Šéfka MMF: Světová ekonomika si vede nad očekávání lépe, rizika však přetrvávají
Washington 8. října (ČTK) - Globální ekonomika je zatím odolnější, než se čekalo, přestože v posledních letech čelila řadě šoků. Uvedla to dnes výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Fond podle ní teď na letošní i příští rok předpovídá pouze mírné zpomalení růstu, což naznačuje, že světové hospodářství si udržuje relativní stabilitu navzdory napjatým geopolitickým i obchodním podmínkám.
Americká ekonomika se dokázala vyhnout recesi, které se odborníci obávali ještě před půl rokem, upozornila Georgievová. Růst v USA i v dalších vyspělých zemích podporuje vhodně nastavená hospodářská politika, pružnější soukromý sektor, nižší dovozní cla, než se původně předpokládalo, a také příznivé finanční podmínky.
V červenci MMF zvýšil výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok o 0,2 procentního bodu na tři procenta, na příští rok pak o 0,1 procentního bodu na 3,1 procenta. Podzimní výhled fond zveřejní příští týden v rámci výročního zasedání MMF a Světové banky ve Washingtonu. Setkání se uskuteční v době, kdy vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa mění pravidla světového obchodu zaváděním nových cel a přísnější imigrační politikou, zatímco rychlý rozvoj umělé inteligence (AI) přetváří technologický sektor i trh práce.
Světová ekonomika si vede "lépe, než jsme se obávali, ale hůře, než by bylo potřeba," uvedla Georgievová. Měnový fond nyní očekává střednědobý růst kolem tří procent, což je výrazně méně než 3,7 procenta, jak předpovídal před pandemií covidu-19.
Georgievová upozornila, že svět čelí hlubokým sociálním a ekonomickým nerovnostem a sílící nejistotě, která podporuje poptávku po zlatě jako tradičním bezpečném aktivu pro investory. Podíl měnového zlata, tedy toho, které centrální banky drží jako součást svých devizových rezerv, podle MMF nyní ve světě přesahuje pětinu oficiálních rezerv.
Šéfka MMF zároveň zmínila, že dopad amerických cel je zatím slabší, než se očekávalo. Průměrná vážená celní sazba, kterou Spojené státy uplatňují na dovážené zboží, činí přibližně 17,5 procenta proti 23 procentům v dubnu. Rizika však přetrvávají, neboť další úpravy cel i růst nákladů by mohly znovu zvýšit inflaci a vyvolat novou vlnu obchodních napětí.
Celní sazby v USA se však stále mění a inflace v zemi by mohla růst, pokud by firmy přenášely náklady cel na spotřebitelské ceny, nebo pokud by velké množství zboží původně určeného pro USA vyvolalo nové celní spory. Současně jsou finanční trhy na úrovních poslední velké internetové euforie před 25 lety, a náhlá změna nálady by mohla zpomalit růst světové ekonomiky, což by nejvíce zasáhlo rozvojové země. Podle Georgievové je teď nejistota novou normou, a zatím to tak i zůstane.
Georgievová státy vyzvala, aby trvale zvýšily růst prostřednictvím vyšší produktivity soukromého sektoru, konsolidace veřejných výdajů a řešením nadměrné nerovnováhy, čímž si mohou opět vybudovat rezervy pro případ další krize. Důležitá je podle ní i konkurence, spolu s ochranou vlastnických práv, právním státem, silným dohledem nad finančním sektorem a odpovědnými institucemi.
Evropa by podle Georgievové měla pokračovat v budování jednotného trhu, což by jí mohlo pomoci dohnat dynamiku soukromého sektoru v USA. Spojené státy by pak měly přijmout trvalá opatření ke snížení federálního dluhu, jehož poměr k hrubému domácímu produktu (HDP) by mohl brzy překonat nejvyšší hodnotu od druhé světové války.
Georgievová také uvedla, že globální veřejný dluh by se do roku 2029 mohl dostat nad 100 procent HDP.
irl spr
Analýza: Češi spoří výrazně více, než je průměr evropských domácností
Praha 8. října (ČTK) - Češi spoří výrazně více, než je průměr evropských domácností. Jejich míra úspor dosahuje 18 procent, zatímco průměr EU činí 14,6 procenta z disponibilního příjmu, vyplývá z analýzy investiční společnosti Investika s odkazem na data Eurostatu. Značná část těchto financí podle ní zůstává na nízko úročených bankovních účtech, což vede k nižším výnosům pro domácnosti.
Od předpandemického období roste česká ekonomika pomaleji než evropský průměr. Zatímco hrubý domácí produkt unie vzrostl o 6,5 procenta, česká ekonomika si připsala 3,8 procenta. "Tento rozdíl je z velké části důsledkem slabé spotřeby domácností, která v Česku proti závěru roku 2019 zůstává o 1,3 procenta nižší, zatímco v EU se naopak zvýšila o 4,5 procenta,“ uvedl hlavní ekonom Investiky Vít Hradil.
Makroekonomická data podle něj poukazují na specifický rys finančního chování českých domácností. Peníze uložené v bankách a hotovost tvoří v Česku 42 procent finančních aktiv domácností, což je výrazně více než evropský průměr 31 procent. Proti evropskému standardu drží čeští střadatelé zhruba o 1,2 bilionu korun více v těchto nízkoúročených aktivech, což může omezovat potenciál dlouhodobého zhodnocení jejich majetku, dodal.
"Pokud by Češi více investovali, každé dodatečné procento výnosu na tomto objemu by přineslo domácnostem zhruba 12 miliard korun ročně navíc. To je působivá představa, ale česká realita ji drží při zemi,“ upozornil zakladatel Investiky Petr Čížek.
S posledním čtvrtletím roku se tradičně zvyšuje zájem o plánování osobních financí na další období. "Investice mohou představovat jednu z možností, jak dosáhnout lepšího zhodnocení v dlouhodobém horizontu, zároveň je však vždy nutné zohlednit individuální profil a poměr rizika a výnosu," poznamenal Čížek.
fd rot
