Reuters: Běloruští aktivisté se ptají, proč byli z výměny vynecháni Bělorusové
Minsk 3. srpna (ČTK) - Příznivci vězněných běloruských opozičních představitelů nebo ochránců lidských práv jsou zklamaní, že do největší výměny vězňů mezi západními zeměmi, Moskvou a Minskem nebyli zahrnuti žádní Bělorusové. Napsala to dnes agentura Reuters. Spojenci odpůrců režimu běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka podle ní míní, že Západ měl dostat z vězení například nositele Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého nebo jednu z tváří opozice Maryju Kalesnikavovou.
Do poslední chvíle jsem doufala, že seznam (vyměněných) bude zahrnovat Maryju nebo kohokoliv z běloruských vězňů. Pro nás je to signál, že Bělorusko ani vězni v Bělorusku nejsou prioritou. A to je velmi znepokojující signál. Pro běloruské aktivisty je to deprimující...
"Když jsme slyšeli, že je dohoda na spadnutí, doufali jsme, že její součástí bude někdo z běloruských politických vězňů. Především vězněný nositel Nobelovy ceny za mír," řekla Alena Masljukovová z organizace na ochranu lidských práv Vjasna, kterou Bjaljacki zakládal. Jednašedesátiletý disident, jehož běloruský soud loni poslal na deset let do vězení za financování protivládních protestů, získal Nobelovu cenu v roce 2022 společně s ruskou organizací Memorial a ukrajinským Centrem pro občanské svobody.
"Bylo to naprosté zklamání," řekla Masljukovová z litevského exilu. Čtvrteční výměna vězňů je označována za největší mezi Moskvou a Západem od konce studené války. Její součástí bylo 26 lidí. Do Ruska se dostalo deset lidí včetně v Německu usvědčeného vraha a důstojníka ruské tajné služby FSB Vadima Krasikova. Tři lidé pak zamířili do USA a 13 do Německa: mezi nimi byli Američané, ale i ruští oponenti Kremlu jako Vladimir Kara-Murza, kteří byli v Rusku vězněni. Bělorusko v rámci výměny propustilo německého občana Rika Kriegera, odsouzeného k trestu smrti.
V Bělorusku je v současné době podle organizace Vjasna kolem 1400 lidí vězněných z politických důvodů. "Jsou drženi ve studených celách, bez kontaktu s příbuznými. Z vězení odcházejí s poškozeným zdravím," uvedla Masljukovová. Exilová běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská už dříve upozorňovala, že mnoho běloruských politických vězňů nemůže komunikovat s vnějším světem a není známo, zda jsou živí, nebo mrtví. Podle Vjasny za mřížemi zemřelo v posledních letech šest lidí vězněných z politických důvodů.
Ve vězení je také flétnistka Maryja Kalesnikavová, která léta žila v Německu, ale vrátila se do vlasti a stala se jednou z tváří protestů proti Lukašenkově režimu. Běloruské úřady se ji v roce 2020 pokusily deportovat ze země. Ona ale na hranicích roztrhala svůj cestovní pas. V roce 2021 si pak vyslechla trest 11 let vězení, mimo jiné ji soud shledal vinnou ze spiknutí s cílem převzít moc.
"Do poslední chvíle jsem doufala, že seznam (vyměněných) bude zahrnovat Maryju nebo kohokoliv z běloruských vězňů. Pro nás je to signál, že Bělorusko ani vězni v Bělorusku nejsou prioritou. A to je velmi znepokojující signál. Pro běloruské aktivisty je to deprimující," řekla agentuře Reuters sestra Kalesnikavové Tacjana Chomičová.
Německý kancléř Olaf Scholz označil rozhodnutí propustit usvědčeného vraha Krasikova za obtížné, ale díky němu Berlín dokázal zajistit propuštění ruských vězňů svědomí a Němce sedícího v běloruské cele smrti. Když se Chomičová dozvěděla, že je do výměny zapojeno i Německo, doufala, že by se výměna mohla týkat i její sestry, která dlouho žila ve Stuttgartu. "Německou vládu jsme informovali o situaci politických vězňů. V Německu dostala řadu ocenění. Otázka je: proč nebyla ve skupině, která byla propuštěna?" řekla Chomičová.
Rodina podle ní poslední dopis od její sestry dostala v roce 2022 a od té doby ji kvůli úřadům nemohou navštěvovat ani s ní komunikovat. Ve stejném roce Kalesnikavová podstoupila operaci prasklého vředu a poté ji převezli zpět do vězení. Podle informací její sestry tráví většinu času na samotce a váží 45 kilogramů, přestože je vysoká 1,75 metru.
Dlouholetý přítel Bjaljackého Sjarhej Sys zároveň uvažoval, zda by tento ochránce lidských práv byl ochoten zemi v rámci výměny opustit. Do vlasti se vrátil dobrovolně z exilu, přestože věděl, že ho pravděpodobně čeká vězení. "Znám jeho povahu a jsem si jist, že je nemožné, aby požádal Lukašenka o milost," uvedl Sys s odkazem na proceduru, která je podle Reuters v Bělorusku pro případnou výměnu nezbytná. "Nevím, co bude za pět let... Vše bude záležet na jeho zdravotním stavu," dodal.
ipl spr - sdílejte článek
Následuje: V bývalém krytu atomových zbraní u Míšova zazněl rock za mír
Míšov (Plzeňsko ) 3. srpna (ČTK) - V bývalém skladu jaderné munice v Brdech se dnes koná hudební festival Atom Peace Fest, který propojuje hudbu s poselstvím o mírovém využití jaderné energie. Podle Václava Vítovce, provozovatele Atom muzea, které v místě působí, je to poprvé na světě, kdy se koná hudební festival v prostorách někdejšího jaderného skladu. Atom muzeum mezi obcemi Borovno a Míšov je zřejmě také jediný bývalý sklad jaderných zbraní, který je přístupný veřejnosti. Setkání zahájil povídáním o současné mezinárodní situaci Hynek Kmoníček, velvyslanec ČR ve Vietnamu, bývalý velvyslanec ČR v USA, dříve také ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky. Pak už přišla na řadu hudba. Na koncertě dnes zahrají Beer Reminder a jejich hosté, kapely Trio+, Lords a Košík Band. Protože vnitřní prostory nejsou dostatečně velké na to, aby pojaly větší počet návštěvníků, organizátoři vymysleli alternativu. "Koncert bude před bunkrem. Kapely budou hrát u 6,5tunových betonových dveří a lidé budou naproti. Tak se kapacita navýší podle našich odhadů asi na 250 lidí," řekl ČTK Vítovec. Navíc se tím vyřeší i to, že ve skladu je stálá teplota okolo sedmi nebo osmi stupňů, a návštěvníci tak musí mít teplé oblečení i při běžných prohlídkách. Sklad jaderných zbraní v Brdech svému účelu sloužil v dobách studené války, kdy se v něm uchovávaly sovětské jaderné zbraně. (pokračování...)
Míšov (Plzeňsko ) 3. srpna (ČTK) - V bývalém skladu jaderné munice v Brdech se dnes koná hudební festival Atom Peace Fest, který propojuje hudbu s poselstvím o mírovém využití jaderné energie. Podle Václava Vítovce, provozovatele Atom muzea, které v místě působí, je to poprvé na světě, kdy se koná hudební festival v prostorách někdejšího jaderného skladu. Atom muzeum mezi obcemi Borovno a Míšov je zřejmě také jediný bývalý sklad jaderných zbraní, který je přístupný veřejnosti. Setkání zahájil povídáním o současné mezinárodní situaci Hynek Kmoníček, velvyslanec ČR ve Vietnamu, bývalý velvyslanec ČR v USA, dříve také ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky. Pak už přišla na řadu hudba. Na koncertě dnes zahrají Beer Reminder a jejich hosté, kapely Trio+, Lords a Košík Band. Protože vnitřní prostory nejsou dostatečně velké na to, aby pojaly větší počet návštěvníků, organizátoři vymysleli alternativu. "Koncert bude před bunkrem. Kapely budou hrát u 6,5tunových betonových dveří a lidé budou naproti. Tak se kapacita navýší podle našich odhadů asi na 250 lidí," řekl ČTK Vítovec. Navíc se tím vyřeší i to, že ve skladu je stálá teplota okolo sedmi nebo osmi stupňů, a návštěvníci tak musí mít teplé oblečení i při běžných prohlídkách. Sklad jaderných zbraní v Brdech svému účelu sloužil v dobách studené války, kdy se v něm uchovávaly sovětské jaderné zbraně. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Reuters: Běloruští aktivisté se ptají, proč byli z výměny vynecháni Bělorusové' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024080305375|510937. Vydána 03.08.2024 17:51:04. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Reuters: Běloruští aktivisté se ptají, proč byli z výměny vynecháni Bělorusové' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024080305375|510937. Vydána 03.08.2024 17:51:04. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.