Morawiecki: Polsko navrhuje úplný zákaz obchodování s Ruskem
Varšava/Praha 19. března 2022 (ČTK) - Polsko navrhlo Evropské unii, aby zavedla úplný zákaz obchodování s Ruskem. Uvedl to dnes polský premiér Mateusz Morawiecki. Západní země nyní rozsáhlými sankcemi reagují na útok ruských vojsk na Ukrajinu, EU tento týden uvedla do praxe už čtvrtý balík sankcí proti Rusku.
"Polsko navrhuje co nejdříve zařadit obchodní blokádu do balíku sankcí," uvedl podle agentury Reuters Morawiecki. "Úplné odříznutí ruského obchodu by zvýšilo tlak na Rusko, aby uvažovalo o tom, zda by nebylo lepší tuto krutou válku zastavit," dodal.
"Tato věc se týká života a smrti desítek nebo dokonce stovek tisíců lidí. Tyká se suverénního státu, Ukrajiny, ale také bezpečnosti NATO," prohlásil polský premiér. "Musíme Rusku ukázat svou sílu a odhodlání, jinak budeme muset v blízké budoucnosti zaplatit vyšší cenu," dodal.
"Česká republika vždy prosazovala nejtvrdší možné sankce proti ruskému agresorovi a budeme v tom pokračovat i nadále," řekl ČTK předseda české vlády Petr Fiala. O konkrétních opatřeních budou podle něj lídři zemí jednat na summitu Evropské rady příští týden.
Morawiecki podle agentury PAP rovněž vyzval k přípravě plánu obnovy Ukrajiny. Dodal, že na jeho financování by se měly podílet hlavně nejbohatší evropské země, které propásly okamžik, kdy bylo možné ruské agresi zabránit. "Budu o celoevropském plánu obnovy Ukrajiny hovořit na nadcházejícím zasedání Evropské rady," uvedl.
Morawiecki tento týden s premiéry České republiky a Slovinska Petrem Fialou a Janezem Janšou navštívil v Kyjevě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Plán obnovy Ukrajiny byl jedním z témat kyjevské schůzky, upozornila agentura PAP.
opm pmh spr - sdílejte článek
Následuje: BBC: Putin překreslil svět - ale jinak, než chtěl
Londýn 19. března (ČTK/BBC) - Invaze vojsk ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu změnila svět. Žijeme v nových, nebezpečnějších dobách. Éra po studené válce, která začala pádem Berlínské zdi, už je minulostí. Napsal to dnes dlouholetý novinář BBC Allan Little, který se snaží nynější dění na Ukrajině zasadit do historických souvislostí, včetně společenských změn ve střední Evropě a tehdejším Československu na konci 80. let. Little vzpomíná, jak v listopadu 1989 stál na sněhem pocukrovaném Václavském náměstí v Praze a sledoval, jak se rodí nový svět. Národy komunistické východní Evropy povstaly v odporu proti svým diktaturám. Berlínská zeď byla stržena a rozdělená Evropa se znovu sjednotila. Disidentský dramatik Václav Havel v Praze promluvil k davu čítajícímu 400.000 lidí z balkonu ve druhém patře. Byl to vzrušující okamžik, ve svém tempu závratný. Toho večera se komunistický režim zhroutil a během několika týdnů byl Havel prezidentem nového demokratického státu. "Už tehdy jsem cítil, že sleduji, jak se svět mění – že to byl jeden z těch vzácných okamžiků, kdy víte, že se vám před očima přetváří svět," píše autor. Ke kolika takovým okamžikům došlo v dějinách Evropy od Velké francouzské revoluce? Tehdy jsem odhadoval, že asi k pěti. Toto, rok 1989, byl šestý. Tento svět, zrozený v těch dramatických lidových revolucích, ale skončil, když Putin nařídil ruským silám vstoupit na Ukrajinu. Německý kancléř Olaf Scholz to označil za zeitenwende (zlomový bod), zatímco britská ministryně zahraničí Liz Trussová hovořila o "změně paradigmatu". Období nevšímavosti podle ní skončilo. Jeden z nejzkušenějších válečných zpravodajů BBC Quentin Sommerville nedávno procházel troskami v Charkově. "Pokud vám tyto taktiky nejsou povědomé, tak jste nedávali pozor," řekl o ruském bombardování. Sommervilleovi povědomé jsou, strávil dost času pod ruskou raketovou palbou v Sýrii, aby je sledoval velmi pečlivě. Jak velkou pozornost ale povaze Putinova režimu věnovaly vlády demokratického světa? Důkazy se hromadily roky. Uplynuly dvě dekády od doby, kdy vyslal do Gruzie vojáky s tvrzením, že podporuje odtržené regiony. (pokračování...)
Londýn 19. března (ČTK/BBC) - Invaze vojsk ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu změnila svět. Žijeme v nových, nebezpečnějších dobách. Éra po studené válce, která začala pádem Berlínské zdi, už je minulostí. Napsal to dnes dlouholetý novinář BBC Allan Little, který se snaží nynější dění na Ukrajině zasadit do historických souvislostí, včetně společenských změn ve střední Evropě a tehdejším Československu na konci 80. let. Little vzpomíná, jak v listopadu 1989 stál na sněhem pocukrovaném Václavském náměstí v Praze a sledoval, jak se rodí nový svět. Národy komunistické východní Evropy povstaly v odporu proti svým diktaturám. Berlínská zeď byla stržena a rozdělená Evropa se znovu sjednotila. Disidentský dramatik Václav Havel v Praze promluvil k davu čítajícímu 400.000 lidí z balkonu ve druhém patře. Byl to vzrušující okamžik, ve svém tempu závratný. Toho večera se komunistický režim zhroutil a během několika týdnů byl Havel prezidentem nového demokratického státu. "Už tehdy jsem cítil, že sleduji, jak se svět mění – že to byl jeden z těch vzácných okamžiků, kdy víte, že se vám před očima přetváří svět," píše autor. Ke kolika takovým okamžikům došlo v dějinách Evropy od Velké francouzské revoluce? Tehdy jsem odhadoval, že asi k pěti. Toto, rok 1989, byl šestý. Tento svět, zrozený v těch dramatických lidových revolucích, ale skončil, když Putin nařídil ruským silám vstoupit na Ukrajinu. Německý kancléř Olaf Scholz to označil za zeitenwende (zlomový bod), zatímco britská ministryně zahraničí Liz Trussová hovořila o "změně paradigmatu". Období nevšímavosti podle ní skončilo. Jeden z nejzkušenějších válečných zpravodajů BBC Quentin Sommerville nedávno procházel troskami v Charkově. "Pokud vám tyto taktiky nejsou povědomé, tak jste nedávali pozor," řekl o ruském bombardování. Sommervilleovi povědomé jsou, strávil dost času pod ruskou raketovou palbou v Sýrii, aby je sledoval velmi pečlivě. Jak velkou pozornost ale povaze Putinova režimu věnovaly vlády demokratického světa? Důkazy se hromadily roky. Uplynuly dvě dekády od doby, kdy vyslal do Gruzie vojáky s tvrzením, že podporuje odtržené regiony. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Morawiecki: Polsko navrhuje úplný zákaz obchodování s Ruskem' je zařazena do kategorií Obchod (obo) - Makroekonomika (mak) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Parlamenty a vlády (for) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2022031904753|502457. Vydána 19.03.2022 16:44:25. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Morawiecki: Polsko navrhuje úplný zákaz obchodování s Ruskem' je zařazena do kategorií Obchod (obo) - Makroekonomika (mak) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Parlamenty a vlády (for) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2022031904753|502457. Vydána 19.03.2022 16:44:25. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
