Řím se obává, že se nepodaří zavést globální minimální daň pro nadnárodní firmy
Řím 13. března (ČTK) - Italský ministr hospodářství Giancarlo Giorgetti se obává neúspěchu plánu na zavedení globální minimální daně pro nadnárodní společnosti. Řekl, že tohoto dojmu nabyl na zasedáních sedmi velkých světových ekonomik G7 a zemí skupiny G20. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Spojené státy a pět evropských zemí se v únoru dohodly, že příměří ohledně zdanění digitálních služeb prodlouží o šest měsíců. Chtěly tak získat více času na jednání o mezinárodním zdanění velkých korporací. Řím letos předsedá skupině G7 a z tohoto titulu bude hrát roli při snaze o obnovení rozhovorů.
"Obávám se, že dohoda o globálním zdanění ztroskotá," řekl Giorgetti na konferenci o daních v Římě. "Nechci předjímat novinky, ale při práci na summitech G7 a G20 jsem nabyl dojmu, že se plánu v požadovaném termínu nedosáhne," dodal.
Dohoda o globální minimální dani se zaměřuje hlavně na digitální giganty se sídlem ve Spojených státech. Cílem prvního pilíře dohody je přerozdělit práva na zdanění zisků těchto společností do zemí, kde podnikají. Jde přibližně o 200 miliard dolarů (4,6 bilionu Kč).
Druhý pilíř se snaží zajistit, aby firmy s příjmy více než 750 milionů eur (bezmála 19 miliard Kč) platily globální minimální daď 15 procent tím způsobem, že vládám umožní uplatňovat doplňkovou daň z příjmů dosažených v zemích s nižšími sazbami.
Zatímco druhý pilíř se zavádí, plány na přerozdělení daňových práv se ukázaly být složitější, než se původně předpokládalo. Spojené státy se snaží o jejich ratifikaci v Kongresu.
lsk spr - sdílejte článek
Následuje: Studie: Banky i po krizi 2008 vyplácejí vysoké mzdy, bonusové stropy nezabraly
Brno 13. března (ČTK) - Evropské banky i po ekonomické krizi v roce 2008 vyplácejí zaměstnancům vysoké mzdy, na kterých nic nezměnily ani tzv. bonusové stropy zavedené Evropskou unií. Mzdy v bankovnictví se pravidelně zvyšují v době ekonomického růstu a zároveň jsou velmi odolné vůči poklesu v době, kdy se nedaří. Mzdy v bankovním sektoru tak významně přispívají k nerovnosti příjmů v celé ekonomice, vyplývá ze studie, v níž vědci srovnávali data z let 1990 až 2019 ve 13 evropských zemích. Na studii se podílela i Alena Křížková z Národního institutu SYRI, uvedl v tiskové zprávě mluvčí SYRI Filip Vrána. 'Potvrdilo se, že vzestup finančnictví byl hlavní hnací silou nárůstu příjmových nerovností. Tento proces funguje na základě jednoduchého a účinného mechanismu, kterým je poskytování vysokých mezd v rostoucím finančním odvětví. Po krizi ale fungují trhy asymetricky a příjmy ve finančním sektoru se nesnížily, takže nemohly přispět ke snižování nerovností v celé ekonomice,' uvedla Křížková. Velké evropské banky od roku 2008 výrazně zvýšily svůj kapitál. Přesto se jim podařilo zachovat výraznou ziskovost. K regulaci už tak vysokých příjmů finančníků mělo v Evropské unii přispět zavedení stropu pro mzdové bonusy. Efekt byl ale minimální, protože krátkodobé snížení pohyblivé složky mzdy banky kompenzovaly trvalým zvýšením pevné části mzdy. 'Celková odměna předních finančníků tak zůstala bonusovým stropem nedotčena,' uvedla Křížková. Vysoké odměny finančníků mají podle vědců dlouhodobé a nevratné dopady na nerovnosti v odměňování. (pokračování...)
Brno 13. března (ČTK) - Evropské banky i po ekonomické krizi v roce 2008 vyplácejí zaměstnancům vysoké mzdy, na kterých nic nezměnily ani tzv. bonusové stropy zavedené Evropskou unií. Mzdy v bankovnictví se pravidelně zvyšují v době ekonomického růstu a zároveň jsou velmi odolné vůči poklesu v době, kdy se nedaří. Mzdy v bankovním sektoru tak významně přispívají k nerovnosti příjmů v celé ekonomice, vyplývá ze studie, v níž vědci srovnávali data z let 1990 až 2019 ve 13 evropských zemích. Na studii se podílela i Alena Křížková z Národního institutu SYRI, uvedl v tiskové zprávě mluvčí SYRI Filip Vrána. 'Potvrdilo se, že vzestup finančnictví byl hlavní hnací silou nárůstu příjmových nerovností. Tento proces funguje na základě jednoduchého a účinného mechanismu, kterým je poskytování vysokých mezd v rostoucím finančním odvětví. Po krizi ale fungují trhy asymetricky a příjmy ve finančním sektoru se nesnížily, takže nemohly přispět ke snižování nerovností v celé ekonomice,' uvedla Křížková. Velké evropské banky od roku 2008 výrazně zvýšily svůj kapitál. Přesto se jim podařilo zachovat výraznou ziskovost. K regulaci už tak vysokých příjmů finančníků mělo v Evropské unii přispět zavedení stropu pro mzdové bonusy. Efekt byl ale minimální, protože krátkodobé snížení pohyblivé složky mzdy banky kompenzovaly trvalým zvýšením pevné části mzdy. 'Celková odměna předních finančníků tak zůstala bonusovým stropem nedotčena,' uvedla Křížková. Vysoké odměny finančníků mají podle vědců dlouhodobé a nevratné dopady na nerovnosti v odměňování. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Řím se obává, že se nepodaří zavést globální minimální daň pro nadnárodní firmy' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Telekomunikace a IT (pit) - Politika (pol). ID zprávy: T2024031304837|509280. Vydána 13.03.2024 15:21:03. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
G7 (anglicky Group of Seven)
je sdružení ekonomicky nejvyspělejších států světa (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království a USA), zastoupeny jsou i státy Evropské unie (největší ekonomiky světa), které reprezentují předseda Evropské rady a předseda Evropské komise.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Řím se obává, že se nepodaří zavést globální minimální daň pro nadnárodní firmy' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Telekomunikace a IT (pit) - Politika (pol). ID zprávy: T2024031304837|509280. Vydána 13.03.2024 15:21:03. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
G7 (anglicky Group of Seven)
je sdružení ekonomicky nejvyspělejších států světa (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království a USA), zastoupeny jsou i státy Evropské unie (největší ekonomiky světa), které reprezentují předseda Evropské rady a předseda Evropské komise.
