Kryptoburza Binance neplánuje jednostranně zmrazit uživatelské účty v Rusku
Moskva/New York 28. února 2022 (ČTK) - Společnost Binance, která provozuje největší kryptoměnovou burzu na světě, neplánuje jednostranně zmrazit uživatelské účty v Rusku, jak ji o to dříve požádala Ukrajina. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na zástupce společnosti. Západní spojenci zvýšili úsilí o potrestání Ruska novými sankcemi, většina ruských bank tak byla odpojena od globálního platebního systému SWIFT. Zmrazena budou také aktiva ruské centrální banky, což omezí přístup země k jejím zahraničním rezervám.
"Nehodláme jednostranně zmrazit účty milionů nevinných uživatelů. Kryptoměny měly lidem po celém světě poskytnout větší finanční svobodu," řekl zástupce společnosti.
V neděli Binance informovala, že věnuje deset milionů dolarů (220 milionů Kč) na humanitární účely na Ukrajině. Dar rozdělí nevládním neziskovým organizacím.
Evropské akcie kvůli tvrdým protiruským sankcím oslabují, dopoledne panevropský index STOXX Europe 600 odepisoval kolem 1,3 procenta. Z obav o dodávky stoupá cena ropy. Severomořský Brent dopoledne přidával téměř pět procent. Nejznámější kryptoměna bitcoin ztrácela podle údajů specializovaného webu CoinDesk více než dvě procenta zhruba na 38.200 dolarů. Rubl vůči dolaru oslaboval asi 22 procent.
lsk spr - sdílejte článek
Následuje: Co znamená Putinův rozkaz o jaderných silách? Někteří analytici mají obavy
Moskva/Londýn/New York 28. února (ČTK) - Mohl by ruský prezident Vladimir Putin poté, co na Ukrajinu vyslal své vojáky a tanky, použít také jaderné zbraně? Tuto otázku si v posledních hodinách kladli mnozí pozorovatelé v návaznosti na rozkaz šéfa Kremlu uvést takzvané odstrašující síly Ruska do "zvláštního" bojového režimu. Podle některých expertů nyní nelze použití jaderné zbraně vyloučit, odborníci zároveň vysvětlovali, že Putinův nedělní rozkaz zapadá do ruské vojenské doktríny a neznačí nutně úmysl provést nukleární útok. Deník The New York Times (NYT) si ve své analýze všímá i rozhodnutí Washingtonu nepřijmout reciproční opatření, které by mohlo vést k dalšímu zvýšení napětí. "Tohle všechno mě znervózňuje," napsal v neděli na twitteru přední expert na ruský jaderný arzenál Pavel Podvig, který působí na Ústavu OSN pro výzkum odzbrojování v Ženevě. Deník The Washington Post (WP) uvádí, že odborníci považovali Putinovo oznámení za první svého druhu od vzniku Ruské federace v roce 1991. Podvig ovšem vysvětluje, že Putinova slova lze chápat jako vydání "předběžného rozkazu", spíše než jako aktivní přípravu úderu. Takovýto rozkaz uvádí do provozu systém, který by přenášel případný pokyn k použití jaderných zbraní. "Systém existuje i v mírových časech, ale obvody jsou rozpojené. Takže fyzicky nemůžete vyslat příslušný signál, i kdybyste chtěl. I když zmáčknete knoflík, nic by se nestalo," řekl Podvig. Jak Putinovu pokynu rozumí vedení ruské armády, ovšem nebylo zcela jasné. List Financial Times (FT) uvádí, že podle ruské nukleární doktríny publikované v roce 2020 si Moskva vyhrazuje právo použít jaderné zbraně, mimo jiné "pro prevenci eskalace vojenských operací a jejich ukončení za podmínek, které jsou přijatelné pro Ruskou federaci a její spojence". Expert na jaderné zbraně z výzkumného ústavu Atlantická rada Matthew Kroenig si myslí, že ruský prezident blufuje a postupuje přesně podle scénáře pro takovouto situaci. "Tohle je zkrátka ruská vojenská strategie, pojistit konvenční agresi jadernými výhrůžkami, známá také jako 'strategie eskalace s cílem deeskalace'," řekl Kroenig zmíněnému britskému listu. "Vzkaz pro Západ je následující: 'Nemíchejte se do toho nebo můžeme situaci vystupňovat na nejvyšší úroveň'," dodal. Představitelé Spojených států či NATO v neděli krok prezidenta Putin odsoudili jako zbytečné ohrožení bezpečnosti ve světě. (pokračování...)
Moskva/Londýn/New York 28. února (ČTK) - Mohl by ruský prezident Vladimir Putin poté, co na Ukrajinu vyslal své vojáky a tanky, použít také jaderné zbraně? Tuto otázku si v posledních hodinách kladli mnozí pozorovatelé v návaznosti na rozkaz šéfa Kremlu uvést takzvané odstrašující síly Ruska do "zvláštního" bojového režimu. Podle některých expertů nyní nelze použití jaderné zbraně vyloučit, odborníci zároveň vysvětlovali, že Putinův nedělní rozkaz zapadá do ruské vojenské doktríny a neznačí nutně úmysl provést nukleární útok. Deník The New York Times (NYT) si ve své analýze všímá i rozhodnutí Washingtonu nepřijmout reciproční opatření, které by mohlo vést k dalšímu zvýšení napětí. "Tohle všechno mě znervózňuje," napsal v neděli na twitteru přední expert na ruský jaderný arzenál Pavel Podvig, který působí na Ústavu OSN pro výzkum odzbrojování v Ženevě. Deník The Washington Post (WP) uvádí, že odborníci považovali Putinovo oznámení za první svého druhu od vzniku Ruské federace v roce 1991. Podvig ovšem vysvětluje, že Putinova slova lze chápat jako vydání "předběžného rozkazu", spíše než jako aktivní přípravu úderu. Takovýto rozkaz uvádí do provozu systém, který by přenášel případný pokyn k použití jaderných zbraní. "Systém existuje i v mírových časech, ale obvody jsou rozpojené. Takže fyzicky nemůžete vyslat příslušný signál, i kdybyste chtěl. I když zmáčknete knoflík, nic by se nestalo," řekl Podvig. Jak Putinovu pokynu rozumí vedení ruské armády, ovšem nebylo zcela jasné. List Financial Times (FT) uvádí, že podle ruské nukleární doktríny publikované v roce 2020 si Moskva vyhrazuje právo použít jaderné zbraně, mimo jiné "pro prevenci eskalace vojenských operací a jejich ukončení za podmínek, které jsou přijatelné pro Ruskou federaci a její spojence". Expert na jaderné zbraně z výzkumného ústavu Atlantická rada Matthew Kroenig si myslí, že ruský prezident blufuje a postupuje přesně podle scénáře pro takovouto situaci. "Tohle je zkrátka ruská vojenská strategie, pojistit konvenční agresi jadernými výhrůžkami, známá také jako 'strategie eskalace s cílem deeskalace'," řekl Kroenig zmíněnému britskému listu. "Vzkaz pro Západ je následující: 'Nemíchejte se do toho nebo můžeme situaci vystupňovat na nejvyšší úroveň'," dodal. Představitelé Spojených států či NATO v neděli krok prezidenta Putin odsoudili jako zbytečné ohrožení bezpečnosti ve světě. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Kryptoburza Binance neplánuje jednostranně zmrazit uživatelské účty v Rusku' je zařazena do kategorií Telekomunikace a IT (pit) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup) - Politika (pol) - Firmy (efm). ID zprávy: T2022022803733|502246. Vydána 28.02.2022 11:43:12. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Kryptoburza Binance neplánuje jednostranně zmrazit uživatelské účty v Rusku' je zařazena do kategorií Telekomunikace a IT (pit) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup) - Politika (pol) - Firmy (efm). ID zprávy: T2022022803733|502246. Vydána 28.02.2022 11:43:12. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
