BBC: Co se ví a co se neví o zřícení letadla Il-76 v Belgorodské oblasti
Kyjev/Moskva 24. ledna (ČTK/BBC) - Zprávy o zřícení transportního letounu Il-76 se objevily dnes ráno. Známá je jen jediná videonahrávka pořízená ze země. Zachycuje poslední vteřiny letu letadla. Je vidět, jak Il-76 míří k zemi, v jisté chvíli se od něj odtrhne velký kus a poté - zřejmě u levého křídla - vyšlehnou plameny. Pak letadlo mizí ze záběru a následuje velký výbuch, píše na svém ruskojazyčném webu ruská redakce BBC v rekapitulaci toho, co se ví a neví o této události.
Dnes se měla konat výměna válečných zajatců, což nepopírá ani Rusko, ani Ukrajina. Z ukrajinské strany to potvrdila vojenská rozvědka (HUR). Z ruské pak ministerstvo obrany.
Ruská verze havárie aktuálně zní tak, že ukrajinští zajatci, které přepravovali k výměně, byli na palubě letadla Il-76, které se zřítilo. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že letadlo sestřelila ukrajinská armáda protiletadlovou raketou vypálenou z Charkovské oblasti. Podle ministerstva zahynulo šest členů posádky, 65 ukrajinských zajatců a tři ruští vojáci, kteří zajatce na výměnu doprovázeli, tedy všichni lidé na palubě.
Ruské ministerstvo trvá na tom, že ukrajinská strana věděla o plánu dopravit zajatce do Belgorodu letadlem. Šéfredaktorka televize RT Margarita Simonjanová to doplnila seznamem ukrajinských vojáků, kteří se údajně nacházeli na palubě.
Nemůžeme potvrdit, že tito lidé skutečně byli v letadle. Ale jména ze seznamu Simonjanové skutečně patří Ukrajincům, o nichž se uvádělo, že padli do ruského zajetí.
Ukrajinská strana dosud nezveřejnila svou verzi událostí. Po zřícení letadla vydal generální štáb obšírné prohlášení, podle kterého ruská vojenská transportní letadla dopravují do Belgorodské oblasti rakety používané k ostřelování Charkova a dalších ukrajinských měst, a proto ukrajinské ozbrojené síly budou i v budoucnu "přijímat opatření ke zničení" těchto letadel. O zřícení Il-76 se prohlášení přímo nezmiňuje, ale některá média jej vyhodnotila jako faktické přiznání, že Il-76 přeci jen sestřelili Ukrajinci.
V HUR, která má na starosti výměnu zajatců, prohlásili, že Ukrajina nevěděla nic o trase a způsobu přepravy zajatců. Poznamenala, že "přistání transportního letadla 30 kilometrů od oblasti bojů nemůže být bezpečné". Ukrajinská vojenská rozvědka v souvislosti s leteckou katastrofou obviňuje ruskou stranu z naplánovaného a úmyslného konání s cílem destabilizovat situaci na Ukrajině a oslabit mezinárodní podporu Kyjeva.
Politické vedení Ukrajiny se dosud nevyjádřilo k tomu, co se stalo.
Nadále nemáme důvěryhodné informace o tom, kdo byl na palubě zříceného letadla. Ani Moskva, ani Kyjev oficiální údaje o tom neposkytly (ani nepotvrdily věrohodnost seznamu Margarity Simonjanové).
Není jasno, zda mohl Il-76 přepravovat i něco dalšího kromě zajatců.
Servery Ukrajinska pravda a RBK-Ukrajina s odvoláním na své zdroje již ráno oznamovaly, že letadlo skutečně sestřelila ukrajinská strana a že údajně přepravovalo rakety S-300, kterými Rusové ostřelují Charkovskou oblast. Později tyto materiály redakce upravily.
Kromě toho je nepochopitelné, že na předpokládané vypálení protiletadlové rakety nijak nereagovala ruská protivzdušná obrana. Ruské ministerstvo obrany ve svém prohlášení o katastrofě vzpomenulo, že "radiolokační prostředky vzdušných a kosmických sil Ruska zachytily start dvou ukrajinských raket". Ale ministerstvo nevysvětlilo, proč se ruští vojáci nepokusili tyto rakety sestřelit.
Nejsou ani věrohodné podrobnosti o údajném druhém letadle se zajatci. Předseda branného výboru Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Andrej Kartapolov prohlásil, že za sestřeleným Il-76 letěl druhý letoun stejného typu. Podle Kartapolova na jeho palubě také byli zajatci, asi 80 lidí. Poslanec tvrdí, že letadlu se povedlo otočit a odletět. Ale oficiálně existenci druhého letadla nekomentovalo ani ruské, ani ukrajinské velení.
msk mka - sdílejte článek
Následuje: Výbor EP potvrdil finální podobu aktu o svobodě médií
Brusel 24. ledna (zpravodajka ČTK) - Výbor Evropského parlamentu pro kulturu a vzdělávání (CULT) dnes potvrdil nová pravidla pro svobodu médií, která mají zajistit lepší ochranu práce novinářů či zvýšit transparentnost vlastnictví médií. Země Evropské unie a europoslanci se na normě shodli již loni v prosinci. Dojednaný kompromis ale musel opět schválit příslušný výbor EP. Nyní o finální podobě aktu bude, nejspíš letos v březnu, hlasovat plénum Evropského parlamentu. Normu podpořilo 23 členů výboru CULT, čtyři hlasovali proti a dva se zdrželi. Z českých europoslanců je místopředsedkyní výboru Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), která hlasovala pro. "Věřím, že jsme dnes schválili zákon, který posílí nezávislost médií, pomůže ochránit novináře a jejich zdroje a posílí i transparentnost vlastnictví médií," uvedla Šojdrová pro ČTK. "Mám radost, že se to podařilo české eurokomisařce. Je vidět, že životní i profesní zkušenost se v politice vyplácí," dodala česká europoslankyně. "Pokud by selhala média jako ochránce demokracie ve dvou či třech zemích, máme velký problém v celé EU," uvedla loni v prosinci právě místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v reakci na dotaz, proč přišla s návrhem aktu o svobodě médií. EU podle ní přelomovou normu přijímá v době, kdy novináři čelí kvůli své práci v evropských zemích výhrůžkám i fyzickým útokům. "Myslím, že by se ten zákon mohl jmenovat po Jánu Kuciakovi, protože jeho příběh o tom, jak pracoval s informacemi, psal pravdu a nakonec ho kvůli tomu zabili, mě inspiroval k navržení tohoto prvního evropského zákona na ochranu novinářů," uvedla Jourová s odkazem na zavražděného slovenského investigativního reportéra odhalujícího korupci sahající do nejvyšší politiky. Soubor společných unijních pravidel by měl řešit hlavní hrozby, s nimiž se média potýkají: politické tlaky, ekonomické problémy, nedostatek transparentnosti vlastnických struktur či příliš velkou koncentraci v rukou jednoho majitele. (pokračování...)
Brusel 24. ledna (zpravodajka ČTK) - Výbor Evropského parlamentu pro kulturu a vzdělávání (CULT) dnes potvrdil nová pravidla pro svobodu médií, která mají zajistit lepší ochranu práce novinářů či zvýšit transparentnost vlastnictví médií. Země Evropské unie a europoslanci se na normě shodli již loni v prosinci. Dojednaný kompromis ale musel opět schválit příslušný výbor EP. Nyní o finální podobě aktu bude, nejspíš letos v březnu, hlasovat plénum Evropského parlamentu. Normu podpořilo 23 členů výboru CULT, čtyři hlasovali proti a dva se zdrželi. Z českých europoslanců je místopředsedkyní výboru Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), která hlasovala pro. "Věřím, že jsme dnes schválili zákon, který posílí nezávislost médií, pomůže ochránit novináře a jejich zdroje a posílí i transparentnost vlastnictví médií," uvedla Šojdrová pro ČTK. "Mám radost, že se to podařilo české eurokomisařce. Je vidět, že životní i profesní zkušenost se v politice vyplácí," dodala česká europoslankyně. "Pokud by selhala média jako ochránce demokracie ve dvou či třech zemích, máme velký problém v celé EU," uvedla loni v prosinci právě místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v reakci na dotaz, proč přišla s návrhem aktu o svobodě médií. EU podle ní přelomovou normu přijímá v době, kdy novináři čelí kvůli své práci v evropských zemích výhrůžkám i fyzickým útokům. "Myslím, že by se ten zákon mohl jmenovat po Jánu Kuciakovi, protože jeho příběh o tom, jak pracoval s informacemi, psal pravdu a nakonec ho kvůli tomu zabili, mě inspiroval k navržení tohoto prvního evropského zákona na ochranu novinářů," uvedla Jourová s odkazem na zavražděného slovenského investigativního reportéra odhalujícího korupci sahající do nejvyšší politiky. Soubor společných unijních pravidel by měl řešit hlavní hrozby, s nimiž se média potýkají: politické tlaky, ekonomické problémy, nedostatek transparentnosti vlastnických struktur či příliš velkou koncentraci v rukou jednoho majitele. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'BBC: Co se ví a co se neví o zřícení letadla Il-76 v Belgorodské oblasti' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Politika (pol) - Doprava (dpr) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024012408692|508667. Vydána 24.01.2024 20:24:21. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'BBC: Co se ví a co se neví o zřícení letadla Il-76 v Belgorodské oblasti' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Politika (pol) - Doprava (dpr) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024012408692|508667. Vydána 24.01.2024 20:24:21. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.