Vatikán: AI by měla být jen doplňkem, aby se člověk nestal otrokem svého díla
Vatikán 28. ledna (ČTK) - Vatikán vydal dokument o vztahu umělé a lidské inteligence, v němž zdůraznil, že umělá inteligence (AI) by se měla používat pouze jako doplňkový nástroj té lidské, eticky a zodpovědně, mimo jiné proto, aby se člověk nestal "otrokem svého vlastní díla". Podle Vatikánu má AI sice pozitivní potenciál, může ale také vést k prohloubení sociálních nerovností či k izolaci v mezilidských vztazích. Dokument, který tento měsíc schválil papež František, také varuje před zneužitím AI mocnými korporacemi. Informoval o tom dnes server Vatican News.
"Koncentrace moci nad mainstreamovými aplikacemi umělé inteligence v rukou několika mocných společností vyvolává značné etické obavy a hrozí, že by AI mohla být zneužita pro osobní nebo firemní zisk, či pro zmanipulování veřejného mínění ve prospěch konkrétního odvětví," píše se také v dokumentu nazvaném Antiqua et Nova, s odkazem na starověkou a novou moudrost.
Vatikán v textu také vyjadřuje obavy z dezinformací a falešných zpráv. "Ti, kdož vytvářejí či sdílejí obsah generovaný umělou inteligencí, by měli vždy pečlivě ověřovat pravdivost toho, co šíří, a ve všech případech by se měli vyvarovat sdílení slov a obrázků, které ponižují lidské bytosti, podporují nenávist a nesnášenlivost či znehodnocují dobro a intimitu lidské sexuality nebo využívají slabé a zranitelné," uvádí se v dokumentu.
Ačkoli má podle Vatikánu AI široký potenciál pro dobro, přináší také mnoho etických problémů a rizik v různých oblastech, například ve vzdělávání, mezinárodních a mezilidských vztazích či pro životní prostředí. Co se týče mezilidských vztahů, může "přivést lidi k hluboké a melancholické nespokojenosti" či "ke škodlivé izolaci". V této souvislosti dokument zmiňuje zvláštní rizika pro děti, v jejichž myslích může AI pro mezilidské vztahy vytvořit utilitární interakčních vzorce, jaké jsou u chatbotů, domnívá se Vatikán.
O výhodách a rizicích AI hovořil papež František také loni v červnu na summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 v italské Apulii, kde mimo jiné varoval, že umělá inteligence může přispět k růstu nerovností mezi zeměmi i uvnitř společností. Tehdy také vyzval k zákazu autonomních smrtících zbrojních systémů, které jsou schopny identifikovat a zasáhnout cíle bez přímého lidského přičinění.
nob spr
Praha získala zpět tři cenné listiny z období třicetileté války
Praha 27. ledna (ČTK) - Do Prahy se po více než 80 letech vrátily tři vzácné listiny z první poloviny 17. století. Z Česka byly odvezeny během druhé světové války, skončily v Německu a Rakousku. Znovu byly objeveny loni při restitučním prověřování, které iniciovalo Generální ředitelství státních archivů Bavorska. Dokumenty se zařadí do sbírek Archivu hlavního města Prahy, až je prozkoumají odborníci, bude si je moci prohlédnout i veřejnost. Na tiskové konferenci to dnes řekl primátor Bohuslav Svoboda (ODS).
Primátor dnes převzal dva dopisy a jeden ochranný list z období třicetileté války. Z Prahy byly odvezeny za druhé světové války, kdy měl být Archiv hlavního města Prahy přetvořen na německý ústav. Celkem Prahu opustilo asi 100 cenných listin, které se vztahovaly k území tehdejší říše. Tři z nich byly nalezeny loni ve Státním archivu v Ambergu, Zemském archivu Badenska-Württemberska a v archivu šlechtického rodu Fuggerů.
"Navrácení dokumentů je více než otázkou historickou, otázkou morální," uvedl při předání listin německý velvyslanec v Praze Andreas Künne. Zmínil, že uznání toho, co se v minulosti stalo, a řada drobných kroků, jakým je například vrácení listin, jsou cestou ke smíření.
"Velmi mě těší, že můžeme tyto vzácné dokumenty vrátit na jejich původní místo a nabídnout je odborníkům ke studiu," řekl Svoboda. Zmínil také, že všechny tři listiny si bude moci prohlédnout veřejnost. "Předpokládám, že zhruba měsíc bude trvat analýza materiálu, eventuálně nějaké chemicko-mechanické ošetření. Potom budou určitě zařazeny mezi materiály, které má český občan možnost vidět," dodal Svoboda.
Prvním z navrácených dokumentů je dopis Jana Albrechta, hraběte Solmsko-Braunfelského, Kristianovi I., knížeti Anhaltsko-Bernburskému, z 16. srpna 1619. Týká se diplomatických aktivit v souvislosti s volbou císaře. Dopis je psán ve francouzštině a je částečně zašifrovaný.
Druhou listinou je dopis kurfiřta Maxmiliána Bavorského Hansi Fuggerovi z 3. března 1632, v němž je podrobně popsán druh výzbroje požadovaný pro chystanou válku. Tento tištěný dopis je napsán v německém jazyce s přípiskem.
Třetí dokument je ochranný list císařského polního maršála Johanna, hraběte z Aldringenu, z 28. listopadu 1633. Měl zabránit konfiskaci zásob obilí františkánského kláštera ve Villingenu. List je napsán v německém jazyce.
ebr snm