Kreml navzdory sankcím získal miliardu eur díky bulharské výjimce, píše Politico

Brusel 9. listopadu 2023 (ČTK) - Kreml letos na svou vojenskou kampaň na Ukrajině získal téměř miliardu eur (zhruba 24 miliard Kč) navíc prodejem svých ropných produktů, a to i navzdory unijním sankcím. Napsal to s odkazem na své zdroje a shromážděné analýzy a vyšetřování server Politico, podle kterého to Rusku umožnila ropná společnost Lukoil a Bulharsko, využívající mezery v sankčních pravidlech zavedených v souvislosti s ruským vpádem na Ukrajinu. Bulharsko má do konce roku 2024 zvláštní výjimku ze zákazu dovozu ruské ropy, na kterém se loni v červnu po týdnech složitých vyjednávání shodly členské státy EU. Balkánská země je totiž do značné míry závislá na rozsáhlé ropné rafinerii Lukoilu v Burgasu na černomořském pobřeží, která pokrývá 80 procent bulharské potřeby nafty a benzinu a představuje desetinu hospodářského výkonu země. Tyto faktory podle webu Politico zajistily ruské firmě v Bulharsku mimo jiné značný politický vliv. Zákaz nákupu, dovozu nebo přepravy ruské ropy platí v EU v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu od loňského 5. prosince. V případě zpracovaných produktů z ruské ropy zákaz platí od 5. února letošního roku, přičemž Bulharsko nesmí podle sankčních pravidel produkty vyrobené v Bulharsku z ruské ropy prodávat do zahraničí. Vývoz ale lze povolit, pokud budou produkty určeny pro použití na Ukrajině nebo pokud je Sofia nemůže skladovat kvůli riziku pro životní prostředí - a zároveň nebude jejich vývoz použitý k obcházení sankcí, píše se v pravidlech. Prostřednictvím těchto výjimek Bulharsko jen od března do července letošního roku pravděpodobně vyvezlo po moři téměř tři miliony barelů produktů z ruské ropy, což odpovídá zhruba každému pátému barelu surové ropy přivezené do Burgasu a zpracovaného v tamní rafinerii. Vyplývá to z údajů analytické společnosti Kpler. Bulharský ministr financí Asen Vasilev to zdůvodnil tím, že rafinerie má skladovací kapacitu jen na deset dní, a dodal, že díky výjimce ze sankcí bulharská vláda letos získá až 250 milionů eur na daních. "Necítíme zodpovědnost" za vývoz Lukoilu a z toho plynoucí příjmy pro Kreml, uvedl Vasilev. Vládní statistiky nicméně ukazují, že skladovací nádrže Lukoilu mají kapacitu odpovídající zhruba tříměsíční poptávce po ropě v Bulharsku, uvedl Martin Vladimirov, šéf oddělení pro energetiku a klimatickou změnu v Centru pro studium demokracie (CSD). "Potřeba vývozu rafinovaných produktů z ekologických důvodů je nepravděpodobná," uvedl. Mezerou v sankčních opatřeních je i fakt, že je téměř nemožné dokázat, zda ropa vyvážená z Bulharska skutečně pochází z Ruska. Jedním z příkladů je například nedávná cesta tankeru, který z Burgasu odvezl náklad 265.000 barelů topného oleje s vysokým obsahem síry do nizozemského přístavu Rotterdam. Rafinerie v bulharském městě předtím 21 dní nepřijala jinou než ruskou ropu. Ale ani pokud by zpracované produkty vyvezené z Bulharska neměly ruský původ, Kreml stále získává peníze už jen díky možnosti posílat Sofii surovou ropu, píše Politico. Mezi letošním 5. únorem a 31. říjnem Moskva na podobných dodávkách vydělala 983 milionů eur (24,1 miliardy Kč), vyplývá z propočtů nevládní organizace Global Witness. Složitost současného sankčního systému a tím jeho možné obcházení podle Maartena van den Endeho, šéfa belgické neziskové Společnosti pro sankce a kontrolu vývozu, částečně pramení z nutnosti získat jednomyslný souhlas všech 27 členských států. "Výsledkem kompromisů je v tomto případě výjimka se značným rozsahem, která ponechává prostor při jejím uplatňování," uvedl van den Ende. nim jrm - sdílejte článek