Politico: Informace USA značí, že se blíží válka mezi Izraelem a Hizballáhem
Washington 27. června (ČTK) - V nadcházejících několika týdnech by mohlo dojít k rozsáhlé vojenské konfrontaci mezi Izraelem a libanonským šíitským hnutím Hizballáh, pokud se nepodaří dojednat příměří v Pásmu Gazy. Podle serveru Politico to naznačují zpravodajské informace Spojených států. USA pro takový případ připravují plány k evakuaci Američanů přebývajících v Libanonu, píše agentura Reuters s odvoláním na stanici CNBC.
Ozbrojené střety mezi Izraelem a Hizballáhem začaly loni, den po začátku války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy, kterou 7. října podnítil teroristický útok Hamásu a jeho spojenců na Izrael. V posledním týdnu však vzrostly obavy, že by letitý konflikt mezi Íránem podporovaným Hizballáhem a Izraelem mohl přerůst ve válku.
Představitelé USA se snaží obě strany přesvědčit ke snížení napětí, což by bylo výrazně jednodušší, pokud by v Pásmu Gazy platilo příměří, píše Politico. Dohoda o klidu zbraní je předmětem intenzivních jednání, avšak podle amerických činitelů není pravděpodobné, že na současný návrh v blízké budoucnosti přistoupí válčící strany, tedy Izrael a palestinské hnutí Hamás, které USA, EU a Izrael pokládají za teroristické. Podle dvou informovaných amerických zdrojů Izrael a Hizballáh mezitím vypracovaly bojové plány a snaží se získat další zbraně.
Izrael i Hizballáh veřejně uvedly, že neusilují o válku. Vysoce postavení představitelé administrativy amerického prezidenta Joea Bidena se však domnívají, že dojde k intenzivním bojům, navzdory snahám tomu zabránit. Podle dalšího nejmenovaného amerického zdroje je riziko tentokrát vyšší než v uplynulých týdnech.
Válka mezi Izraelem a Hizballáhem by mohla USA dostat do situace, kdy budou pomáhat bránit Jeruzalém, a přiměla tak Bidenovu administrativu k hlubšímu zapojení do regionu, který se po léta snažila opustit, píše Politico. Zároveň by hrozila další humanitární krize vedle té v Pásmu Gazy.
Některé evropské země odhadují, že válka mezi Izraelem a Hizballáhem může propuknout v řádu dní. Mnohé z nich své občany vyzvaly, aby opustily Libanon. České ministerstvo zahraničí na svých webových stránkách před cestami do Libanonu s ohledem na bezpečnostní situaci varuje a vyzývá občany, kteří tam jsou, aby zemi urychleně opustili.
Odhad USA je naproti tomu podle Politico konzervativnější, avšak americké ministerstvo zahraničí dnes v aktualizované výzvě uvedlo, že by Američané měli plánované návštěvy Libanonu 'silně přehodnotit'.
Mluvčí Národní bezpečností rady Bílého domu Adrienne Watsonová uvedla, že Bidenova administrativa pracuje na 'diplomatickém řešení', které by umožnilo Izraelcům a Libanoncům v pohraničí návrat domů. 'Pokračujeme také ve snahách o dosažení dohody, která by vedla k trvalému ukončení války v Pásmu Gazy,' uvedla. 'Příměří a dohoda o rukojmích v Pásmu Gazy urychlí šanci na pokrok, včetně trvalého bezpečí a klidu podél severní hranice Izraele s Libanonem,' dodala s tím, že je nyní na Hamásu, zda dohodu přijme.
Řada amerických představitelů, včetně zmocněnce pro Blízký východ, region navštívila v posledních dnech a snažila se obě strany přesvědčit, aby nevstupovaly do války. Vysoce postavený představitel Bidenovy administrativy ve středu novinářům řekl, že šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh situaci vnímá tak, že 'vše je spojené s Pásmem Gazy a dokud tam nedojde k příměří, nepřestane útočit na Izrael'.
Američtí představitelé sdělili serveru Politico, že zpravodajské informace naznačují, že válku by mohl spustit velký útok Izraele či Hizballáhu a že se pravděpodobně odehraje bez většího upozornění.
Izraelský ministr obrany Joav Galant, který tento týden navštívil Washington, ve středu novinářům řekl, že Izrael 'válku nechce'. 'Cílem je přivést naše občany bezpečně domů. Dáváme přednost tomu, aby se tak stalo prostřednictvím ujednání, ale připravujeme se na všechny možné scénáře,' dodal s odkazem na rukojmí zadržované v Pásmu Gazy.
Podle izraelského serveru Haarec američtí představitelé Galanta varovali, že izraelské pokusy o omezené pozemní manévry v jižním Libanonu by pravděpodobně vyústily v otevřenou válku s Hizballáhem, do které by se zapojil Írán. Varování podle Haarecu přišlo poté, co izraelští činitelé Američanům představili plány, jejichž cílem by bylo zahnat Hizballáh o několik kilometrů dále na sever, pryč od izraelské hranice.
vdv ngl - sdílejte článek
Následuje: Haarec: Jen vojenská akce v Gaze rukojmí domů nepřivede, míní někteří rezervisté
Tel Aviv 27. června (ČTK/Haarec) - Přes 40 izraelských rezervistů koncem května podepsalo dopis, v němž poprvé od začátku války v Pásmu Gazy loni v říjnu veřejně odmítli sloužit v armádě. Deník Haarec nyní přinesl výpovědi několika z nich, v nichž mladí muži vysvětlili, proč to udělali. Většina signatářů dopisu nicméně deníku řekla, že podle nich je jejich názor mezi rezervisty spíše výjimkou. 'Během šesti měsíců, kdy jsme se účastnili válečného úsilí, jsme došli k závěru, že jen vojenská akce rukojmí domů nevrátí,' uvádí se podle deníku Haarec v dopise, který podepsalo 42 rezervistů, z toho deset uvedlo svá celá jména, ostatní jen iniciály. Palestinské hnutí Hamás, které Izrael, Spojené státy i Evropská unie považují za teroristickou organizaci, loni 7. října při útoku na Izrael zabilo téměř 1200 lidí a na 250 osob uneslo. Téměř polovinu z nich stále zadržuje, není jasné, kolik unesených je stále na živu. Izraelská odvetná ofenziva si podle úřadů v Gaze ovládaných Hamásem vyžádala mezi Palestinci přes 37.700 životů, většinou civilistů. Rezervisté v dopise zmínili také invazi do Rafáhu na jihu Pásma Gazy, kterou izraelská armáda začala 6. května, a to navzdory tomu, že ji od toho zrazovalo mezinárodní společenství. Do této oblasti u egyptských hranici totiž od října utekl přes milion z celkových 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy. 'Tato invaze, kromě toho, že ohrožovala vedle našich životů i životy nevinných lidí v Rafáhu, nepřivede domů živé rukojmí...Je to buď Rafáh, nebo rukojmí, a my jsme si vybrali rukojmí,' uvedli rezervisté v dopise. 'Po rozhodnutí vstoupit do Rafáhu místo toho, aby se uzavřela dohoda o propuštění rukojmích, prohlašujeme, my rezervisté - muži a ženy, že naše svědomí nám nedovoluje podílet se na ztrátách životů rukojmích a torpédování dalšího návrhu dohody (o příměří),' uvedli dále čtyři desítky izraelských rezervistů. Osmadvacetiletý Tal Vardi z Jeruzaléma popsal, že sloužil na severu Pásma Gazy, kde většinou zaučoval mladší rezervisty, kteří uměli zacházet s nejmodernějšími tanky, ale nyní se museli naučit ovládat tanky starší. 'Jeden přítel mi řekl: Byl jsem s tankem v nemocnici Šífa. Měl jsem pocit, že je to správné a důležité, ale o čtyři měsíce později mě tam poslali znova, vrátil jsem se okupovat místo, které už jsem jednou okupoval,' uvedl Vardi, který se loni v říjnu domníval, že pozemní operace v Pásmu Gazy potrvá několik měsíců a rukojmí se vrátí domů. Ale čím déle válka trvá, tím více o tom pochybuje. Šestadvacetiletý rezervista Juval Green přiznal, že už před 7. říjnem měl pochyby o službě v armádě, protože nesouhlasí s izraelskou politikou na okupovaném Západním břehu. Pochyby šly stranou 8. října a Green nastoupil do armády. Po několika měsících výcviku a mise na severu byla jeho jednotka poslána do Chán Júnisu. To bylo začátkem prosince, krátce poté, co Hamás při dosud jediném příměří propustil přes 100 rukojmích výměnou za asi 250 Palestinců z izraelských věznic. Když na konci prosince slyšel z rádia, že Izrael odmítá přistoupit na podmínku Hamásu pro další dohodu o příměří - ukončit válku, nesouhlasil s tím. (pokračování...)
Tel Aviv 27. června (ČTK/Haarec) - Přes 40 izraelských rezervistů koncem května podepsalo dopis, v němž poprvé od začátku války v Pásmu Gazy loni v říjnu veřejně odmítli sloužit v armádě. Deník Haarec nyní přinesl výpovědi několika z nich, v nichž mladí muži vysvětlili, proč to udělali. Většina signatářů dopisu nicméně deníku řekla, že podle nich je jejich názor mezi rezervisty spíše výjimkou. 'Během šesti měsíců, kdy jsme se účastnili válečného úsilí, jsme došli k závěru, že jen vojenská akce rukojmí domů nevrátí,' uvádí se podle deníku Haarec v dopise, který podepsalo 42 rezervistů, z toho deset uvedlo svá celá jména, ostatní jen iniciály. Palestinské hnutí Hamás, které Izrael, Spojené státy i Evropská unie považují za teroristickou organizaci, loni 7. října při útoku na Izrael zabilo téměř 1200 lidí a na 250 osob uneslo. Téměř polovinu z nich stále zadržuje, není jasné, kolik unesených je stále na živu. Izraelská odvetná ofenziva si podle úřadů v Gaze ovládaných Hamásem vyžádala mezi Palestinci přes 37.700 životů, většinou civilistů. Rezervisté v dopise zmínili také invazi do Rafáhu na jihu Pásma Gazy, kterou izraelská armáda začala 6. května, a to navzdory tomu, že ji od toho zrazovalo mezinárodní společenství. Do této oblasti u egyptských hranici totiž od října utekl přes milion z celkových 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy. 'Tato invaze, kromě toho, že ohrožovala vedle našich životů i životy nevinných lidí v Rafáhu, nepřivede domů živé rukojmí...Je to buď Rafáh, nebo rukojmí, a my jsme si vybrali rukojmí,' uvedli rezervisté v dopise. 'Po rozhodnutí vstoupit do Rafáhu místo toho, aby se uzavřela dohoda o propuštění rukojmích, prohlašujeme, my rezervisté - muži a ženy, že naše svědomí nám nedovoluje podílet se na ztrátách životů rukojmích a torpédování dalšího návrhu dohody (o příměří),' uvedli dále čtyři desítky izraelských rezervistů. Osmadvacetiletý Tal Vardi z Jeruzaléma popsal, že sloužil na severu Pásma Gazy, kde většinou zaučoval mladší rezervisty, kteří uměli zacházet s nejmodernějšími tanky, ale nyní se museli naučit ovládat tanky starší. 'Jeden přítel mi řekl: Byl jsem s tankem v nemocnici Šífa. Měl jsem pocit, že je to správné a důležité, ale o čtyři měsíce později mě tam poslali znova, vrátil jsem se okupovat místo, které už jsem jednou okupoval,' uvedl Vardi, který se loni v říjnu domníval, že pozemní operace v Pásmu Gazy potrvá několik měsíců a rukojmí se vrátí domů. Ale čím déle válka trvá, tím více o tom pochybuje. Šestadvacetiletý rezervista Juval Green přiznal, že už před 7. říjnem měl pochyby o službě v armádě, protože nesouhlasí s izraelskou politikou na okupovaném Západním břehu. Pochyby šly stranou 8. října a Green nastoupil do armády. Po několika měsících výcviku a mise na severu byla jeho jednotka poslána do Chán Júnisu. To bylo začátkem prosince, krátce poté, co Hamás při dosud jediném příměří propustil přes 100 rukojmích výměnou za asi 250 Palestinců z izraelských věznic. Když na konci prosince slyšel z rádia, že Izrael odmítá přistoupit na podmínku Hamásu pro další dohodu o příměří - ukončit válku, nesouhlasil s tím. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Politico: Informace USA značí, že se blíží válka mezi Izraelem a Hizballáhem' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024062709224|510544. Vydána 27.06.2024 23:31:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Politico: Informace USA značí, že se blíží válka mezi Izraelem a Hizballáhem' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024062709224|510544. Vydána 27.06.2024 23:31:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.