Analytici: Koruna by při eskalaci konfliktu mohla oslabit až k 28 Kč/EUR

Praha 3. března 2022 (ČTK) - Česká koruna by mohla v případě eskalace konfliktu na Ukrajině nebo v případě úplného přerušení dodávek surovin z Ruska oslabit až k 28 korunám za euro. V takovém případě by ale bylo možné očekávat intervence České národní banky. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Krátkodobě by nyní koruna mohla zřejmě svoje ztráty z předchozích dnů korigovat, ale v delším časovém období je proti jejímu posilování geopolitická situace. Řada investorů kvůli riziku začíná v takovém případě stahovat své investice z regionálních měn. Koruna ve středu dál ztrácela na hlavní světové měny, k dolaru byla nejslabší od listopadu 2020 na 23,21 Kč/USD. K euru oslabila o 43 haléřů na 25,69 Kč/EUR. Na horší úrovni k euru byla koruna naposledy loni 28. listopadu. Koruna vůči oběma hlavním světovým měnám prudce oslabuje zhruba od pondělí 21. února. Tehdy ruský prezident Vladimir Putin podepsal dokumenty uznávající nezávislost území na východě Ukrajiny ovládaných proruskými separatisty, samozvané Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Ve čtvrtek 24. února Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. V základním scénáři počítajícím s nepřerušením energetických dodávek do EU odhaduje hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek, že koruna kvůli odlivu kapitálu z regionu a zahájení utahování měnové politiky v USA pravděpodobně zůstane oslabená a bude se do poloviny roku pohybovat v širším pásmu kolem 25,5 koruny za euro. Následně by s postupným odezníváním negativního sentimentu mohla rok zakončit lehce nad 25 Kč/EUR. "V případě krizového scénáře úplného přerušení energetických dodávek na delší dobu by regionální měny by v takové situaci čelily výrazně vyššímu tlaku na depreciaci, která by mohla dosáhnout řádově pěti až deseti procent. V případě české koruny tak hovoříme o riziku oslabení do pásma 27 až 28 Kč za euro a ČNB by v tomto případě zřejmě použila devizové rezervy ke stabilizaci kurzu," uvedl. Z krátkodobého výhledu by koruna nyní mohla podle analytika XTB Štěpána Hájka své ztráty částečně korigovat. "Ale geopolitický fundament hovoří jasně proti a například v případě české koruny se již začíná spekulovat, zda by ČNB neměla začít uvažovat nad rozpouštěním devizových rezerv, aby zmírnila inflační tlaky, které slabá koruna jistě způsobí," uvedl. Oslabení koruny nad psychologickou úroveň 26 Kč za euro může být podle něj otázkou několika dnů, pokud se zahraniční společnosti rozhodnou stahovat své aktivity ze středovýchodní Evropy. Hájek upozornil, že podobně jako koruna jsou na tom další měny regionu. "Výrazně oslabuje také maďarský forint, který je na páru s eurem dokonce nejslabší ve své historii a jen od začátku týdne oslabil z 365,02 forintu o 3,68 procenta na 378,46 forintu za euro. Nejslabší od roku 2009 je polský zlotý, který od začátku týdne ztratil na páru s eurem 3,16 procenta, když oslabil z 4,63 zlotého na 4,77 zlotého za euro," uvedl. Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka jsou v březnu možné tři scénáře vývoje kurzu koruny. V případě zmírnění konfliktu by koruna mohla rychle posílit zpět do pásma 24,20 až 24,60 Kč/EUR. To je ale podle něj nyní nejméně pravděpodobný vývoj. Druhou možností je podle Nováka pokračující geopolitické napětí a kurz koruny pod tlakem tak, že se česká měna bude obchodovat v širším okolí hranice 25 korun za euro. Případnému výraznějšímu oslabení přitom podle něj může bránit ČNB intervencemi na devizovém trhu, a to nejdříve slovně a následně reálně. Třetí scénář počítá podle Nováka s další eskalací. "Riziková prémie u koruny se bude v takovém případě zvyšovat a může dojít ke spuštění podobného nebo ještě většího „armagedonu“, který jsme viděli v únoru a v březnu 2020 při covidové pandemii, tedy oslabení koruny směrem k hladině 27 korun za euro a výše. V tuto chvíli se bohužel zdá, že se přesouváme stále více ke scénáři číslo tři," uvedl. Podle analytika Purple Trading Jaroslava Tupého ale není pro českou korunu ani další měny v regionu příznivý ani krátkodobý vývoj. "Ani ve střednědobém výhledu nelze uvažovat o zpětném posílení těchto měn na únorové hodnoty. Důvodem je blížící se březnové zasedání Evropské centrální banky a amerického FEDu. Obě tyto banky podle předpokladu budou zvedat základní úrokovou sazbu. V důsledku toho euro a dolar posílí a zároveň se tak sníží úrokový diferenciál (rozdíl mezi výší úroků) mezi měnami středoevropského regionu a eurem a dolarem. Koruna, forint a zlotý tak přestanou být pro investory tolik zajímavé," uvedl. Aleš Sosnovský jw - sdílejte článek