředitele muzea Lubor Maloň.
Filozof, teolog a pedagog Komenský v Přerově pobýval na začátku 17. století. Na tamní vyšší latinské bratrské škole získal vzdělání. Po absolvování německých vysokých škol vyzkoušel v Přerově poprvé v praxi své novátorské pedagogické postupy a připravoval se na rozsáhlou vědeckou a literární činnost.
beh kš
DALŠÍ ZPRÁVY
