Putin dostal svolení poslat vojáky do ciziny, Biden mluví o ruské invazi

Moskva/Kyjev/Washington/Brusel 22. února 2022 (ČTK) - Rada federace, horní komora ruského parlamentu, dnes dala prezidentovi Vladimiru Putinovi souhlas s nasazením ruských vojsk v zahraničí. Stalo se to poté, co šéf Kremlu v pondělí uznal nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny a pak tam vyslal ruské jednotky. Putin požaduje demilitarizaci Ukrajiny a chce, aby se sama zřekla možného členství v NATO. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg řekl, že vše nasvědčuje tomu, že Moskva pokračuje v plánování plnohodnotného útoku na Ukrajinu a podle prezidenta USA Joea Bidena ruská invaze začala. Západní země přitvrzují protiruské sankce, EU je zacílila proti jednotlivcům a subjektům ničícím ukrajinskou suverenitu. Německo podle kancléře Olafa Scholze vzhledem k aktuální situaci nepovolí spuštění plynovodu Nord Stream 2, jímž má do západní Evropy proudit ruský plyn. Obě komory ruského parlamentu dnes hladce schválily dohody o "přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci" se separatistickou Doněckou a Luhanskou lidovou republikou na východě Ukrajiny, které s nimi v pondělí podepsal Putin. Rusko podle nich může mimo jiné budovat na jejich území vojenské základny. "V případě nezbytnosti splníme všechny přijaté závazky," řekl Putin ohledně vojenské pomoci samozvaným republikám. Tamní obyvatelé budou moci mít ruské občanství a jako měna na území obou entit se předpokládá ruský rubl. Putin řekl, že Rusko uznalo republiky v Donbasu v hranicích stanovených jejich ústavami, tedy zahrnujících celou Doněckou a Luhanskou oblast. Většinu tohoto území ovšem nyní kontroluje Kyjev. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že zváží přerušení diplomatických vztahů s Ruskem, k čemuž vyzvalo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vzkázal, že pokud Ukrajina přeruší diplomatické styky, ztíží tím řešení situace. Podle ukrajinského parlamentu rozhodnutí Ruska uznat nezávislost samozvaných útvarů na východě Ukrajiny představuje jednostranné odstoupení Moskvy od mírových dohod, které podepsala. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga Rusko nyní přešlo od skrytých pokusů o destabilizaci Ukrajiny k otevřeným vojenským akcím. Stoltenberg to označil za "nejnebezpečnější okamžik pro evropskou bezpečnost za celou generaci". Americký prezident Biden řekl, že "Rusko právě oznámilo, že si zabírá podstatný kus Ukrajiny... Tohle je začátek ruské invaze". Z mnoha zemí se od pondělního večera ozývá ostrá kritika ruského postupu, jejich představitelé označili počínání Moskvy za porušování mezinárodního práva. Stejně se vyjádřili předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K věci se v noci na dnešek SEČ mimořádně sešla Rada bezpečnosti OSN a při jejím zasedání svůj nesouhlas vyjádřila také řada mimoevropských států. Generální tajemník OSN António Guterres řekl, že rozhodnutí Moskvy narušuje územní celistvost a suverenitu Ukrajiny a je v rozporu s principy Charty OSN. Rusko naopak podpořil nikaragujský prezident Daniel Ortega. Ministři zahraničí zemí EU se dnes dohodli, že na dosavadní sankční seznam přibudou více než tři stovky poslanců Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu), kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území na východě Ukrajiny. Sankce postihnou také na dvě desítky dalších činitelů či subjektů, podle diplomatických zdrojů je mezi nimi například ministr obrany Sergej Šojgu nebo mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Sedmadvacítka zároveň potrestá ruské banky a omezí přístup Moskvy na finanční a kapitálový trh unie. Prezident USA Biden podepsal exekutivní příkaz, který Američanům zakazuje investovat nebo obchodovat v separatistických regionech a později oznámil, že postihy se nově týkají dvou ruských bank, obchodování s ruským státním dluhem na západních trzích a také ruských "elit" blízkých Putinovi. Proti Putinovu "jednostrannému, nepochopitelnému a neoprávněnému jednání" se ohradil i německý kancléř Olaf Scholz, který oznámil, že Německo za současné situace neudělí souhlas k provozu plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Podle ruského ministerstva zahraničí jde o snahu propojit politiku s energetikou, Kreml rozhodnutí lituje. Britský premiér Boris Johnson představil balík sankcí v Dolní sněmovně, postihy míří na pětici ruských bank a na tři podnikatele blízké Kremlu. Zmrazí jim aktiva a zakáže vstup do země. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v reakci na vyjádření západních zemí řekl, že jejich reakce je očekávaná. Moskva je podle něj na sankce uvalované Západem zvyklá, sankce na Rusko by prý uvalil "v každém případě, ať už s příčinou, nebo bez ní". Lavrov zároveň zpochybnil právo Ukrajiny na suverenitu, protože vláda v Kyjevě podle něj nezastupuje jednotlivé části země. Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo povstání na východní Ukrajině. Řada zemí si předvolává ruské velvyslance. Na středu je k náměstkovi českého ministra zahraničí předvolán ruský velvyslanec v Česku Alexander Zmejevskij, aby podal vysvětlení aktuální situace na východě Ukrajiny. Český premiér Petr Fiala dnes v Poslanecké sněmovně řekl, že uznání povstaleckých republik na východě Ukrajiny a následná ruská vojenská akce je aktem agrese vůči suverénnímu státu a porušením mezinárodního práva. Předseda Senátu Miloš Vystrčil nechal v sídle horní komory parlamentu vyvěsit ukrajinskou vlajku a řekl, že Senát podpoří veškeré kroky, které povedou k zastavení ruské agrese. Prezident Miloš Zeman bez dalších komentářů řekl, že vstup ruských vojsk na území separatistických republik zvyšuje riziko vojenského konfliktu a snižuje naději na diplomatické řešení. Podél linie dotyku, která rozděluje území ovládané ukrajinskou vládou a dvojici separatistických republik na východě Ukrajiny, v noci na dnešek pokračovaly střety, jež si vyžádaly oběti na životech a zraněné. Vzájemně se z nich obviňují obě strany. Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že získala informace o plánovaném teroristickém útoku na kostely spravované pravoslavnou církví moskevského patriarchátu v Charkově. Kyjev opakovaně upozorňuje, že Moskva může útoky na ukrajinském území využít jako záminku pro vojenskou invazi. V souvislosti s krizí kolem Ukrajiny rostou ceny ropy; dnes se kvůli obavám z narušení dodávek dostaly až do blízkosti 100 USD za barel, nejvýše od roku 2014. Ničivý dopad má současné dění na ukrajinskou hřivnu, která se propadla vůči dolaru nejníže od roku 2015, kdy byla země na pokraji bankrotu. Ruští oligarchové kvůli pondělnímu propadu cen akcií přišli za den o majetek v hodnotě asi 8,3 miliardy dolarů (zhruba 178 miliard Kč), uvedl server ruskojazyčné verze časopisu Forbes. Dnes přitom ruské akcie v reakci na eskalaci napětí na východě Ukrajiny opět prudce oslabovaly. hab krn mka - sdílejte článek