Robot složil Rubikovu kostku za 0,305 vteřiny v novém světovém rekordu
Ósaka (Japonsko) 27. května (ČTK) - Speciálně naprogramovaný robot v Japonsku poskládal Rubikovu kostku za 0,305 vteřiny. To je zhruba desetina času, který na vyřešení hlavolamu potřebuje nejrychlejší člověk. Robot a jeho konstruktéři se tak stali držiteli nového světového rekordu v kategorii strojů, rozhodli podle japonských médií představitelé Guinnessovy knihy rekordů.
Robota sestavila pětice inženýrů automobilky Mitsubishi ve městě Amagasaki nedaleko Ósaky. Na prototypu pracovali od září 2022. Tým použil technologie obvykle užívané pro rychlé a přesné umístění drátů v motorech klimatizací a ventilátorů. Jejich robot otočí stěnou krychle hlavolamu o 90 stupňů za 0,009 vteřiny. Barvy jednotlivých panelů rozpoznávají kamery a vyhodnocuje je umělé inteligence.
Robot hlavolam nevyřešil na první pokus a konstruktéři ho zhruba 20 minut opravovali. Druhý pokus už se povedl a robot překonal předchozí světový rekord. Robot dvou studentů americké univerzity MIT v roce 2018 poskládal kostku za 0,38 vteřiny. Překonal tak rekord robota z roku 2016, který byl 0,637 vteřiny.
Šestiboký barevný hlavolam sestavil na konci 70. let maďarský architekt a designér Ernö Rubik. Předmět mu původně sloužil pro vysvětlení prostoru studentům architektury, po třech letech se začala prodávat na maďarském trhu. Kostka si našla fanoušky po celém světě. Jen v letech 1980 až 1982 se ve světě prodalo na sto milionů kusů hlavolamu, který z Rubika učinil slavného a bohatého muže.
lsa jrm - sdílejte článek
Následuje: NYT: Riziko násilí se pro veřejné činitele v USA stalo novým normálem
Washington 27. května (ČTK/The New York Times) - Američtí veřejní činitelé od komunální politiky až po Kongres čím dál víc popisují výhrůžky a obtěžování jako rutinní součást svého zaměstnání. Záplava zastrašování, které je často zahalené anonymitou internetu a motivované extrémními politickými názory, mění to, jak dělají svou práci, děsí jejich rodiny a některé úplně vyhání z politického života. V rozsáhlé reportáži to uvádí deník The New York Times (NYT). Jedním z těch, kdo se v posledních týdnech setkali s ošklivější stranou veřejného života v USA, je kongresman Demokratické strany Jamie Raskin. Minulý měsíc strávil část jednoho z pracovních dní u soudu, aby si zajistil soudní ochranu před mužem, který přišel k jeho domu a na zákonodárce naštvaně křičel o vakcínách proti covidu-19 nebo ústavní žalobě proti republikánskému exprezidentovi Donaldu Trumpovi. Stejný muž podle policie o necelé dva roky dříve vykřikoval na Raskina vulgarismy při veřejné akci. Nejde zdaleka o ojedinělý případ. Od konce března musely kvůli nahlášeným bombám zavřít knihovny v Durhamu v Severní Karolíně, v Readingu ve státě Massachusetts a v pensylvánském Lancasteru, zatímco podobná výhrůžka pozastavila práci soudu v jiné části Pensylvánie. V kalifornském Bakersfieldu zatkli aktivistku protestující proti válce v Pásmu Gazy poté, co řekla členům městského zastupitelstva: "Uvidíme se u vás doma. Zavraždíme vás." Na Floridě dostal jistý muž 14 měsíců vězení za to, že zanechal v hlasové schránce vzkaz, v němž hlásí, že "přijde zabít" předsedu amerického nejvyššího soudu Johna Robertse. A exprezident Trump, který bude podle všeho kandidátem republikánů na prezidenta, odmítl vyloučit násilí po případné listopadové porážce. "Vždycky záleží na spravedlivosti voleb," řekl v dubnovém rozhovoru. A to byl zcela typický měsíc v americkém veřejném životě, kde se setrvalý proud násilí a fyzického ohrožení stal novým normálem. Téměř ve všech srovnáních jsou důkazy o tomto trendu zarážející. Minulý rok se terčem výhrůžek stalo 450 federálních soudců, což znamená nárůst zhruba o 150 procent oproti roku 2019, uvádí federální bezpečnostní sbor US Marshals Service. Policejní útvar dohlížející na bezpečnost v sídle Kongresu zase loni vyšetřoval přes 8000 výhrůžek zákonodárcům, o více než 50 procent víc, než v roce 2018. V průzkumu provedeném v roce 2021 politickou organizací National League of Cities uvedlo přes 80 procent komunálních činitelů, že zažili výhrůžky nebo obtěžování. Experti říkají, že případy, kdy se z výhrůžek stanou činy, jsou stále vzácné, avšak přibývají. Některé, jako vpád Trumpových příznivců do Kapitolu 6. ledna 2021, poutají pozornost země týdny. Jiné, jako přestřelka muže z Ohia se státními policisty po domovní prohlídce u Trumpa nebo střelby u domů demokratických činitelů v Novém Mexiku, rychle mizí z titulků. Násilí a jeho hrozba jsou součástí americké politiky od vzniku USA. V posledních letech ale průzkumy veřejného mínění svědčí o nárůstu podpory pro politicky motivované násilí jak mezi republikány, tak mezi demokraty. Experti popisují dnešní dobu jako obzvláště nevyzpytatelnou, zejména kvůli sociálním sítím, které mohou anonymně šířit rozhořčení, dezinformace a konspirační teorie a udělat z téměř neznámých veřejných pracovníků terče. (pokračování...)
Washington 27. května (ČTK/The New York Times) - Američtí veřejní činitelé od komunální politiky až po Kongres čím dál víc popisují výhrůžky a obtěžování jako rutinní součást svého zaměstnání. Záplava zastrašování, které je často zahalené anonymitou internetu a motivované extrémními politickými názory, mění to, jak dělají svou práci, děsí jejich rodiny a některé úplně vyhání z politického života. V rozsáhlé reportáži to uvádí deník The New York Times (NYT). Jedním z těch, kdo se v posledních týdnech setkali s ošklivější stranou veřejného života v USA, je kongresman Demokratické strany Jamie Raskin. Minulý měsíc strávil část jednoho z pracovních dní u soudu, aby si zajistil soudní ochranu před mužem, který přišel k jeho domu a na zákonodárce naštvaně křičel o vakcínách proti covidu-19 nebo ústavní žalobě proti republikánskému exprezidentovi Donaldu Trumpovi. Stejný muž podle policie o necelé dva roky dříve vykřikoval na Raskina vulgarismy při veřejné akci. Nejde zdaleka o ojedinělý případ. Od konce března musely kvůli nahlášeným bombám zavřít knihovny v Durhamu v Severní Karolíně, v Readingu ve státě Massachusetts a v pensylvánském Lancasteru, zatímco podobná výhrůžka pozastavila práci soudu v jiné části Pensylvánie. V kalifornském Bakersfieldu zatkli aktivistku protestující proti válce v Pásmu Gazy poté, co řekla členům městského zastupitelstva: "Uvidíme se u vás doma. Zavraždíme vás." Na Floridě dostal jistý muž 14 měsíců vězení za to, že zanechal v hlasové schránce vzkaz, v němž hlásí, že "přijde zabít" předsedu amerického nejvyššího soudu Johna Robertse. A exprezident Trump, který bude podle všeho kandidátem republikánů na prezidenta, odmítl vyloučit násilí po případné listopadové porážce. "Vždycky záleží na spravedlivosti voleb," řekl v dubnovém rozhovoru. A to byl zcela typický měsíc v americkém veřejném životě, kde se setrvalý proud násilí a fyzického ohrožení stal novým normálem. Téměř ve všech srovnáních jsou důkazy o tomto trendu zarážející. Minulý rok se terčem výhrůžek stalo 450 federálních soudců, což znamená nárůst zhruba o 150 procent oproti roku 2019, uvádí federální bezpečnostní sbor US Marshals Service. Policejní útvar dohlížející na bezpečnost v sídle Kongresu zase loni vyšetřoval přes 8000 výhrůžek zákonodárcům, o více než 50 procent víc, než v roce 2018. V průzkumu provedeném v roce 2021 politickou organizací National League of Cities uvedlo přes 80 procent komunálních činitelů, že zažili výhrůžky nebo obtěžování. Experti říkají, že případy, kdy se z výhrůžek stanou činy, jsou stále vzácné, avšak přibývají. Některé, jako vpád Trumpových příznivců do Kapitolu 6. ledna 2021, poutají pozornost země týdny. Jiné, jako přestřelka muže z Ohia se státními policisty po domovní prohlídce u Trumpa nebo střelby u domů demokratických činitelů v Novém Mexiku, rychle mizí z titulků. Násilí a jeho hrozba jsou součástí americké politiky od vzniku USA. V posledních letech ale průzkumy veřejného mínění svědčí o nárůstu podpory pro politicky motivované násilí jak mezi republikány, tak mezi demokraty. Experti popisují dnešní dobu jako obzvláště nevyzpytatelnou, zejména kvůli sociálním sítím, které mohou anonymně šířit rozhořčení, dezinformace a konspirační teorie a udělat z téměř neznámých veřejných pracovníků terče. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Robot složil Rubikovu kostku za 0,305 vteřiny v novém světovém rekordu' je zařazena do kategorií Věda a technika (vat) - Životní styl (spl) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2024052704096|510162. Vydána 27.05.2024 14:42:58. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Robot složil Rubikovu kostku za 0,305 vteřiny v novém světovém rekordu' je zařazena do kategorií Věda a technika (vat) - Životní styl (spl) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2024052704096|510162. Vydána 27.05.2024 14:42:58. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.