Ukrajina podle očekávání zastavila tranzit plynu do EU, Fico varuje před dopady
Kyjev/Moskva/Praha 1. ledna (ČTK) - Ukrajina dnes podle očekávání zastavila tranzit ruského plynu do Evropy přes své území. Stalo se tak po ukončení pětiletého kontraktu mezi ukrajinskou společností Naftohaz a ruským Gazpromem. Kyjev ukončení přepravy ruského plynu odůvodnil ukrajinskou národní bezpečností, protože Moskva prodejem surovin částečně financuje své válečné tažení proti Ukrajině. Slovenský premiér Robert Fico varoval před "drastickými dopady" tohoto kroku na celou EU, jako vítězství ho naopak přivítal polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovoří o jedné z největších porážek Moskvy. Čeští představitelé soudí, že ukrajinský krok nebude mít vliv na Česko a že se negativně projeví hlavně na Slovensku.
"Zastavili jsme tranzit ruského plynu. Je to historická událost," prohlásil ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko. Kohouty byly dnes ráno uzavřeny jak na vstupu do soustavy ukrajinských plynovodů na rusko-ukrajinské hranici, tak na výstupu na hranici Ukrajiny se Slovenskem. Provozovatel plynárenské přepravní sítě na Slovensku Eustream později potvrdil, že tok suroviny z Ukrajiny na Slovensko se zastavil.
Evropská komise dnes připomněla, že "zastavení dodávek přes Ukrajinu je situace, která se očekávala" a "EU je na ni připravená". Plynárenská infrastruktura v sedmadvacítce je natolik flexibilní, aby plyn pro střední a východní Evropu odjinud než z Ruska dovedla alternativními cestami, prohlásila komise.
Také slovenské ministerstvo hospodářství v úterý ujistilo, že Slovensko je na zastavení tranzitu plynu přes Ukrajinu připravené. Nicméně premiér Robert Fico v novoročním projevu řekl, že "zastavení tranzitu bude mít drastické dopady na nás všechny v Evropské unii, ale ne na Ruskou federaci." Šéf slovenské vlády opakovaně varoval, že kvůli ukončení tranzitu přijde Slovensko o stovky milionů eur z tranzitních poplatků a že krok Kyjeva bude znamenat vyšší ceny za dovoz plynu odjinud. Pohrozil přitom Ukrajině odvetnými opatřeními, včetně přerušení dodávek elektřiny.
"Když (ruský prezident Vladimir) Putin před více než 25 let převzal moc v Rusku, přečerpalo se ročně přes Ukrajinu do Evropy více než 130 miliard metrů krychlových plynu. Dnes je tranzit ruského plynu roven nule. To je jedna z největších porážek Moskvy," uvedl na telegramu Zelenskyj. Naprostá většina evropských zemí se změně podle vyjádření ukrajinské hlavy státu úspěšně přizpůsobila. Pro šéfa polské diplomacie Sikorského je konec tranzitu přes ukrajinské území dalším vítězstvím Západu po vstupu Švédska a Finska do NATO. Skandinávské země tak učinily v důsledku ruského vpádu na Ukrajinu.
Český ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček uvedl, že české domácnosti ani firmy se nemusí obávat nedostatku plynu. Podle Vlčka jsou české zásobníky s plynem momentálně naplněny zhruba z 63 procent. "Například ke konci roku 2021 byly zásobníky naplněny přibližně z poloviny, spotřeba byla o třetinu vyšší než letos, a žádné komplikace nenastaly," uvedl ministr v tiskové zprávě provozovatele podzemních zásobníků zemního plynu Gas Storage CZ. Podle zvláštního zmocněnce českého ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky zastavení přepravy ruského plynu přes Ukrajinu dopadne pouze na Slovensko, protože ostatní státy EU, včetně Česka si zajistily dodávky jiným způsobem.
Analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor ČTK řekl, že přímé ekonomické ztráty z ukončení tranzitu přes Ukrajinu ponesou Rusko, Ukrajina a dosavadní odběratelé ruského plynu. Z těch je podle něj Slovensko v nejobtížnější pozici z hlediska okamžité náhrady. Přesto ani pro Slováky riziko fyzického nedostatku plynu nehrozí. Zároveň si ale Gavor myslí, že se přerušení tranzitu může dotknout i Česka: "Středoevropské energetické trhy a tím i velkoobchodní ceny jsou propojené, a když z nich zmizí nabídka levnějšího ruského plynu v objemu kolem 15 miliard metru krychlového za rok, tedy zhruba dvojnásobek roční spotřeby ČR, tak se to samozřejmě projeví nárůstem ceny v celém regionu, nejen na Slovensku."
O svou dominantní pozici v dodávkách plynu do EU přišla Moskva v důsledku invaze na Ukrajinu. Ztráta levných dodávek ruského plynu ovšem přispěla ke zpomalení hospodářského růstu a vzestupu inflace v EU, poznamenala agentura Reuters.
Dramatičtější situace dnes nastala v moldavském separatistickém regionu Podněstří, kde jsou podle agentury Reuters přerušené dodávky tepla a teplé vody do domácností. Podněstří dostávalo ruský plyn přes Ukrajinu až do dnešního rána, kdy tato zásobovací trasa vyschla poté, co vypršel kontrakt o tranzitu plynu mezi Ruskem a Ukrajinou, napsal Reuters. Ruská energetická společnost Gazprom nedávno oznámila, že ode dneška pozastaví vývoz plynu do Moldavska kvůli nezaplacenému moldavskému dluhu.
Moldavský premiér Dorian Recean už dříve odsoudil rozhodnutí o zastavení dodávek a obvinil Rusko z používání energie jako politické zbraně. Premiér uvedl, že plynu nakoupeného na mezinárodním trhu je na celou zimu dostatek pro část země na pravém břehu řeky Dněstr. Podněstří je však závislé na Gazpromu. Prozápadní Moldavsko i proruské Podněstří už dříve kvůli energetické situaci vyhlásily výjimečný stav.
Pětiletý kontrakt Naftohazu s Gazpromem z 30. prosince 2019 byl druhou komerční dohodou o tranzitu ruského plynu po jedenáctiletém kontraktu z let 2009 až 2019. Tuto dohodu Ukrajina uzavřela v Moskvě pod výrazným tlakem zemí Evropské unie, které byly skoro tři týdny bez ruského plynu kvůli neshodám o ceně suroviny a o poplatcích za tranzit mezi tehdejšími vládami Julije Tymošenkové a Vladimira Putina, připomněl sever RBK-Ukrajina. Tehdy byl problém pro unijní země ale mnohem palčivější, protože na ruském plynu byly nesrovnatelně závislejší než nyní. Přes Ukrajinu v té době proudilo do EU více než 100 miliard metrů krychlových plynu ročně, zatímco v uplynulém roce objem takto přepraveného plynu mírně převýšil 15 miliard metrů krychlových, což představovalo jen pět procent celkové spotřeby v EU, uvedl portál RBK Ukrajina.
ipl hab ank - sdílejte článek
Následuje: Pavel v novoročním projevu vyzdvihl důležitost voleb i ekonomickou situaci
Praha 1. ledna (ČTK) - Podzimní volby do Poslanecké sněmovny, ekonomická kondice České republiky i opětovná podpora zavedení eura byly náplní druhého novoročního projevu Petra Pavla ve funkci prezidenta. Koaliční politici ocenili zejména pozitivní ráz i obsah projevu, zatímco zástupci opozice mu vytýkali nedostatečnou kritiku kabinetu Petra Fialy (ODS) nebo důraz na zavedení společné evropské měny. Pavel řekl, že považuje za zásadní, aby vláda, která vzejde z letošních sněmovních voleb, zaručila, že bude Česká republika nadále bezpečná, svobodná, s fungujícími zákony, vymahatelností práva a férovým prostředím pro život i podnikání. Řeč politiků se podle hlavy státu stále častěji redukuje na marketingová hesla. I ryzí slovo, jako je mír, se podle prezidenta stalo předmětem marketingového deformování. Podotkl také, že skutečný stav České republiky není ani zdaleka tak špatný, jak si někdy myslíme na základě záměrně šířených negativních nálad. Ekonomická situace není podle hlavy státu špatná, přestože Česko v některých oblastech hospodářsky dlouhodobě zaostává a reálné mzdy spíše rostou pomalu. Prezident se také, stejně jako loni na Nový rok, vyjádřil pro zavedení eura. Tentokrát nepřímo, když podotkl, že by českou budoucí prosperitu podpořilo, kdyby se platy vyplácely v evropské měně. Premiér Petr Fiala (ODS) označil projev hlavy státu za důstojný, státnický a spojující. Ocenil, že se tito dva ústavní činitelé shodují na pozitivní vizi do budoucna. Stejné vlastnosti měl Pavlův projev také podle předsedkyně TOP 09 a Sněmovny Markéty Pekarové Adamové, pozitivní nádech ocenil i lidovecký předseda Marek Výborný. Šéfovi hnutí STAN Vítu Rakušanovi se líbilo, že Pavel ukázal respekt ke všem lidem a že zmínil nutnost vyrovnávat rozdíly mezi regiony. Opozice byla z Pavlova projevu méně potěšena. (pokračování...)
Praha 1. ledna (ČTK) - Podzimní volby do Poslanecké sněmovny, ekonomická kondice České republiky i opětovná podpora zavedení eura byly náplní druhého novoročního projevu Petra Pavla ve funkci prezidenta. Koaliční politici ocenili zejména pozitivní ráz i obsah projevu, zatímco zástupci opozice mu vytýkali nedostatečnou kritiku kabinetu Petra Fialy (ODS) nebo důraz na zavedení společné evropské měny. Pavel řekl, že považuje za zásadní, aby vláda, která vzejde z letošních sněmovních voleb, zaručila, že bude Česká republika nadále bezpečná, svobodná, s fungujícími zákony, vymahatelností práva a férovým prostředím pro život i podnikání. Řeč politiků se podle hlavy státu stále častěji redukuje na marketingová hesla. I ryzí slovo, jako je mír, se podle prezidenta stalo předmětem marketingového deformování. Podotkl také, že skutečný stav České republiky není ani zdaleka tak špatný, jak si někdy myslíme na základě záměrně šířených negativních nálad. Ekonomická situace není podle hlavy státu špatná, přestože Česko v některých oblastech hospodářsky dlouhodobě zaostává a reálné mzdy spíše rostou pomalu. Prezident se také, stejně jako loni na Nový rok, vyjádřil pro zavedení eura. Tentokrát nepřímo, když podotkl, že by českou budoucí prosperitu podpořilo, kdyby se platy vyplácely v evropské měně. Premiér Petr Fiala (ODS) označil projev hlavy státu za důstojný, státnický a spojující. Ocenil, že se tito dva ústavní činitelé shodují na pozitivní vizi do budoucna. Stejné vlastnosti měl Pavlův projev také podle předsedkyně TOP 09 a Sněmovny Markéty Pekarové Adamové, pozitivní nádech ocenil i lidovecký předseda Marek Výborný. Šéfovi hnutí STAN Vítu Rakušanovi se líbilo, že Pavel ukázal respekt ke všem lidem a že zmínil nutnost vyrovnávat rozdíly mezi regiony. Opozice byla z Pavlova projevu méně potěšena. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ukrajina podle očekávání zastavila tranzit plynu do EU, Fico varuje před dopady' je zařazena do kategorií Energie (ene) - Suroviny, nerosty (sur) - Obchod (obo) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2025010104872|512736. Vydána 01.01.2025 20:41:09. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ukrajina podle očekávání zastavila tranzit plynu do EU, Fico varuje před dopady' je zařazena do kategorií Energie (ene) - Suroviny, nerosty (sur) - Obchod (obo) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2025010104872|512736. Vydána 01.01.2025 20:41:09. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.