Slovanský hrad na východě Německa chce přilákat i české návštěvníky

Berlín/Raddusch (Německo) 15. září (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Repliku slovanského hradu z 9. století, která stojí nedaleko braniborské vesničky Raddusch, navštíví ročně až 50.000 lidí, převážně německých turistů. Nový provozovatel, nadace Slavonic Europe v čele s česko-německým občanem Davidem Chmelíkem, by to chtěla změnit. Do muzea vzdáleného zhruba 100 kilometrů od českých hranic by chtěla přilákat výrazně více českých návštěvníků, včetně školních výprav. Chystá se proto rozšířit muzeum, vybudovat repliku slovanské vesnice i malou zoologickou zahradu, řekl Chmelík v rozhovoru s ČTK. Starosta města Vetschau, které Slovanský hrad (Slawenburg) dosud provozovalo, novou spolupráci vítá. Přiznává zároveň, že provozování muzea bylo nad finanční i organizační síly jeho osmitisícového města. "Chceme... rozšířit (spektrum) návštěvníků o návštěvníky ze slovanských zemí, obzvlášť z České republiky," řekl Chmelík, jehož nadace Slavonic Europe převzala správu Slovanského hradu letos v srpnu. "Chceme spolupracovat se školami. Máme už teď intenzivní kontakty s Libereckým krajem," dodal nový správce hradu, který v 80. letech s rodiči emigroval z Československa do Německa a poté žil dlouho v Bruselu. Podle něj totiž řada Čechů ani netuší, že na území východního Německa, hlavně v Horní a Dolní Lužici, lze nalézt slovanské stopy, "které jsou mnohem starší než ty německé". Replika slovanského hradu z 9. století vznikla na místě někdejšího hradiště u vesničky Raddusch (v dolnolužické srbštině Raduš) v letech 1999 až 2003. Postavena není z původních materiálů, ale z betonu; pouze fasáda je upravena tak, aby připomínala stará hradiště ze dřeva a hlíny. Braniborský zemský archeolog Franz Schopper v rozhovoru poskytnutém českým novinářům řekl, že hradiště mělo původně jako mnoho dalších v okolí zaniknout kvůli těžbě uhlí. Když se ale po pádu komunistického režimu v roce 1989 těžba utlumila, vznikl nápad postavit na místě repliku hradu a přiblížit Němcům i zahraničním turistům historii slovanského osídlení Braniborska. "V tomto současném Slovanském hradu máme archeologické nálezy z mnoha tisíciletí... výstava se věnuje Slovanům, ale nejen jim, všem kulturám, které tu vznikly, a jejich setkávání," řekl Schopper. Podle zemského archeologa je muzeum v Radduschi unikátní nejen svými sbírkami, ale i tím, že budova, v níž je umístěno, stojí na autentickém místě někdejšího slovanského hradiště. "Je to široko daleko nejnavštěvovanější archeologické muzeum," dodal Schopper. Podle Chmelíka ale nechce jeho nadace po převzetí správy Slovanského hradu zůstat jen u pohledu do minulosti, i když muzeum hodlá rozšířit a přibýt by v desetihektarovém areálu mělo i několik domků slovanské vesnice včetně kovárny či pekárny. Pro současné návštěvníky, mezi kterými by měli být podle něj častěji i rodiny s dětmi, chce vybudovat malou zoologickou zahradu a pořádat hodlá i mnoho kulturních akcí. Pohledem do budoucnosti má být pak část areálu, která se bude věnovat udržitelnému rozvoji v energetice. "To slovanské hradiště nemá být jen něco pasivního, statického, má se to dynamicky vyvíjet," řekl ČTK o svých představách budoucího rozvoje turistické atrakce Chmelík. Velkou radost z nového provozovatele Slovanského hradu má starosta osmitisícového lužického města Vetschau Bengt Kanzler. "Byla to velká výzva od samého začátku," řekl starosta k provozování Slovanského hradu, který jeho obci patří od roku 2003 a zůstává i nadále v jejím majetku. Posledních pět let podle něj proto radnice hledala někoho, kdo by byl ochotný provoz muzea a přilehlého areálu převzít, a městu tak pomoci zbavit se velkého finančního břímě. "To se nyní podařilo a my jsme plni očekávání," řekl Kanzler, podle kterého je Slawenburg pro Vetschau důležitý nejen historicky a kulturně, ale i hospodářsky, protože láká do oblasti turisty, kteří v něm utrácejí peníze i na jiných místech. "A předpokládám, že z Česka, Polska a dalších slovanských zemí... teď bude přijíždět více lidí," dodal starosta. Finanční náročnosti provozování Slovanského hradu i slibovaných investic si je vědom i zakladatel a předseda Slavonic Europe Chmelík. Jeho nadace a veřejně prospěšná společnost, kterou založil, podle něj ale mají výrazně větší možnosti než obec. "Ať už jsou to evropské fondy, ať už jsou to národní fondy německé, ať jsou to regionální fondy lužické, které jsou velmi dobré," řekl. Do oblasti podle něj plyne v poslední době řada peněz v rámci snahy pomoci kdysi uhelnému regionu Lužice v transformaci. Do rozvoje Slovanského hradu ale Chmelík hodlá investovat i prostředky nadace, sponzorské dary a své vlastní peníze. jrm spr - sdílejte článek