Jurečka: ČR letos zřejmě splní tzv. maastrichtská kritéria pro zavedení eura
Praha 7. ledna (ČTK) - Česká republika letos pravděpodobně po dlouhé době splní první tři tzv. maastrichtská kritéria pro zavedení eura, řekl v dnešním debatním pořadu České televize Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj rozhodnutí o případném přijetí evropské měny musí předcházet dlouhá odborná diskuse, přičemž v současnosti není na vstup do eurozóny ve vládní koalici shoda. Připustil ale, že by koalice letos mohla jednat o ustavení vládního koordinátora pro přijetí eura.
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři tzv. maastrichtská kritéria. Míra inflace nesmí překročit o víc než 1,5procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen, úroková míra pak nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Další kritérium stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Poslední vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
Podle Jurečky Česko první tři základní kritéria letos nejspíš splní a následně by mohlo vstoupit do mechanismu ERM II. Ministr přiznal, že čtyři strany vládní koalice prosazují vstup do eurozóny, jediná ODS zatím ne. Jurečka zdůraznil, že rozhodnutí o zavedení evropské měny musí předcházet racionální a věcná diskuse. V současnosti ale tyto debaty podle něj brzdí vysoká nedůvěra veřejnosti v euro.
Ministr si ovšem myslí, že tuzemská ekonomika k euru postupně směřuje. Upozornil, že zhruba 60 procent úvěrů český firem už je vedeno v eurech a české podniky stále častěji obchodují v evropské měně, a to i mezi sebou.
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy a člena představenstva Škoda Auto Martina Jahna Česko mohlo vstoupit do eurozóny už dříve, a stát by proto měl zahájit kroky pro zavedení eura co nejrychleji. Podle Jahna by to mělo být pro tuzemskou ekonomiku, která je velmi provázaná s ostatními unijními zeměmi. výhodné. Zároveň zpochybnil vliv České národní banky na vývoj tuzemské ekonomiky.
Proti přijetí eura je naopak předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle něj jde v současné době o zbytečné diskuse. "Euro je poslední věc, co bychom teď měli řešit," řekl. Přijetí evropské měny by podle něj znamenalo pro Česko náklady v hodnotě stovek miliard korun.
Debata o zavedení eura zesílila po novoročním projevu prezidenta Petra Pavla, podle kterého je společná evropská měna logickou budoucností. Vyzval k tomu, aby Česko začalo dělat konkrétní kroky k zavedení eura. Česko se k přijetí společné měny zavázalo ve smlouvě o vstupu do EU v roce 2004. Z deseti států, které tehdy do EU vstoupily, euro dosud nepřijaly pouze Česko, Polsko a Maďarsko.
sip dr - sdílejte článek
Následuje: Dobré zprávy roku 2023: Obnovitelná energie, fotky vesmíru i socha býka
Paříž 7. ledna (ČTK) - Rok 2023 přinesl lavinu špatných zpráv a mnoho lidí se už raději ani nedívá na zpravodajské pořady a nečte noviny. Server francouzské stanice France Info ale vybral 11 zpráv, které dokazují, že loni se děly i dobré věci. Na seznam zařadil zpomalení kácení pralesa v Amazonii, objev několika živočišných druhů, které vědci považovali za vyhynulé, rozvoj obnovitelných zdrojů energie nebo nové album kapely Rolling Stones. Jako přídavek pak server přidává loňské francouzské úspěchy na poli sportu, vědy či gastronomie. 1. Kácení pralesa v Amazonii výrazně zpomalilo Kácení v amazonském pralese, který je označovaný za plíce planety, za poslední rok zpomalilo o 22 procent. Je to přímý důsledek nástupu Luise Inácia Luly da Silvy na post prezidenta Brazílie 1. ledna 2022, píše server. Za rok do loňského července bylo pokáceno 9000 kilometrů čtverečních lesa, což je sice hodně, ale pořád výrazně méně než za předchozí období, kdy za vlády Jaira Bolsonara zmizelo 13.000 kilometrů čtverečních brazilských lesů za rok. 2. OSN schválila dohodu o ochraně oceánů Oceány, které z definice nepatří žádnému státu, byly dlouho na okraji zájmu ochrany životního prostředí. Po 15 letech tvrdého vyjednávání členské státy OSN loni v červnu přijaly smlouvu, která je označovaná odborníky i politiky za přelomovou a má pomoci zachovat mořskou biodiverzitu a zajistit její udržitelné využívání. 3. Věda a výzkum více bere v potaz ženy Vědci testující bezpečnost automobilů loni poprvé použili figuríny ženských tvarů. Výzkumníci ve Švédsku díky tomu zjistili, že dopravní nehody mají na ženské tělo odlišné dopady než na mužské. Bezpečnost aut se přitom tímto způsobem testuje od roku 1970, píše AFP. Britský deník The Guardian zase zaznamenal, že vědci poprvé testovali hygienické vložky s jinou tekutinou než obarvenou vodou. Jejich studie došla k závěru, že pomůcka není tak účinná jak tvrdili, protože krev má větší hustotu. Pozdě, ale přece, poznamenává France Info. 4. Znovu bylo objeveno několik druhů rostlin a zvířat Podle údajů Mezinárodního svazu ochrany přírody "je celosvětově ohrožen vyhynutím každý čtvrtý druh savců, každý sedmý druh ptáků, více než každý třetí druh obojživelníků a třetina druhů jehličnanů". Letos se na tento seznam dostal i losos atlantský. Naopak ale zcela nečekaně badatelé narazili na druhy, které považovali za vyhynulé. Na Novém Zélandě byla spatřena modrá slípka takahe, vznikl snímek paježury Attenboroughovy a na okraji brazilské megapole našli cesmínu Ilex sapiiformis, kterou nikdo neviděl 185 let. 5. Obnovitelné zdroje energie nebyly nikdy tolik využívány Solární a větrná energie zajišťovala v roce 2022 celkem 12 procent světové výroby elektřiny, což je nejvíce v dějinách. Údaj byl zveřejněn v dubnu 2023, což zprávu podle France Info řadí mezi dobré zprávy loňska. Obnovitelné zdroje energie se spolu s jadernou energetikou podílely na výrobě 39 procent světové elektřiny, což je rovněž nový rekord, plyne z analýzy údajů ze 78 zemí, které představují 93 procent světové poptávky po elektřině. (pokračování...)
Paříž 7. ledna (ČTK) - Rok 2023 přinesl lavinu špatných zpráv a mnoho lidí se už raději ani nedívá na zpravodajské pořady a nečte noviny. Server francouzské stanice France Info ale vybral 11 zpráv, které dokazují, že loni se děly i dobré věci. Na seznam zařadil zpomalení kácení pralesa v Amazonii, objev několika živočišných druhů, které vědci považovali za vyhynulé, rozvoj obnovitelných zdrojů energie nebo nové album kapely Rolling Stones. Jako přídavek pak server přidává loňské francouzské úspěchy na poli sportu, vědy či gastronomie. 1. Kácení pralesa v Amazonii výrazně zpomalilo Kácení v amazonském pralese, který je označovaný za plíce planety, za poslední rok zpomalilo o 22 procent. Je to přímý důsledek nástupu Luise Inácia Luly da Silvy na post prezidenta Brazílie 1. ledna 2022, píše server. Za rok do loňského července bylo pokáceno 9000 kilometrů čtverečních lesa, což je sice hodně, ale pořád výrazně méně než za předchozí období, kdy za vlády Jaira Bolsonara zmizelo 13.000 kilometrů čtverečních brazilských lesů za rok. 2. OSN schválila dohodu o ochraně oceánů Oceány, které z definice nepatří žádnému státu, byly dlouho na okraji zájmu ochrany životního prostředí. Po 15 letech tvrdého vyjednávání členské státy OSN loni v červnu přijaly smlouvu, která je označovaná odborníky i politiky za přelomovou a má pomoci zachovat mořskou biodiverzitu a zajistit její udržitelné využívání. 3. Věda a výzkum více bere v potaz ženy Vědci testující bezpečnost automobilů loni poprvé použili figuríny ženských tvarů. Výzkumníci ve Švédsku díky tomu zjistili, že dopravní nehody mají na ženské tělo odlišné dopady než na mužské. Bezpečnost aut se přitom tímto způsobem testuje od roku 1970, píše AFP. Britský deník The Guardian zase zaznamenal, že vědci poprvé testovali hygienické vložky s jinou tekutinou než obarvenou vodou. Jejich studie došla k závěru, že pomůcka není tak účinná jak tvrdili, protože krev má větší hustotu. Pozdě, ale přece, poznamenává France Info. 4. Znovu bylo objeveno několik druhů rostlin a zvířat Podle údajů Mezinárodního svazu ochrany přírody "je celosvětově ohrožen vyhynutím každý čtvrtý druh savců, každý sedmý druh ptáků, více než každý třetí druh obojživelníků a třetina druhů jehličnanů". Letos se na tento seznam dostal i losos atlantský. Naopak ale zcela nečekaně badatelé narazili na druhy, které považovali za vyhynulé. Na Novém Zélandě byla spatřena modrá slípka takahe, vznikl snímek paježury Attenboroughovy a na okraji brazilské megapole našli cesmínu Ilex sapiiformis, kterou nikdo neviděl 185 let. 5. Obnovitelné zdroje energie nebyly nikdy tolik využívány Solární a větrná energie zajišťovala v roce 2022 celkem 12 procent světové výroby elektřiny, což je nejvíce v dějinách. Údaj byl zveřejněn v dubnu 2023, což zprávu podle France Info řadí mezi dobré zprávy loňska. Obnovitelné zdroje energie se spolu s jadernou energetikou podílely na výrobě 39 procent světové elektřiny, což je rovněž nový rekord, plyne z analýzy údajů ze 78 zemí, které představují 93 procent světové poptávky po elektřině. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Jurečka: ČR letos zřejmě splní tzv. maastrichtská kritéria pro zavedení eura' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2024010702824|508478. Vydána 07.01.2024 13:23:24. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Jurečka: ČR letos zřejmě splní tzv. maastrichtská kritéria pro zavedení eura' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2024010702824|508478. Vydána 07.01.2024 13:23:24. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.