MT: Kreml kvůli věčné válce vzkřísil sovětskou indoktrinaci mládeže
Moskva 15. září (ČTK/The Moscow Times) - Kreml pracuje na tom, aby systematicky vštěpoval dětem a dospívajícím "vlastenecké" hodnoty kampaněmi vedenými ve stylu sovětské propagandy. Snaží se připravit další generaci na život utvářený konfliktem s Ukrajinou a Západem, píše server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady.
"Potřebujeme válečníky, střelce, členy úderných jednotek, kteří, až je k tomu vyzve prezident, poběží do armádních odvodových center, a ne na Verchnij Lars," uvedl nejmenovaný ruský vládní úředník v narážce na přechod na rusko-gruzínských hranicích. Přes tento přechod utíkaly desítky tisíc Rusů ze země poté, co Vladimir Putin na podzim 2022 vyhlásil "částečnou" mobilizaci do války proti Ukrajině.
Nemá smysl znovu vynalézat kolo, když už máme před sebou příklad 30. let a konce Velké vlastenecké války. Přebíráme metody našich otců a dědů a připravujeme mladé pokolení...
"Nemáme se za co stydět," dodal úředník, který kvůli osobní bezpečnosti hovořil, podobně jako další, pod podmínkou anonymity.
"Naše vlast je v nebezpečí, ohrožuje ji Západ a Spojené státy. Už nepotřebujeme hipstery, rapery či milovníky západní kultury. Od nich jsou jen příznivci (zesnulého opozičního vůdce Alexeje) Navalného," prohlásil.
Získat si srdce a myšlení mladých lidí se stalo jednou z hlavních priorit Kremlu v domácí politice od roku 2000, kdy se Putin stal poprvé prezidentem. V té době stát začal zakládat mládežnická hnutí, prosazovaná kremelskými představiteli, jako byl milovník západní kultury Vladislav Surkov či Vjačeslav Volodin.
Navzdory vší snaze masové protivládní protesty na přelomu let 2011 a 2012, jakož i podpora Putinova nepřítele Navalného mezi mládeží až do opozičníkovy smrti letos v únoru, svědčily o tom, že režim v získání mladých pokolení neuspěl.
Ale vpád ruských vojsk na Ukrajinu před dvěma a půl lety obnovil úsilí o indoktrinaci mládeže.
Ve čtvrtek byl Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, předložen návrh zákona o systematizaci v oblasti mládežnické politiky. Zákon se snaží "mladým lidem vštípit ochotu plnit jejich ústavní povinnost bránit vlast".
V květnu 2022, jen tři měsíce po rozpoutání války, Putin spustil hnutí vytvořené po vzoru sovětského pionýra. Na podzim 2022 školy znovu zavedly týdenní rituál vztyčování vlajky a zpěv hymny.
Prezidentská kancelář podle zdroje blízkého Kremlu oprášila staré sovětské praktiky a zevrubně je prostudovala, zejména z období stalinismu a po něm.
"Nemá smysl znovu vynalézat kolo, když už máme před sebou příklad 30. let a konce Velké vlastenecké války. Přebíráme metody našich otců a dědů a připravujeme mladé pokolení," prohlásil.
Kreml nyní přeměňuje federální agenturu pro mládež Rosmoloďož v ideologický orgán pověřený úkolem sjednocovat veškeré iniciativy ohledně ideologické výchovy mládeže, od školek po univerzity. Podle ruských médií má agentura v příštím roce dostat s novým vedením výrazně více prostředků.
Přestože ruská ústava zakazuje zřizovat státní ideologii, Rosmoloďož má fungovat jako rámě státní propagandy.
Zatímco Putin dosud vzdoroval výzvám svých spolupracovníků zakotvit v ústavě státní ideologii, opakovaně prohlašoval, že "vlastenectví" je jedinou přijatelnou ideologií v současném Rusku.
"Nová ruská ideologie se projevuje na frontě," prohlásil loni v prosinci Valerij Fadějev, kterého Putin jmenoval do čela své rady pro lidská práva.
"Je tu zjevný jeden problém: všichni, kdo hlásali, že 'můžeme zopakovat vítězství ve světové válce', všichni, kdo se během míru zapřísahali láskou k vlasti, někam zmizeli. Znamená to, že se tento 'patriotismus' ukázal být nefunkční a falešný," řekl exilový politolog Abbas Galljamov, který býval autorem Putinových projevů. "Úřady se rozhodly to napravit a učinit z abstraktního 'patriotismu' něco konkrétního, co je schopné přeměny v jednotky potravy pro děla," dodal.
msk mka - sdílejte článek
Následuje: Slovanský hrad na východě Německa chce přilákat i české návštěvníky
Berlín/Raddusch (Německo) 15. září (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Repliku slovanského hradu z 9. století, která stojí nedaleko braniborské vesničky Raddusch, navštíví ročně až 50.000 lidí, převážně německých turistů. Nový provozovatel, nadace Slavonic Europe v čele s česko-německým občanem Davidem Chmelíkem, by to chtěla změnit. Do muzea vzdáleného zhruba 100 kilometrů od českých hranic by chtěla přilákat výrazně více českých návštěvníků, včetně školních výprav. Chystá se proto rozšířit muzeum, vybudovat repliku slovanské vesnice i malou zoologickou zahradu, řekl Chmelík v rozhovoru s ČTK. Starosta města Vetschau, které Slovanský hrad (Slawenburg) dosud provozovalo, novou spolupráci vítá. Přiznává zároveň, že provozování muzea bylo nad finanční i organizační síly jeho osmitisícového města. "Chceme... rozšířit (spektrum) návštěvníků o návštěvníky ze slovanských zemí, obzvlášť z České republiky," řekl Chmelík, jehož nadace Slavonic Europe převzala správu Slovanského hradu letos v srpnu. "Chceme spolupracovat se školami. Máme už teď intenzivní kontakty s Libereckým krajem," dodal nový správce hradu, který v 80. letech s rodiči emigroval z Československa do Německa a poté žil dlouho v Bruselu. Podle něj totiž řada Čechů ani netuší, že na území východního Německa, hlavně v Horní a Dolní Lužici, lze nalézt slovanské stopy, "které jsou mnohem starší než ty německé". Replika slovanského hradu z 9. století vznikla na místě někdejšího hradiště u vesničky Raddusch (v dolnolužické srbštině Raduš) v letech 1999 až 2003. Postavena není z původních materiálů, ale z betonu; pouze fasáda je upravena tak, aby připomínala stará hradiště ze dřeva a hlíny. Braniborský zemský archeolog Franz Schopper v rozhovoru poskytnutém českým novinářům řekl, že hradiště mělo původně jako mnoho dalších v okolí zaniknout kvůli těžbě uhlí. Když se ale po pádu komunistického režimu v roce 1989 těžba utlumila, vznikl nápad postavit na místě repliku hradu a přiblížit Němcům i zahraničním turistům historii slovanského osídlení Braniborska. "V tomto současném Slovanském hradu máme archeologické nálezy z mnoha tisíciletí... výstava se věnuje Slovanům, ale nejen jim, všem kulturám, které tu vznikly, a jejich setkávání," řekl Schopper. Podle zemského archeologa je muzeum v Radduschi unikátní nejen svými sbírkami, ale i tím, že budova, v níž je umístěno, stojí na autentickém místě někdejšího slovanského hradiště. (pokračování...)
Berlín/Raddusch (Německo) 15. září (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Repliku slovanského hradu z 9. století, která stojí nedaleko braniborské vesničky Raddusch, navštíví ročně až 50.000 lidí, převážně německých turistů. Nový provozovatel, nadace Slavonic Europe v čele s česko-německým občanem Davidem Chmelíkem, by to chtěla změnit. Do muzea vzdáleného zhruba 100 kilometrů od českých hranic by chtěla přilákat výrazně více českých návštěvníků, včetně školních výprav. Chystá se proto rozšířit muzeum, vybudovat repliku slovanské vesnice i malou zoologickou zahradu, řekl Chmelík v rozhovoru s ČTK. Starosta města Vetschau, které Slovanský hrad (Slawenburg) dosud provozovalo, novou spolupráci vítá. Přiznává zároveň, že provozování muzea bylo nad finanční i organizační síly jeho osmitisícového města. "Chceme... rozšířit (spektrum) návštěvníků o návštěvníky ze slovanských zemí, obzvlášť z České republiky," řekl Chmelík, jehož nadace Slavonic Europe převzala správu Slovanského hradu letos v srpnu. "Chceme spolupracovat se školami. Máme už teď intenzivní kontakty s Libereckým krajem," dodal nový správce hradu, který v 80. letech s rodiči emigroval z Československa do Německa a poté žil dlouho v Bruselu. Podle něj totiž řada Čechů ani netuší, že na území východního Německa, hlavně v Horní a Dolní Lužici, lze nalézt slovanské stopy, "které jsou mnohem starší než ty německé". Replika slovanského hradu z 9. století vznikla na místě někdejšího hradiště u vesničky Raddusch (v dolnolužické srbštině Raduš) v letech 1999 až 2003. Postavena není z původních materiálů, ale z betonu; pouze fasáda je upravena tak, aby připomínala stará hradiště ze dřeva a hlíny. Braniborský zemský archeolog Franz Schopper v rozhovoru poskytnutém českým novinářům řekl, že hradiště mělo původně jako mnoho dalších v okolí zaniknout kvůli těžbě uhlí. Když se ale po pádu komunistického režimu v roce 1989 těžba utlumila, vznikl nápad postavit na místě repliku hradu a přiblížit Němcům i zahraničním turistům historii slovanského osídlení Braniborska. "V tomto současném Slovanském hradu máme archeologické nálezy z mnoha tisíciletí... výstava se věnuje Slovanům, ale nejen jim, všem kulturám, které tu vznikly, a jejich setkávání," řekl Schopper. Podle zemského archeologa je muzeum v Radduschi unikátní nejen svými sbírkami, ale i tím, že budova, v níž je umístěno, stojí na autentickém místě někdejšího slovanského hradiště. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'MT: Kreml kvůli věčné válce vzkřísil sovětskou indoktrinaci mládeže' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Politika (pol). ID zprávy: T2024091405861|511464. Vydána 15.09.2024 10:15:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'MT: Kreml kvůli věčné válce vzkřísil sovětskou indoktrinaci mládeže' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Politika (pol). ID zprávy: T2024091405861|511464. Vydána 15.09.2024 10:15:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.