Jourová: Internetové platformy musí aktivněji bojovat s dezinformacemi
Brusel 26. září (zpravodajka ČTK) - Internetové platformy musí zvýšit své úsilí, pokud jde o boj s dezinformacemi. V Bruselu to dnes uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Velkým testem, který ukáže, zda úsilí internetových společností při odstraňování nezákonného obsahu funguje, budou podle eurokomisařky sobotní volby na Slovensku a poté i volby do Evropského parlamentu v červnu příštího roku.
Signatáři unijního kodexu o dezinformacích, kterých je přes 40 a mezi které patří velké společnosti, jako je Meta, Google či Microsoft, připravili obsáhlou zprávu o tom, jak jejich boj s dezinformacemi během posledních šest měsíců vypadal. Společnost X, dříve Twitter, mezi signatáři kodexu není.
"Cením si jejich úsilí, ale očekávám, že vyvinou ještě větší," komentovala zprávu platforem eurokomisařka Jourová. "Ruská propaganda je na internetových platformách stále velmi výrazně přítomná. Kreml bojuje bombami na Ukrajině, pomocí slov pak všude jinde, včetně Evropské unie," dodala. Velké internetové společnosti by se nyní podle ní měly soustředit na zvýšení svého úsilí a rovněž na investic do ověřování faktů. To znamená i zapojení více lidí, kteří budou informace prověřovat a kteří budou hovořit více jazyky.
Podle nedávných informací měla například síť Facebook jen jediného člověka, který ověřoval fakta a prověřoval informace a hovořil slovensky. Tato situace se podle Jourové zlepšila. Eurokomisařka se nedávno setkala se zástupci této sociální sítě, kteří podle Jourové slíbili, že budou pracovat na zvýšení kapacit.
Zpráva monitorující úsilí internetových platforem po dobu šesti měsíců má podle Jourové stovky stránek. V souvislosti s tématem války na Ukrajině například společnost Google informovala, že mezi lednem a dubnem 2023 server YouTube zrušil více než 400 kanálů napojených na aktivity ruské Agentury pro výzkum internetu, které se přezdívá "ruská trollí farma" a která šíří propagandu Kremlu. Meta, pod kterou patří Facebook, pak uvedla, že rozšířila své partnerství s 26 společnostmi, které pracují na ověřování faktů, a pokrývají tak společně 22 jazyků v EU. TikTok zase dokáže ověřovat informace z ruštiny, ukrajinštiny, běloruštiny a ze 17 dalších evropských jazyků.
"Dezinformace nejsou ničím novým a nešíří se pouze na internetu. S rostoucí digitalizací ale získali útočníci nový způsob, jak se mohou pokusit podkopat naši demokracii," uvedla Jourová. Jak řekla, jedním z jejích hlavních vzkazů signatářům kodexu je "uvědomit si souvislosti". "Ruský stát zamořil náš informační prostor polopravdami a lžemi s cílem vytvořit falešný obraz, že demokracie není o nic lepší než autokracie. Jedná se o zbraň masové manipulace zaměřenou jak vnitřně na Rusy, tak i na Evropany a zbytek světa," dodala s tím, že je potřeba řešit veškerá rizika. Kreml i další hráči budou podle Jourové aktivní i před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu.
Pokud jde o blížící se volby na Slovensku a následně v Polsku, je podle eurokomisařky mezi oběma zeměmi rozdíl pokud jde o ruskou propagandu. Na Slovensku je pro tuto propagandu "mnohem úrodnější půda". "Tady je třeba zdůraznit, o čem hovoříme. Jsou to nebezpečné kampaně, které mohou poškodit společnost, mohou radikalizovat společnost a mohou významně změnit výsledky voleb. Jde o masové manipulace. I proto je důležité, aby Facebook a Google vyvinuly v této zemi více úsilí," řekla Jourová. V souvislosti s Polskem pak zdůraznila důležitost ověřování faktů a fungování tradičních médií.
Jaká témata dezinformacím dominují? "Dominující je ruský narativ, že měli právo na invazi Ukrajiny, protože Ukrajinci jsou fašisti, a že Ukrajinci nemají právo na svou zemi. Tento narativ je velmi silný již od invaze Krymu. Pak je častý narativ proti migrantům, nyní i běžencům z Ukrajiny, pak proti Zelené dohodě (Green Deal) zejména v souvislosti s nařízeními proti tradičním autům, poté proti menšinám, komunitě LGBT+ i dalším," vyjmenovala eurokomisařka.
Pokud jde o Českou republiku, v ní má podle Jourové ruská propaganda poměrně úspěchy, nicméně menší než na Slovensku. "Pro ně je důležité dosáhnout toho, aby lidé nevyjadřovali podporu Ukrajině, na Slovensku je těchto lidí podle průzkumů již kolem 50 procent, v Česku daleko méně, kolem 20 procent. Zatím se to tedy moc nedaří," řekla eurokomisařka na dotaz ČTK.
Dobrovolný kodex boje proti dezinformacím za Evropskou komisi zaštiťuje právě Jourová. Sociální síť X, dříve Twitter, na které se podle studií nachází velké množství manipulativního a dezinformačního obsahu, letos v květnu oznámila, že kodex opouští. Stále se na ni ale vztahuje nový unijní Akt o digitálních službách (DSA).
Loni schválený akt zavazuje velké digitální platformy působící v EU, aby aktivně vyhledávaly dezinformace a propagandu. Měly by je propojovat s ověřenými fakty a spolupracovat s lidmi, kteří se jejich ověřování věnují. Pokud by těmto požadavkům firmy nevyhověly, hrozí jim pokuty až do výše šesti procent ročního celosvětového obratu.
tes ank - sdílejte článek
Následuje: Petici za vyznamenání pro odbojovou skupinu Mašínů podepsalo 34 osobností
Praha 26. září (ČTK) - Petici, aby prezident Petr Pavel vyznamenal členy odbojové skupiny bratří Mašínů, které Senát letos nominoval na Medaili Za hrdinství, podepsalo zatím 34 osobností. Další budou mít možnost prostřednictvím petičního serveru. Text petice dostane prezident dnes, řekli novinářům historik Petr Blažek, dokumentarista Martin Vadas a senátor Marek Hilšer z klubu Starostů, kteří petici připravili. Pavel již dříve uvedl, že by s oceněním Mašínů měl problém; vyznamenat ale hodlá jejich sestru Zdenu Mašínovou, na jejíž nominaci se Sněmovna a Senát shodly. Při návštěvě Brna dnes prezident uvedl, že nechce před 28. říjnem odtajňovat, kdo bude vyznamenán. Doplnil však, že jeho postoj k vyznamenání Mašínů se nezměnil, je stále stejný. Prezident by podle členů petičního výboru neměl rozdělovat členy rodiny, která se zasazovala o svobodu a přinesla oběti ve prospěch vlasti. Blažek uvedl, že členové skupiny získali osvědčení příslušníků protikomunistického odboje. "Nárok je zcela namístě. A z tohoto důvodu by rozhodování pana prezidenta mohlo být snazší," uvedl Blažek. Podle Hilšera a Vadase je třeba ocenit skutky lidí, kteří nasazovali životy pro svobodu a demokracii v této zemi. "Můžete ukázat, že dokážete i přes svou předlistopadovou minulost ocenit toto mimořádné úsilí ve prospěch svobody a demokratického státu," napsali prezidentovi tvůrci petice, jejíž obsah má ČTK k dispozici. Pavel musel zejména v prezidentské kampani vysvětlovat své působení v armádě i komunistické straně, do které vstoupil v roce 1985, nebo přípravu na vojenského zpravodajce. (pokračování...)
Praha 26. září (ČTK) - Petici, aby prezident Petr Pavel vyznamenal členy odbojové skupiny bratří Mašínů, které Senát letos nominoval na Medaili Za hrdinství, podepsalo zatím 34 osobností. Další budou mít možnost prostřednictvím petičního serveru. Text petice dostane prezident dnes, řekli novinářům historik Petr Blažek, dokumentarista Martin Vadas a senátor Marek Hilšer z klubu Starostů, kteří petici připravili. Pavel již dříve uvedl, že by s oceněním Mašínů měl problém; vyznamenat ale hodlá jejich sestru Zdenu Mašínovou, na jejíž nominaci se Sněmovna a Senát shodly. Při návštěvě Brna dnes prezident uvedl, že nechce před 28. říjnem odtajňovat, kdo bude vyznamenán. Doplnil však, že jeho postoj k vyznamenání Mašínů se nezměnil, je stále stejný. Prezident by podle členů petičního výboru neměl rozdělovat členy rodiny, která se zasazovala o svobodu a přinesla oběti ve prospěch vlasti. Blažek uvedl, že členové skupiny získali osvědčení příslušníků protikomunistického odboje. "Nárok je zcela namístě. A z tohoto důvodu by rozhodování pana prezidenta mohlo být snazší," uvedl Blažek. Podle Hilšera a Vadase je třeba ocenit skutky lidí, kteří nasazovali životy pro svobodu a demokracii v této zemi. "Můžete ukázat, že dokážete i přes svou předlistopadovou minulost ocenit toto mimořádné úsilí ve prospěch svobody a demokratického státu," napsali prezidentovi tvůrci petice, jejíž obsah má ČTK k dispozici. Pavel musel zejména v prezidentské kampani vysvětlovat své působení v armádě i komunistické straně, do které vstoupil v roce 1985, nebo přípravu na vojenského zpravodajce. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Jourová: Internetové platformy musí aktivněji bojovat s dezinformacemi' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Telekomunikace a IT (pit) - Telekomunikace, spoje (tlk) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Evropská unie - zprávy (eur) - Slovenika (slo) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2023092604299|507287. Vydána 26.09.2023 15:12:59. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Jourová: Internetové platformy musí aktivněji bojovat s dezinformacemi' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Telekomunikace a IT (pit) - Telekomunikace, spoje (tlk) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Evropská unie - zprávy (eur) - Slovenika (slo) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2023092604299|507287. Vydána 26.09.2023 15:12:59. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.