Rusko odmítlo, že stojí za kybernetickými útoky na ukrajinské banky a úřady
Moskva/Kyjev 19. února 2022 (ČTK) - Rusko dnes odmítlo obvinění Spojených států, že je zodpovědné za kybernetické útoky na ukrajinské banky a vládní úřady. Ruské velvyslanectví v USA toto tvrzení na twitteru označilo za nepodložené. Upozornila na to agentura Reuters. Kybernetické útoky typu DDoS dočasně vyřadily z provozu weby ukrajinského ministerstva obrany, dalších vládních úřadů a dvou bank.
"Kategoricky odmítáme tato nepodložená prohlášení americké administrativy a konstatujeme, že Rusko nemá s uvedenými událostmi nic společného. Nikdy ze zásady neprovádělo a neprovádí žádné 'záškodnické' operace v kyberprostoru," napsala ruská ambasáda na sociální síti.
Zástupkyně bezpečnostního poradce prezidenta Joea Bidena Anne Neubergerová v pátek uvedla, že za sérií kybernetických útoků nese odpovědnost ruská vojenská rozvědka. Američané podle Neubergerové mají data, jež ukazují, že infrastruktura napojená na ruskou vojenskou rozvědku GRU "posílala vysoký objem komunikace na IP adresy a domény na Ukrajině".
Podobně se vyjádřil i Londýn. "Britská vláda se domnívá, že do útoků z tohoto týdne na finanční sektor na Ukrajině je zapletena ruská vojenská rozvědka GRU," uvedl v prohlášení mluvčí britské diplomacie.
Při DDos útocích pachatelé zahlcují cílové servery obrovským počtem požadavků, popřípadě využijí nějaké chyby systému, čímž jim znemožní běžné fungování a vyřadí je z provozu.
Klíčová slova - Ukrajina - Rusko - USA - Británie - diplomacie - počítače - banky - vláda - rozvědky -
Podle ukrajinských činitelů byl úterní útok největším v historii země. Západ přitom varuje, že pokud Rusko skutečně uvažuje o invazi na Ukrajinu, bude podobných incidentů zřejmě přibývat. Místopředseda ukrajinské vlády Mychajlo Fedorov ve středu řekl, že při útoku byly použity IP adresy z Ruska, Číny, Uzbekistánu a ČR.
lsk ml - sdílejte článek
Následuje: Státníci na konferenci v Mnichově debatovali o Ukrajině i pandemii
Berlín/Mnichov 18. února (zpravodaj ČTK) - Rusko-ukrajinská krize se stala hned na úvod hlavním bodem třídenní Mnichovské bezpečnostní konference, která dnes začala v bavorské metropoli. Rozprava na toto téma bude pokračovat i v sobotu. Německá ministryně Annalena Baerbocková v projevu varovala Moskvu, že Západ neustoupí od svých bezpečnostních principů a že Berlín je v případě ruského útoku na Ukrajinu obětovat i německo-ruský plynovod Nord Stream 2. Vedle situace na Donbasu debatovali státníci a představitelé mezinárodních organizací také o pandemii nemoci covid-19. Dnešním tématem konference byly globální výzvy, ale o Ukrajině, pro kterou je vyhrazena zejména sobota, hned na úvod hovořili nejen Baerbocková, ale také americký ministr zahraničí Antony Blinken nebo generální tajemník OSN António Guterres. Guterres v projevu připomenul čtvrtý odstavec článku dvě Charty OSN, podle kterého se členské země vyvarují ve svých mezinárodních stycích hrozby silou a použití síly proti územní celistvosti a politické nezávislosti jiných států. Varoval, že možný konflikt na Ukrajině by mohl přerůst v katastrofu. Řekl také, že nynější ohrožení globální bezpečnosti zřejmě nikdy nebylo větší. Baerbocková vyzvala Moskvu k jednáním a zdůraznila, že Západ nabízí Rusku transparentnost a důvěryhodnost, protože stojí o mírové soužití. Pokud Rusko ale Ukrajinu napadne, bude čelit bezprecedentním sankcím. "My, Němci, jsme připraveni zaplatit mimořádně vysokou ekonomickou cenu," zdůraznila. "Sankce by se týkaly i plynovodu Nord Stream 2," prohlásila a dodala, že na stole jsou všechny možnosti. Baerbocková v diskuzi s účastníky konference obhajovala postoj Německa nedodávat na Ukrajinu zbraně. Na dodávky zbraní se Baerbockové zeptal moderátor a znovu také starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Šéfka německé diplomacie prohlásila, že Berlín má kvůli vyvolání druhé světové války odlišnou odpovědnost za mezinárodní bezpečnost a proto nechce, aby německé zbraně mohly znovu sloužit k vyvolání války a genocidy. (pokračování...)
Berlín/Mnichov 18. února (zpravodaj ČTK) - Rusko-ukrajinská krize se stala hned na úvod hlavním bodem třídenní Mnichovské bezpečnostní konference, která dnes začala v bavorské metropoli. Rozprava na toto téma bude pokračovat i v sobotu. Německá ministryně Annalena Baerbocková v projevu varovala Moskvu, že Západ neustoupí od svých bezpečnostních principů a že Berlín je v případě ruského útoku na Ukrajinu obětovat i německo-ruský plynovod Nord Stream 2. Vedle situace na Donbasu debatovali státníci a představitelé mezinárodních organizací také o pandemii nemoci covid-19. Dnešním tématem konference byly globální výzvy, ale o Ukrajině, pro kterou je vyhrazena zejména sobota, hned na úvod hovořili nejen Baerbocková, ale také americký ministr zahraničí Antony Blinken nebo generální tajemník OSN António Guterres. Guterres v projevu připomenul čtvrtý odstavec článku dvě Charty OSN, podle kterého se členské země vyvarují ve svých mezinárodních stycích hrozby silou a použití síly proti územní celistvosti a politické nezávislosti jiných států. Varoval, že možný konflikt na Ukrajině by mohl přerůst v katastrofu. Řekl také, že nynější ohrožení globální bezpečnosti zřejmě nikdy nebylo větší. Baerbocková vyzvala Moskvu k jednáním a zdůraznila, že Západ nabízí Rusku transparentnost a důvěryhodnost, protože stojí o mírové soužití. Pokud Rusko ale Ukrajinu napadne, bude čelit bezprecedentním sankcím. "My, Němci, jsme připraveni zaplatit mimořádně vysokou ekonomickou cenu," zdůraznila. "Sankce by se týkaly i plynovodu Nord Stream 2," prohlásila a dodala, že na stole jsou všechny možnosti. Baerbocková v diskuzi s účastníky konference obhajovala postoj Německa nedodávat na Ukrajinu zbraně. Na dodávky zbraní se Baerbockové zeptal moderátor a znovu také starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Šéfka německé diplomacie prohlásila, že Berlín má kvůli vyvolání druhé světové války odlišnou odpovědnost za mezinárodní bezpečnost a proto nechce, aby německé zbraně mohly znovu sloužit k vyvolání války a genocidy. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Rusko odmítlo, že stojí za kybernetickými útoky na ukrajinské banky a úřady' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Telekomunikace a IT (pit) - Finance (fin) - Parlamenty a vlády (for) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2022021901459|502162. Vydána 19.02.2022 7:34:29. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Rusko odmítlo, že stojí za kybernetickými útoky na ukrajinské banky a úřady' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Telekomunikace a IT (pit) - Finance (fin) - Parlamenty a vlády (for) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2022021901459|502162. Vydána 19.02.2022 7:34:29. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
