Rostoucí ceny na čerpacích stanicích trápí Německo, Polsko i Slovensko
Berlín/Varšava/Praha 10. března 2022 (ČTK) - Ruská invaze na Ukrajinu a následné protiruské sankce, které prudce zdražily ropu, výrazně zvýšily ceny pohonných hmot nejen v České republice. Situaci ještě zhoršuje drahý dolar, ve kterém se ropa obchoduje, zatímco evropští spotřebitelé platí za benzin v eurech nebo v jiných národních měnách. K tomu se přidává neobvykle vysoká poptávka po topných olejích, informují německá a polská média.
Cena benzinu se každým dnem zvyšuje i v sousedním Německu. Jen za týden se cena za litr nafty zvýšila o 39,40 centu, uvedlo ve středu sdružení ADAC. Benzin a nafta se tak dostaly nad 2,10 eura (přes 53 Kč) za litr.
Vysoké ceny pohonných hmot v zemi také přiživují debatu o možné úlevě pro spotřebitele. Prezident sdružení ADAC Gerhard Hillebrand vyzval stejně jako politici opoziční konzervativní unie CDU/CSU k dočasnému snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na energie.
Německá vláda ale navzdory rostoucím cenám pohonných hmot další úlevy pro občany neplánuje. Podle ministra financí Christiana Lindnera ze strany svobodných demokratů (FDP) jsou prostředky státu omezené. Lindner také vyzval k solidaritě s Ukrajinou.
O nutnosti kompenzovat chudším lidem vysoké ceny energií naopak mluví například spolupředseda vládní strany Zelených Omid Nouripour. Jiní zastánci podobných opatření kritizují fakt, že stát na vysoké ceně vydělává právě díky DPH.
Vysoké ceny pohonných hmot nyní trápí i spotřebitele v Polsku, kde k drahému benzinu přispívá i slábnoucí zlotý, který ještě více než euro doplácí na válku na Ukrajině. Ceny jsou v Polsku přesto v průměru nižší než v České republice, protože polská vláda 1. února v rámci takzvaného protiinflačního štítu na půl roku snížila daň z přidané hodnoty na paliva z 23 na osm procent. Navíc Polsko snížilo už od ledna také spotřební daň. Litr benzinu se tam nyní prodává za více než sedm zlotých (přes 37 Kč).
Podobně ceny pohonných hmot v České republice dál zvyšují svá historická maxima. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stojí průměrně 46,64 Kč, litr nafty je za více než 49 korun, uvedla dnes společnost CCS.
Polsko se snaží brát více autoplynu a motorové nafty odjinud než doposud z východní Evropy, řekl listu Rzeczpospolita analytik Jakub Bogucki z webu e-petrol.pl. Dnes je ale podle něj privilegiem vůbec mít k těmto produktům přístup.
Přestože polské rafinerie ujišťují, že o pohonné hmoty nouze nebude, k občasným nedostatkům skutečně dochází, píše Rzeczpospolita. V Polsku panují obavy, že ukazatele na čerpacích stanicích nebudou schopny ukazovat přesnou cenu, jestliže bude litr benzinu stát více než deset zlotých, protože jim nebude stačit počet desetinných míst.
O podezřeních na podvody na čerpacích stanicích v souvislosti se současným zvyšováním cen polská média nepíší. V únoru ale informovala, že pracovníci benzinových pump přeprodávají nevyzvednuté paragony spřáteleným firmám, které je mohou využít k nadhodnocení daňových nákladů.
Slováci reagují na drahé pohonné hmoty nakupováním v Polsku a v Maďarsku, kde vlády ceny administrativně snížily. Dopravci na Slovensku v únoru blokovali hranice a vládu žádali o dočasné snížení cen prostřednictvím nižší spotřební daně, což ale kabinet odmítá. Velká debata o vývoji cen benzinu a zneužívání situace k přílišnému zdražování pohonných hmot se teď na Slovensku na rozdíl od České republiky nevede.
Česká vláda se rozhodla čelit rostoucím cenám pohonných hmot zrušením povinného přimíchávání biosložek do pohonných hmot. Ruší i silniční daň.
Klíčová slova - Německo - Polsko - Slovensko - ČR - Ukrajina - Rusko - benzin - hospodářství - boje - vláda - ceny - peníze -
Irsko ve středu oznámilo, že do konce srpna sníží spotřební daň na benzin a naftu. Portugalsko pak od pátku sníží zvláštní daň uvalenou na paliva a podobné kroky plánují i další země. Opatření na pomoc domácnostem, které se potýkají s vysokými cenami paliv, hodlá brzy představit Francie. Té zbývá asi měsíc do prezidentských voleb a na zmírnění nákladů na benzin a elektřinu již uvolnila 20 miliard eur (506 miliard Kč) ročně.
Pokud budou ceny dál růst, jak mnozí analytici očekávají, mohly by snižovat ekonomický růst, vynutit si nižší spotřebu a v některých případech vyvolat politické nepokoje, upozorňuje agentura Reuters. Protesty proti rostoucím cenám pohonných hmot v zemích, jako je Kazachstán, Írán a Zimbabwe, způsobily v minulých letech i ztráty na životech.
Kromě vysokých cen pohonných hmot nyní trápí občany Evropské unie i zdražování elektřiny a plynu. Například španělská vláda dnes oznámila, že pokud se na unijní úrovni nedohodnou opatření na snížení cen energií, je připravena zavést je na národní úrovni sama.
vjn boa spr - sdílejte článek
Následuje: Ministr: Německo se nemůže rychle odpojit od ruských energetických surovin
Berlín 10. března (zpravodaj ČTK) - Německo se nemůže naráz odpojit od ruských energetických surovin, na snížení závislosti potřebuje týdny a měsíce, jedině tak předejde těžkým hospodářským škodám se stovkami tisíc nezaměstnaných. V nočním pořadu televize ZDF to prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Poznamenal, že ruská invaze na Ukrajinu je upozorněním, aby Německo co nejrychleji přešlo na obnovitelné zdroje energie a definitivně se zbavilo fosilních paliv. Dnes Habeck o dopadech války na Ukrajině hovořil se zástupci německého hospodářství. Německo spolu se západními zeměmi v reakci na ruskou vojenskou agresi přijalo tvrdé sankce proti Moskvě a zablokovalo i německo-ruský projekt plynovodu Nord Stream 2, odstřižení od ruského plynu a ropy ale Berlín z hospodářských důvodů odmítá. Nedávný průzkum agentury Civey přitom ukazuje, že s ukončením odběru ruského plynu souhlasí 60 procent německé veřejnosti, proti je 30 procent. Habeck řekl, že rozhodnost obyvatel oceňuje, zdůraznil ale, že má odpovědnost za celou zemi. "Můžeme přijímat jen taková rozhodnutí, o kterých vím, že je vydržíme a že nepovedou k těžkým hospodářským škodám, a to by byl ten případ, kdybychom okamžitě přestali odebírat z Ruska plyn, ropu a uhlí," řekl. Zmínil, že Německo je na rozdíl od USA, Kanady a řady evropských zemí ve zvláštní pozici, protože je s Ruskem propojeno produktovody a dodávané ruské suroviny není možné nahradit lodním zásobováním. "Pracujeme ale 24 hodin denně a sedm dní v týdnu na tom, abychom se co nejrychleji dostali ze svorek ruského importu, ale v takové pozici ještě nejsme," řekl. "V řádu týdnů a měsíců to můžeme změnit, ale ne v řádu hodin," řekl. (pokračování...)
Berlín 10. března (zpravodaj ČTK) - Německo se nemůže naráz odpojit od ruských energetických surovin, na snížení závislosti potřebuje týdny a měsíce, jedině tak předejde těžkým hospodářským škodám se stovkami tisíc nezaměstnaných. V nočním pořadu televize ZDF to prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Poznamenal, že ruská invaze na Ukrajinu je upozorněním, aby Německo co nejrychleji přešlo na obnovitelné zdroje energie a definitivně se zbavilo fosilních paliv. Dnes Habeck o dopadech války na Ukrajině hovořil se zástupci německého hospodářství. Německo spolu se západními zeměmi v reakci na ruskou vojenskou agresi přijalo tvrdé sankce proti Moskvě a zablokovalo i německo-ruský projekt plynovodu Nord Stream 2, odstřižení od ruského plynu a ropy ale Berlín z hospodářských důvodů odmítá. Nedávný průzkum agentury Civey přitom ukazuje, že s ukončením odběru ruského plynu souhlasí 60 procent německé veřejnosti, proti je 30 procent. Habeck řekl, že rozhodnost obyvatel oceňuje, zdůraznil ale, že má odpovědnost za celou zemi. "Můžeme přijímat jen taková rozhodnutí, o kterých vím, že je vydržíme a že nepovedou k těžkým hospodářským škodám, a to by byl ten případ, kdybychom okamžitě přestali odebírat z Ruska plyn, ropu a uhlí," řekl. Zmínil, že Německo je na rozdíl od USA, Kanady a řady evropských zemí ve zvláštní pozici, protože je s Ruskem propojeno produktovody a dodávané ruské suroviny není možné nahradit lodním zásobováním. "Pracujeme ale 24 hodin denně a sedm dní v týdnu na tom, abychom se co nejrychleji dostali ze svorek ruského importu, ale v takové pozici ještě nejsme," řekl. "V řádu týdnů a měsíců to můžeme změnit, ale ne v řádu hodin," řekl. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Rostoucí ceny na čerpacích stanicích trápí Německo, Polsko i Slovensko' je zařazena do kategorií Chem. a farm. průmysl (che) - Makroekonomika (mak) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Parlamenty a vlády (for) - Slovenika (slo) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2022031005818|502384. Vydána 10.03.2022 14:47:41. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Rostoucí ceny na čerpacích stanicích trápí Německo, Polsko i Slovensko' je zařazena do kategorií Chem. a farm. průmysl (che) - Makroekonomika (mak) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Parlamenty a vlády (for) - Slovenika (slo) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2022031005818|502384. Vydána 10.03.2022 14:47:41. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.