NYT: Slovensko patří mezi nejzarytější spojence Ukrajiny volby to mohou změnit
New York/Bratislava 6. září 2023 (ČTK/NYT) - Když Ukrajina loni na územích osvobozených od ruských okupantů objevila masové hroby civilistů, ruský velvyslanec na Slovensku přišel s vlastním objevem. Starosta slovenské příhraniční vsi Ladomirová Vladislav Cuper nechal bagrem srovnat se zemí hroby ruských vojáků z první světové války, oznámil loni v září velvyslanec Igor Bratčikov a slovenskou vládu vyzval, aby tento 'bezbožný čin' potrestala, napsal americký deník The New York Times.
Slovenská policie reagovala promptně - a velvyslancovo tvrzení označila za hoax. Jeho výmysl se však ve veřejném prostoru rychle uchytil, hlasitě přiživován proruskými skupinami a dezinformačními weby, známými recyklací moskevské propagandy. Měsíc nato starosta prohrál v obecních volbách s protikandidátkou populistické strany, která brojí proti pomoci Ukrajině.
Tytéž síly, které přispěly k porážce starosty zapadlé obce, dnes mobilizují voliče před parlamentními volbami, které se na Slovensku konají 30. září. V nich bude v sázce mnohem víc.
Ve volbách se nebude rozhodovat jen o tom, kdo bude vládnout malé středoevropské zemi s necelými šesti miliony obyvatel. Naznačí také, zda by se odpor vůči pomoci Ukrajině, který se dnes v Evropě omezuje spíše na okraj politického spektra, mohl uchytit v hlavním proudu.
V předvolebních průzkumech vede strana Směr-sociální demokracie bývalého premiéra Roberta Fica. Tento bojovný politik slibuje, že zastaví dodávky zbraní na Ukrajinu, odsuzuje západní sankce proti Rusku a spílá Severoatlantické alianci, přestože je Slovensko jejím členem.
Pokud by Fico a krajně pravicové strany nepřátelské vůči Kyjevu dosáhly ve volbách silného výsledku, pak by se jeden z nejzarytějších zastánců Ukrajiny - Slovensko bylo první zemí, která poslala Ukrajině systémy protivzdušné obrany a stíhací letouny - pravděpodobně proměnil v neutrálního diváka s větším pochopením pro pohnutky Moskvy. Mimoto by maďarský premiér Viktor Orbán zřejmě přestal být osamocen v pozici jediného lídra v EU a NATO, který se otevřeně staví proti pomoci Ukrajině.
'Rusko plesá,' říká bývalý slovenský ministr zahraničí a velvyslanec v Česku Rastislav Káčer, hlasitý zastánce Ukrajiny. 'Slovensko je pro ruskou propagandu velikým úspěchem. Ta pracovala velmi tvrdě a velmi úspěšně na tom, aby zneužila mou zemi jako klín pro rozdělení Evropy,' řekl.
Vzhledem k obecnému rozčarování slovenské veřejnosti ze vzájemných půtek mezi prozápadními politiky a také díky hlubokému, ryzímu proruskému sentimentu, jenž sahá až do 19. století, se však Rusko tak trochu dobývá do otevřených dveří.
Březnový průzkum bratislavského think-tanku Globsec ukázal, že jen 40 procent Slováků dává válku na Ukrajině za vinu Rusku, zatímco 51 procent věří, že jsou za ni 'primárně zodpovědné' Ukrajina nebo Západ. V Polsku viní Rusko z agrese proti Ukrajině 85 procent lidí, v Česku je to podle tohoto průzkumu 71 procent.
Ředitel centra boje proti hybridním hrozbám při slovenském ministerstvu vnitra Daniel Milo připustil, že na Slovensku 'existuje živná půda pro proruský sentiment'. Upozornil, že Kreml a jeho místní pomahači využívají k rozdělování a nahlodávání slovenské společnosti nefalšovaných a hluboko zakořeněných sympatií k Rusku.
Mezi zmíněné pomahače patří zejména populární dezinformační web Hlavné správy nebo skupina motorkářů, která si říká Brat za brata a je napojená na Kremlem sponzorovaný ruský gang Noční vlci. Dopisovatel Hlavných správ Bohuš Garbár byl letos na jaře usvědčen ze špionáže pro Rusko poté, co byl přistižen na kameru, jak přebírá peníze od ruského vojenského atašé. Příznivci skupiny Brat za brata na facebooku během umělé kauzy kolem hřbitova v Ladomirové vyzývali, aby byl starosta obce 'popraven', 'upálen zaživa' či alespoň 'zpráskán jako pes'.
Mnozí Slováci 'si vybájili romantickou představu Ruska, které ve skutečnosti neexistuje,' a snadno se nechají unést 'lžemi a propagandou', říká šéf nevládního Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov, který se sám narodil v Rusku. I proto je podle něj Slovensko zranitelné tváří v tvář úsilí Moskvy podněcovat proruské nálady v naději, že tak oslabí jednotný postoj Evropy vůči Ukrajině. Slovensko je malá země, říká Mesežnikov, ale 'když vytáhnete ze zdi byť jedinou cihlu, může se zhroutit'.
V to dozajista doufá Ľuboš Blaha, bývalý člen heavymetalové skupiny a autor knih o Vladimirovi Leninovi a Che Guevarovi, dnes poslanec a místopředseda Směru-SD. Ten je také jedním z nejhlasitějších a nejvlivnějších prokremelských hlasů na sociálních sítích, který pravidelně tituluje prezidentku Zuzanu Čaputovou jako 'fašistku' a ministry současné prozápadní vlády jako 'americké loutky'.
'Nálada v Evropě se mění,' říká Blaha, jenž popisuje konflikt na Ukrajině jako 'válku americké říše proti ruské říši', kterou podle něj nelze vyhrát, protože Rusko je jadernou mocností. Předpovídá, že zemí, které odmítají vyzbrojování Ukrajiny, bude brzy většina, zvláště pokud v příštích prezidentských volbách ve Spojených státech zvítězí Donald Trump.
Pokud jde o blížící se volby na Slovensku, zemi zaplavila divoká obvinění z cizího vměšování. Fico obviňuje NATO, že zasahuje do předvolební kampaně; jeho oponenti ukazují prstem na Rusko a Ficovu stranu označují za ruského 'trojského koně'.
Cuper minulý týden během návštěvy nedotčeného hřbitova v Ladomirové řekl, že podle jeho názoru bylo Rusku zhola jedno, kdo se v jeho obci stane starostou, ale vycítilo vhodnou příležitost odvést pozornost veřejnosti od masových hrobů na Ukrajině a prezentovat se jako oběť.
Cuper říká, že se hrobů nikdy ani nedotkl. Nedotkl se ostatně ani pamětní desky, která byla na hřbitov umístěna po renovaci financované Ruskem v roce 2014 a která jej chybně popisuje jako místo posledního odpočinku 270 Rusů zabitých ve válce. Na hřbitově přitom leží ostatky neznámých vojáků z různých zemí zabitých v bitvě první světové války. Velvyslancův příběh tak byl podle Cupera zcela nepravdivý, ale přesto vzbudil na Slovensku celonárodní poprask.
sch jrm - sdílejte článek
Následuje: Média spekulují, jestli Kim pojede do Ruska zase obrněným vlakem jako roku 2019
Soul 6. září (ČTK) - Cesta Kim Čong-una do Ruska, na niž se severokorejský vůdce podle listu The New York Times (NYT) za několik dní chystá, by se mohla podobat jeho první jízdě do této země v roce 2019. Tehdy Kim strávil 20 hodin v zeleno-žlutém obrněném vlaku, který je symbolem dynastické vlády jeho rodiny, uvedla dnes agentura AP. Pokud se Kim na jednání s Vladimirem Putinem vydá, bude to jeho první zahraniční mise od začátku pandemie covidu-19, během níž KLDR zcela uzavřela své hranice. Američtí činitelé podle NYT uvedli, že Kim by měl s Putinem mluvit o možných dodávkách severokorejských zbraní pro ruskou válku na Ukrajině. Americké zprávy označily za potenciální místo setkání město Vladivostok na východě Ruska, kde se Kim s Putinem sešli i v roce 2019. Putin se tam má zúčastnit ekonomického fóra, které je naplánováno na 10. až 13. září. Jak se 39letý autoritářský vládce Severní Koreje do města dostane, je předmětem spekulací médií. Kim sice používá letadlo častěji než jeho otec Kim Čong-il, který byl známý strachem z létání, na jednání s Putinem, s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem i s tehdejším šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem v letech 2018 a 2019 ale několikrát cestoval obrněným vlakem. Také Putin se od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 snaží vyhýbat cestám letadlem a dává přednost obrněnému vlaku, prohlásil podle agentury AP Gleb Karakulov, který byl dříve členem Putinovy elitní ochranky a později z Ruska utekl. Na předchozí schůzku s Putinem se Kim vydal z Pchjongjangu a pokračoval po zastaralé severokorejské železnici podél východního pobřeží své země, než přejel řeku na hranici mezi Severní Koreou a Ruskem. V Číně byl Kim v letech 2018 a 2019 celkem čtyřikrát. Dvě cesty podnikl vlakem a další dvě svým soukromým letadlem sovětské výroby. V roce 2018 si vypůjčil čínský Boeing 747, který ho dopravil do Singapuru na jeho první summit s Trumpem. Jeho vlastní letadlo bylo pro takovou cestu prý vyhodnoceno jako nedostatečně bezpečné. Na druhé setkání s Trumpem v roce 2019 ve vietnamské metropoli Hanoji jel vlakem, což mu trvalo dva a půl dne. S Putinem a Siem se Kim setkal v době, kdy se rozhodl nastoupit cestu diplomacie. Severokorejský vůdce chtěl výměnou za sliby postupného ukončení zbrojního programu KLDR vymoci zrušení hospodářských sankcí a další ekonomické výhody. Diplomatická jednání ukončil summit Kima s Trumpem ve Vietnamu, který skončil nezdarem. (pokračování...)
Soul 6. září (ČTK) - Cesta Kim Čong-una do Ruska, na niž se severokorejský vůdce podle listu The New York Times (NYT) za několik dní chystá, by se mohla podobat jeho první jízdě do této země v roce 2019. Tehdy Kim strávil 20 hodin v zeleno-žlutém obrněném vlaku, který je symbolem dynastické vlády jeho rodiny, uvedla dnes agentura AP. Pokud se Kim na jednání s Vladimirem Putinem vydá, bude to jeho první zahraniční mise od začátku pandemie covidu-19, během níž KLDR zcela uzavřela své hranice. Američtí činitelé podle NYT uvedli, že Kim by měl s Putinem mluvit o možných dodávkách severokorejských zbraní pro ruskou válku na Ukrajině. Americké zprávy označily za potenciální místo setkání město Vladivostok na východě Ruska, kde se Kim s Putinem sešli i v roce 2019. Putin se tam má zúčastnit ekonomického fóra, které je naplánováno na 10. až 13. září. Jak se 39letý autoritářský vládce Severní Koreje do města dostane, je předmětem spekulací médií. Kim sice používá letadlo častěji než jeho otec Kim Čong-il, který byl známý strachem z létání, na jednání s Putinem, s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem i s tehdejším šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem v letech 2018 a 2019 ale několikrát cestoval obrněným vlakem. Také Putin se od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 snaží vyhýbat cestám letadlem a dává přednost obrněnému vlaku, prohlásil podle agentury AP Gleb Karakulov, který byl dříve členem Putinovy elitní ochranky a později z Ruska utekl. Na předchozí schůzku s Putinem se Kim vydal z Pchjongjangu a pokračoval po zastaralé severokorejské železnici podél východního pobřeží své země, než přejel řeku na hranici mezi Severní Koreou a Ruskem. V Číně byl Kim v letech 2018 a 2019 celkem čtyřikrát. Dvě cesty podnikl vlakem a další dvě svým soukromým letadlem sovětské výroby. V roce 2018 si vypůjčil čínský Boeing 747, který ho dopravil do Singapuru na jeho první summit s Trumpem. Jeho vlastní letadlo bylo pro takovou cestu prý vyhodnoceno jako nedostatečně bezpečné. Na druhé setkání s Trumpem v roce 2019 ve vietnamské metropoli Hanoji jel vlakem, což mu trvalo dva a půl dne. S Putinem a Siem se Kim setkal v době, kdy se rozhodl nastoupit cestu diplomacie. Severokorejský vůdce chtěl výměnou za sliby postupného ukončení zbrojního programu KLDR vymoci zrušení hospodářských sankcí a další ekonomické výhody. Diplomatická jednání ukončil summit Kima s Trumpem ve Vietnamu, který skončil nezdarem. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'NYT: Slovensko patří mezi nejzarytější spojence Ukrajiny volby to mohou změnit' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Politika (pol) - Slovenika (slo). ID zprávy: T2023090601933|507021. Vydána 06.09.2023 13:08:24. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'NYT: Slovensko patří mezi nejzarytější spojence Ukrajiny volby to mohou změnit' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Politika (pol) - Slovenika (slo). ID zprávy: T2023090601933|507021. Vydána 06.09.2023 13:08:24. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.