Cena plynu pro evropský trh kvůli napadení Ukrajiny vzrostla o třetinu
Amsterodam/Londýn 24. února 2022 (ČTK) - Cena plynu pro evropský trh se dnes zvýšila více než o třetinu a je vysoko nad hranicí 100 eur za megawatthodinu (MWh). Podle obchodníků je to reakce na oznámení, že ruské vojenské síly na pokyn prezidenta Vladimira Putina zahájily útok na Ukrajinu. Plyn ale i přesto zůstává prozatím pod rekordními hodnotami, na kterých se ocitl loni na podzim.
Velkoobchodní cena plynu se dopoledne zvýšila o více než 40 procent, později ale růst zmírnil zhruba na 30 procent. Po 13:00 SEČ se ale cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v březnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala kolem 120 eur (3000 Kč) za MWh, a vykazovala tak růst o 35 procent.
Ceny plynu rostou čtvrtý den po sobě spolu s tím, jak se situace na Ukrajině vyostřuje. Zůstávají ale pod reordem z loňského podzimu, kdy cena přechodně vystoupila nad 170 eur za megawatthodinu. Zvyšuje se ale například i cena uhlí.
Rusko dnes brzy ráno zahájilo raketovou palbu a vyvolalo nejhorší bezpečnostní krizi, jakou Evropa zažila za poslední desítky let. Ukrajinské ministerstvo vnitra varovalo, že hlavní město Kyjev je terčem útoku, a vyzvalo občany, aby se uchýlili do krytů.
V Evropě, která už se nachází uprostřed energetické krize, toto nové napětí vystavuje zásoby paliv dalšímu tlaku. Kontinent je v dodávkách plynu závislý na Rusku z více než třetiny, nízké zásoby paliva už loni poslaly ceny na rekordní úrovně. Obavy z případného narušení dodávek vyvolává nejistota ohledně toho, jak Rusko zareaguje na nové sankce, které chystá Západ.
Tranzit ruského zemního plynu přes Ukrajinu dál do Evropy pokračuje bez omezení, uvedla dnes ráno s odkazem na sdělení ruské plynárenské společnosti Gazprom agentura Interfax. Rusko si klade za cíl udržet své dodávky plynu do zahraničí nepřerušené, řekl začátkem týdne ruský ministr energetiky Nikolaj Šulginov.
Prudký cenový růst zaznamenává i ropa. Barel severomořské ropy Brent poprvé od roku 2014 překonal hranici 100 dolarů.
"Větší obrázek bude silně záviset na tom, jak zareaguje Evropa a Spojené státy," řekl agentuře Bloomberg analytik Hans van Cleef z finančního ústavu ABN Amro. "Zavedou sankce proti sektoru ropy a zemního plynu, nebo ne?" dodal.
Agentura Reuters připomíná, že dopady současného konfliktu pocítí i ty země, které neodebírají plyn od Ruska přímo. Země jako Německo, které je největším odběratelem ruského plynu, totiž budou muset nahradit ruské dodávky plynem odjinud, například z Norska, takže ho bude méně pro ostatní.
„Tranzit plynu přes Ukrajinu bude pravděpodobně narušen, což ovlivní dodávky do několika zemí střední a východní Evropy a zvýší ceny plynu v Evropě,“ uvádějí analytici z poradenské společnosti Eurasia Group.
Analytici ale všeobecně očekávají, že Rusko bude dodávat plyn do Evropy i nadále. Poukazují na to, že dodávky z Ruska do Evropy se nepřerušily ani za krymské krize v letech 2014 a 2015.
Převážná část ruského plynu proudí do Evropy potrubím Jamal, který vede přes Bělorusko a Polsko do Německa, plynovodem Nord Stream, který vede z Ruska po dně Baltského moře přímo do Německa, a potrubím přes Ukrajinu. Vnitřní trhy s plynem v Evropě spojuje síť propojovacích potrubí.
Rusko je druhým největším producentem zemního plynu na světě. Je také jedním z největších světových producentů ropy.
vjn spr - sdílejte článek
Následuje: Putin chce vpádem zvrátit prozápadní směřování Ukrajiny, míní experti
Praha 24. února (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin chce vpádem armády na Ukrajinu zvrátit prozápadní směřování země a zajistit si nad ní kontrolu, shodli se experti, které oslovila ČTK a Česká televize (ČT). Rusko podle nich nutně nemusí usilovat o okupaci celé Ukrajiny, chce ale vyvolat rozsáhlou krizi a změnit vládu v Kyjevě. Putin je nevyzpytatelný a schopný přistoupit i k demonstraci jaderných schopností Ruska, varovali. Útok podle expertů začal očekávaným způsobem, zaměřuje se na vojenské velení, letiště, protivzdušnou a protiraketovou obranu Ukrajiny a následuje postup pozemních jednotek. "Jde pravděpodobně o rychlou vojenskou akci, která by měla vést k rozsáhlé krizi na Ukrajině, změně vlády v Kyjevě a následně vyjednání podmínek míru výhodných pro Kreml," řekl dnes ČTK Michal Smetana z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd (FSV) Univerzity Karlovy. Nemusí přitom podle něj jít o snahu Ruska okupovat celou Ukrajinu. "Přinejmenším je nutné počítat s pozemní invazí z jihu, východu i severu, včetně možného obléhání a ostřelování (nikoliv dobývání) Kyjeva, ke kterému se mohou ruské jednotky dostat ve velmi krátké době," podotkl. Útok už není možné zastavit, nicméně sankce a další nátlak ze stranu Západu teoreticky mohou mít alespoň částečný vliv na rozhodování Kremlu směrem k dílčím cílům a použitým nástrojům, uvedl Smetana. Rusko bude zřejmě usilovat o změnu ústavy a zahraničně-politické orientace Ukrajiny, tedy opuštění dlouhodobého cíle na integraci země do západních struktur jako jsou NATO a EU, míní Smetana. "Součástí těch požadavků bude určitě i silná autonomie pro oblasti ve východní části Ukrajiny, skrze které si Moskva ponechá možnost výrazně ovlivňovat zahraniční a bezpečnostní politiku Ukrajiny i do budoucna," podotkl. (pokračování...)
Praha 24. února (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin chce vpádem armády na Ukrajinu zvrátit prozápadní směřování země a zajistit si nad ní kontrolu, shodli se experti, které oslovila ČTK a Česká televize (ČT). Rusko podle nich nutně nemusí usilovat o okupaci celé Ukrajiny, chce ale vyvolat rozsáhlou krizi a změnit vládu v Kyjevě. Putin je nevyzpytatelný a schopný přistoupit i k demonstraci jaderných schopností Ruska, varovali. Útok podle expertů začal očekávaným způsobem, zaměřuje se na vojenské velení, letiště, protivzdušnou a protiraketovou obranu Ukrajiny a následuje postup pozemních jednotek. "Jde pravděpodobně o rychlou vojenskou akci, která by měla vést k rozsáhlé krizi na Ukrajině, změně vlády v Kyjevě a následně vyjednání podmínek míru výhodných pro Kreml," řekl dnes ČTK Michal Smetana z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd (FSV) Univerzity Karlovy. Nemusí přitom podle něj jít o snahu Ruska okupovat celou Ukrajinu. "Přinejmenším je nutné počítat s pozemní invazí z jihu, východu i severu, včetně možného obléhání a ostřelování (nikoliv dobývání) Kyjeva, ke kterému se mohou ruské jednotky dostat ve velmi krátké době," podotkl. Útok už není možné zastavit, nicméně sankce a další nátlak ze stranu Západu teoreticky mohou mít alespoň částečný vliv na rozhodování Kremlu směrem k dílčím cílům a použitým nástrojům, uvedl Smetana. Rusko bude zřejmě usilovat o změnu ústavy a zahraničně-politické orientace Ukrajiny, tedy opuštění dlouhodobého cíle na integraci země do západních struktur jako jsou NATO a EU, míní Smetana. "Součástí těch požadavků bude určitě i silná autonomie pro oblasti ve východní části Ukrajiny, skrze které si Moskva ponechá možnost výrazně ovlivňovat zahraniční a bezpečnostní politiku Ukrajiny i do budoucna," podotkl. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Cena plynu pro evropský trh kvůli napadení Ukrajiny vzrostla o třetinu' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Energie (ene) - Suroviny, nerosty (sur) - Burzy komoditní (buk) - Politika (pol). ID zprávy: T2022022406862|502204. Vydána 24.02.2022 13:48:33. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Cena plynu pro evropský trh kvůli napadení Ukrajiny vzrostla o třetinu' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Energie (ene) - Suroviny, nerosty (sur) - Burzy komoditní (buk) - Politika (pol). ID zprávy: T2022022406862|502204. Vydána 24.02.2022 13:48:33. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.