AP: Ukrajina potřebuje víc vojáků pro boj s Ruskem, vítá profesionály z Kolumbie

Kyjev/Bogotá 10. února (ČTK/AP) - Ukrajinské bojové řady jsou vyčerpány dvěma roky války bojů s ruskou válečnou mašinérií, vítají proto i zocelené bojovníky z jednoho z nejdéle trvajících ozbrojených konfliktů na světě - profesionální vojáky z Kolumbie. Ti posilují řady dobrovolníků z různých koutů světa, kteří už reagovali na výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zapojit se do války jeho národa s Ruskem, napsala agentura AP. Kolumbijská armáda bojuje desetiletí s drogovými kartely a povstaleckými gerilami, což z jejích vojáků činí jedny nejzkušenějších na světě. S 250.000 vojáky má Kolumbie druhou největší armádu v Latinské Americe po Brazílii. Každý rok kolumbijskou armádu opouští víc než 10.000 vojáků. Stovky z nich pak míří bojovat na Ukrajinu, kde mnozí berou i čtyřikrát více než v Kolumbii zkušení poddůstojníci. "Kolumbie má velkou armádu s velmi dobře trénovanými vojáky, ale jejich platy nejsou tak velké ve srovnání s armádami v jiných zemích," říká Andrés Macías z univerzity v Bogotě. Kolumbijští vojáci po odchodu do výsluhy začali mířit na počátku nového tisíciletí do zahraničí, aby pracovali pro americkou armádu, například jako ochranka ropných vrtů v Iráku. Vysloužilí členové kolumbijské armády byli také najímání k výcviku bojovníků ve Spojených arabských emirátech, kteří se pak zapojili do války v Jemenu proti povstalcům Húsíům, podporovaným Íránem. Role Kolumbie jako náborového místa pro světové "bezpečnostní odvětví" má také své temnější stránky. Dva kolumbijští žoldnéři byli zabiti a 18 bylo zatčeno v souvislosti atentátem na haitského prezidenta Jovenela Moiseho v roce 2021. Héctor Bernal, bývalý vojenský zdravotník, který vede středisko taktické medicíny u Bogoty, řekl, že v posledních osmi měsících zaučoval více než 20 Kolumbijců, kteří se chystali jít bojovat na Ukrajinu. "Jsou jako latinskoameričtí migranti, kteří se vydávají do Spojených států hledat lepší budoucnost," míní Bernal. "Nejsou to dobrovolníci, kteří chtějí bojovat za nějaký národ, jejich motivace je finanční," dodal. Zatímco generálové v Kolumbii mají plat včetně bonusů a prémií kolem 6000 dolarů měsíčně (asi 140.000 Kč), stejně jako ministři, řadoví vojáci mají mnohem méně. Desátníci v Kolumbii dostávají základní plat kolem 400 dolarů měsíčně, zatímco zkušení seržanti si mohou vydělat až 900 dolarů. Kolumbijská minimální měsíční mzda je nyní 330 dolarů. Na Ukrajině má každý příslušník ozbrojených sil bez ohledu na státní občanství nárok na měsíční plat až 3300 dolarů podle hodnosti a typu služby. Pokud jsou zraněni, mají nárok na až 28.660 dolarů, podle závažnosti zranění. Když padnou v boji, jejich rodinám náleží odškodné 400.000 dolarů. Ve vojenské nemocnici, která obvykle ošetřuje ukrajinské vojáky, je skupina asi 50 kolumbijských bojovníků, kteří většinu času mezi zdravotními procedurami tráví s mobilními telefony - volají domů, brouzdají po internetu či poslouchají hudbu. Přes sociální sítě se také v Kolumbii dozvěděli o rekrutování vojáků Ukrajinou. Ale když se jim stane něco vážného ve válce, jejich rodiny se to jen těžko dozvědí. Diego Espitia ztratil kontakt se svým bratrancem Oscarem Trianou, který se k ukrajinské armádě připojil loni v srpnu. Šest týdnů na to vysloužilí voják Triana přestal o sobě dávat zprávy na sociální sítě. Jelikož v Bogotě není ukrajinská ambasáda, Trianova rodina shání informace přes ukrajinskou ambasádu v Peru či kolumbijský konzulát v Polsku, odkud se Triana dostal na Ukrajinu. Nikdo neodpověděl. "Chceme, aby nám úřady v obou zemích poskytly informace o tom, co se stalo, aby odpověděly na naše e-maily," řekl Espitia. Dodal, že neví, co přimělo jeho třiačtyřicetiletého bratrance jít bojovat na Ukrajinu. V kolumbijské armádě strávil více než 20 let a odejít z ní bylo pro něj "psychicky těžké". "Možná to udělal kvůli penězům nebo proto, že potřeboval adrenalin z boje," řekl Espitia. V patové situaci na bojišti s Ruskem Ukrajina rozšiřuje systém umožňující lidem z celého světa připojit se k ukrajinské armádě, řekl Oleksandr Šahuri z oddělení pro koordinaci cizinců v ozbrojených silách Ukrajiny. Na začátku roku 2022 úřady uvedly, že na Ukrajině bylo 20.000 lidí z 52 zemí. Nyní, v souladu s utajením vojenských údajů, úřady neuvádí, kolik cizinců je na bojišti. Profil bojovníků se ale změnil. První vlny dobrovolníků pocházely většinou z postsovětských nebo anglicky mluvících zemí. Znalost ruštiny či angličtiny jim usnadnila integraci do ukrajinské armády, řekl Šahuri. Loni armáda vytvořila síť španělsky mluvících náborářů, instruktorů a nižších operačních důstojníků, dodal. nob jrm - sdílejte článek