Reuters: Centrální bankéře ve střední Evropě znepokojuje rychlý růst mezd
Budapešť/Varšava 26. června (ČTK) - Představitele centrálních bank ve střední Evropě znepokojuje vysoké tempo růstu mezd v regionu, které je výrazně nad průměrem celé Evropské unie. Centrální bankéři se obávají opětovného vzestupu inflace v době, kdy hospodářské oživení ve střední Evropě začíná nabírat na tempu. Ve své dnešní analýze to napsala agentura Reuters.
Podle analýzy se předpokládá, že Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek zpomalí tempo snižování úrokových sazeb, a to právě kvůli inflačním rizikům spojeným s růstem mezd a spotřebitelské poptávky. Minulý týden zpomalila tempo snižování úroků maďarská centrální banka.
Inflace ve střední Evropě prudce vzrostla po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu z února 2022, což mělo negativní dopad na hospodářský růst. Od té doby už ale inflace výrazně klesla, což centrálním bankám umožnilo zahájit snižování úroků.
Prudký růst mezd ve střední Evropě nicméně v poslední době vyvolává obavy ze zrychlení inflace. Centrální bankéři proto zmírňují vyhlídky na další snižování úrokových sazeb, které nadále zůstávají na relativně vysokých úrovních.
Podle údajů statistického úřadu Eurostat se tempo meziročního růstu hodinových mzdových nákladů ve střední Evropě v prvním čtvrtletí pohybovalo od 5,9 procenta v České republice po 16,4 procenta v Rumunsku. V celé Evropské unii přitom průměrný růst činil pouze 5,5 procenta a v eurozóně jen 5,1 procenta.
V Polsku mzdové náklady v prvním čtvrtletí vzrostly o 14,1 procenta. Přispělo k tomu výrazné zvyšování minimální mzdy, která se tak v Polsku v lednu dostala nad úrovně v Portugalsku a Řecku. Polská vláda navíc výrazně zvyšovala mzdy ve státním sektoru v rámci snahy o plnění předvolebních slibů, píše Reuters. "To, co se děje se mzdami, je velmi alarmující," uvedl tento měsíc člen měnové rady polské centrální banky Ludwik Kotecki.
Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová minulý týden agentuře Reuters řekla, že růst mezd v prvním čtvrtletí u ní nevzbuzuje nadměrné obavy. Poukázala však na riziko spojené s vysokými cenami služeb. Uvedla také, že se na čtvrtečním zasedání bankovní rady ČNB bude rozhodovat mezi snížením úroků o čtvrtinu a o polovinu procentního bodu.
"Nadále zvýšená inflace a její rostoucí dynamika tvoří spolu s nečekaně vysokou konečnou spotřebou a růstem mezd hlavní argumenty pro obezřetné snížení o čtvrt procentního bodu," uvedl analytik Georgi Deyanov ze společnosti Morgan Stanley.
Analytici, které oslovila ČTK, přisuzují mírně vyšší pravděpodobnost tomu, že ČNB ve čtvrtek základní úrok sníží o čtvrt procentního bodu, nevylučují však ani pokles o půl bodu. Významnou roli při rozhodování centrálních bankéřů podle nich bude mít vývoj kurzu koruny.
V květnu ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta. Meziroční inflace v České republice v květnu zpomalila na 2,6 procenta z dubnových 2,9 procenta.
pmh spr - sdílejte článek
Následuje: Hospodářská komora ČR považuje mediální novelu za diskriminaci podnikatelů
Praha 26. června (ČTK) - Novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, kterou má dnes projednat vláda, podle Hospodářské komory (HK) ČR zavádí diskriminaci podnikatelů a znamená navýšení administrativní náročnosti. Naopak v ní chybí definice veřejné služby. Komora to dnes uvedla v tiskové zprávě. "Debatu o koncesionářských poplatcích a zabezpečení financování veřejnoprávních médií považujeme za legitimní. Na druhou stranu chceme ale vědět, jaký rozsah veřejné služby budou veřejnoprávní média podnikatelům poskytovat. Pokud se podnikatelé mají skrze přepočet přes zaměstnance podílet na financování veřejnoprávních médií, měli by přece vědět, na jakou službu budou mít nárok," řekl prezident HK ČR Zdeněk Zajíček. Služba by podle něj neměla administrativně podnikatele zatěžovat. I vymáhání relativně malých částek, které se dnes vybírají v souvislosti s koncesionářskými poplatky, je velmi nákladnou záležitostí, uvedl. Novela mimo jiné zvyšuje televizní poplatek ze 135 na 150 korun a rozhlasový ze 45 na 55 Kč. Rozšiřuje také okruh poplatníků na domácnosti s alespoň jedním chytrým mobilním telefonem nebo připojením k internetu. U firem návrh počítá s platbou podle počtu zaměstnanců, podniky do 24 lidí a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) by byly od platby osvobozeny. Podniky od 25 do 49 zaměstnanců budou platit pětinásobek poplatku, firmy do 99 zaměstnanců desetinásobek a například firmy nad 500 zaměstnanců pak stonásobek. Firmy, které pronajímají auta, by platily rozhlasový poplatek za každý vůz. (pokračování...)
Praha 26. června (ČTK) - Novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, kterou má dnes projednat vláda, podle Hospodářské komory (HK) ČR zavádí diskriminaci podnikatelů a znamená navýšení administrativní náročnosti. Naopak v ní chybí definice veřejné služby. Komora to dnes uvedla v tiskové zprávě. "Debatu o koncesionářských poplatcích a zabezpečení financování veřejnoprávních médií považujeme za legitimní. Na druhou stranu chceme ale vědět, jaký rozsah veřejné služby budou veřejnoprávní média podnikatelům poskytovat. Pokud se podnikatelé mají skrze přepočet přes zaměstnance podílet na financování veřejnoprávních médií, měli by přece vědět, na jakou službu budou mít nárok," řekl prezident HK ČR Zdeněk Zajíček. Služba by podle něj neměla administrativně podnikatele zatěžovat. I vymáhání relativně malých částek, které se dnes vybírají v souvislosti s koncesionářskými poplatky, je velmi nákladnou záležitostí, uvedl. Novela mimo jiné zvyšuje televizní poplatek ze 135 na 150 korun a rozhlasový ze 45 na 55 Kč. Rozšiřuje také okruh poplatníků na domácnosti s alespoň jedním chytrým mobilním telefonem nebo připojením k internetu. U firem návrh počítá s platbou podle počtu zaměstnanců, podniky do 24 lidí a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) by byly od platby osvobozeny. Podniky od 25 do 49 zaměstnanců budou platit pětinásobek poplatku, firmy do 99 zaměstnanců desetinásobek a například firmy nad 500 zaměstnanců pak stonásobek. Firmy, které pronajímají auta, by platily rozhlasový poplatek za každý vůz. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Reuters: Centrální bankéře ve střední Evropě znepokojuje rychlý růst mezd' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Práce a odbory (odb) - Finance (fin) - Evropská unie - zprávy (eur) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2024062605000|510526. Vydána 26.06.2024 15:28:33. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Reuters: Centrální bankéře ve střední Evropě znepokojuje rychlý růst mezd' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Práce a odbory (odb) - Finance (fin) - Evropská unie - zprávy (eur) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2024062605000|510526. Vydána 26.06.2024 15:28:33. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.