Průměrná mzda v ČR vzrostla na 45.412 Kč, reálně je na úrovni roku 2018
Praha 4. prosince (ČTK) - Průměrná nominální mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o sedm procent na 45.412 korun. Při zohlednění inflace dosáhl reálný růst mezd 4,6 procenta, reálná mzda tak rostla třetí čtvrtletí v řadě. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků zvyšování reálných mezd pomáhá i hospodářskému růstu Česka. Připomněli však, že jejich letošní zvyšování ještě nepokrylo předchozí dva roky propadu, v současnosti podle analytiků kupní síla domácností odpovídá třetímu čtvrtletí roku 2018.
Ve srovnání s loňským třetím kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Ve výši mezd ale přetrvávají výrazné regionální rozdíly, když pouze v Praze a Středočeském kraji byla průměrná mzda vyšší než celostátní průměr. V Praze dosáhla 55.854 korun, ve Středočeském kraji 45.632 korun. Naopak v Karlovarském kraji jako v jediném v republice zatím průměrná mzda nepřekročila 40.000 korun, i přes meziroční zvýšení o 6,3 procenta dosáhla 39.165 korun.
"Ve srovnání s loňským rokem jsou sice mzdy nominálně i reálně vyšší, předchozí dva roky vysoké inflace se ovšem na úrovni životní úrovně výrazně podepsaly. V reálném vyjádření je současná hodnota mezd stejná jako v roce 2018," uvedl hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta Petra Pavla David Marek. Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil předpokládá, že na svůj vrchol z konce roku 2020 se reálné mzdy vrátí až v roce 2026.
Růst mezd se podle analytiků přes vyšší spotřebu domácností projeví i růstem českého hrubého domácího produktu (HDP). "Tři faktory nicméně omezují promítání růstu průměrných mezd do spotřeby. Zaprvé, k vyššímu růstu mezd letos dochází ve vyšších příjmových patrech, která mají menší sklon ke spotřebě. Zadruhé, letos omezuje růst kupní síly zvýšení daně z příjmu. Zatřetí, pozorujeme jistý nesoulad mezi vývojem průměrné mzdy a objemem vyplacených mezd, který je zřejmě důsledkem zkracování úvazků ve firmách, jež se potýkají s nedostatkem zakázek," upozornil však hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Analytici také upozorňují na to, že rychleji rostou mzdy vysokopříjmových zaměstnanců. Dokládá to rychlejší růst průměrné mzdy než mzdového mediánu. Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,6 procenta na 40.482 korun. U mužů dosáhl 42.893 korun, u žen byl 37.824 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21.349 Kč a 77.014 Kč.
Nejvyšší mzdová úroveň byla ve třetím čtvrtletí v informačních a komunikačních činnostech s průměrnou mzdou 82.175 korun, následovalo peněžnictví a pojišťovnictví s 70.450 korunami. Nejnižší mzdy zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství, aktuálně je to necelých 28.200 korun. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde činila 32.839 korun. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Podle průzkumu personální společnosti Randstad ČR očekává v příštím roce sedm z deseti českých zaměstnanců zvýšení mzdy. Nejčastěji předpokládají, že dostanou přidáno šest až deset procent.
str rot
Studie: Účetní závěrku za rok 2023 zveřejnilo z 600.000 firem jen 44 procent
Praha 3. prosince (ČTK) - Účetní závěrku za rok 2023 zveřejnilo z téměř 600.000 společností jen 44 procent. Nejhůře své povinnosti plní subjekty ze sektoru nemovitostí, kde své hospodaření nezveřejňuje 60 procent firem. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau.
Všechny firmy, které jsou zapsané v obchodním rejstříku, mají přitom povinnost zveřejnit svou účetní závěrku. Podle zákona o účetnictví je nezveřejnění účetní závěrky přestupek, za který lze uložit pokutu až do tří procent hodnoty aktiv společnosti. Přestupky projednává finanční úřad.
"Dlouhodobě více než 50 procent firem v ČR tuto zákonnou povinnost ignoruje s rizikem vysoké pokuty. Pro porovnání na Slovensku, kde ale místo firem předává data do Registru účetních závěrek rovnou finanční úřad, podíl zveřejněných závěrek dlouhodobě neklesá pod 80 procent,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Za posledních deset let se podíl zveřejněných účetních závěrek v Česku pohyboval kolem 44 procent. Nejméně, konkrétně 39 procent, jich bylo odesláno za rok 2020. Naopak v letech 2017 až 2019 zveřejnilo závěrky přes 50 procent subjektů. Za rok 2023 bylo dosud zveřejněno přes 260.000 českých závěrek.
Nejlépe se s požadavkem zveřejňovat účetní závěrky vyrovnávají společnosti poskytující zdravotní a sociální péči. Z nich výsledky hospodaření zveřejnilo zhruba 8000 společností z 12.700. Pomyslné druhé místo s podílem 53 procent obsadil sektor zabývající se zásobováním elektřinou, plynem, teplem a vzduchotechnikou. V konkrétních číslech jde o přibližně 1100 závěrek z 2100 povinných.
Na opačném konci spektra jsou subjekty zabývající se nemovitostmi, kde z téměř 93.000 firem jich přes 55.000 nezveřejňuje své hospodaření. Na druhém místě od konce je nejpočetnější oblast obchodu, kde ze 134.000 společností dalo závěrku k dispozici necelých 55.000. S podílem 43 procent je na třetím místě od konce sektor těžby a dobývání. Jde přitom o druhou nejmenší skupinu s pouhými 428 firmami.
"Přestože povinnost zveřejňovat účetní závěrku vyplývá ze dvou zákonů a zároveň podléhá ze zákona sankcím, zhruba polovina firem ji neplní, mnohé i dlouhodobě,“ upozornila Kameníčková. Situaci podle ní nepomáhá ani fakt, že informace o sankcionování provinilců nejsou veřejnosti k dispozici. "Utajování účetní závěrky může být varovným signálem. U firem, které své výsledky tají, je pravděpodobnost výskytu bankrotů vyšší než u těch, které účetní závěrku pravidelně zveřejňují," připomněla.
fd mha
