Po návratu z Prahy řeknu, zda má V4 ještě smysl, anebo ne, řekl Tusk
Varšava 26. února (ČTK) - Úterní summit visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko) v Praze ukáže, zda má V4 ještě smysl, anebo nikoliv, prohlásil polský premiér Donald Tusk v souvislosti s dvojznačnými postoji Bratislavy a Budapešti k válce ruského prezidenta Vladimira Putina proti Ukrajině. Tusk dnes podle polské tiskové agentury PAP uvedl, že jej šokoval projev slovenského premiéra Roberta Fica k druhému výročí války na Ukrajině.
Neříkám, že je to moje největší radost se tady setkávat s kolegy, se kterými v řadě klíčových věcí vlastně nesouhlasím. Mám na mysli maďarského a slovenského předsedu vlády. Nicméně vést dialog musíme, někdo to dělat musí...
Předseda polské vlády podle agentury AFP usoudil, že není možný "žádný kompromis" s neochotou šéfů maďarské a slovenské vlády podpořit Ukrajinu čelící ruské agresi. "Je paradoxní, že z Budapešti a Bratislavy přicházejí tak dvojznačné signály, pokud jde o Putina a Rusko," řekl podle PAP.
Tusk se s Orbánem a Ficem setká v úterý v Praze na summitu svolaném českým premiérem Petrem Fialou u příležitosti začátku českého předsednictví ve V4.
"Až se vrátím z Prahy z tohoto setkání, řeknu otevřeně, zda má Visegrádská skupina ještě smysl, anebo ne. Tento summit mnoho objasní," prohlásil šéf polské vlády.
V4 toho podle Tuska hodně dokázala v době, kdy všichni její představitelé byli "demokraty" a "rozhodnými stoupenci posilování Západu". Poláci, Češi, Maďaři a Slováci mají podle polského premiéra "objektivně vzato téměř výlučně shodné zájmy", a to i ve sféře bezpečnosti. "Neexistuje žádný důvod, proč by nyní státy regionu nemohly stejně jako dříve být velmi solidární v podpoře a pomoci bojujícím proti režimu, který nesdílí žádné z našich společných hodnot," zdůraznil.
Rovněž hostitel pražského summitu dnes usoudil, že Ficovy výroky k Ukrajině se nepochybně projeví na úterním jednání předsedů vlád V4 v Praze. Fiala uvedl, že má opačné názory, než jeho slovenský protějšek.
"Všichni si přejeme mír, ale k míru je jediná cesta, že zabráním agresorovi, aby naplnil své cíle. Nebudeme ustupovat nespravedlnosti, agresivní válce, zlu, ale pomůžeme těm, kteří jsou nespravedlivě napadáni, se bránit," řekl Fiala. "Nemohu přijmout ani narativy, že těmi, kdo spor rozdmýchávají, jsou Ukrajinci nebo západní země. Viník je jasný, je to ruská agresivní politika," dodal český premiér v souvislosti s Ficovým projevem.
"Neříkám, že je to moje největší radost se tady setkávat s kolegy, se kterými v řadě klíčových věcí vlastně nesouhlasím. Mám na mysli maďarského a slovenského předsedu vlády. Nicméně vést dialog musíme, někdo to dělat musí," řekl Fiala. "Nejjednodušší by bylo se nebavit, pak by se mohlo stát, že veškerá unijní pomoc by byla zablokovaná. Nemyslím si, že by to byla správná cesta," dodal.
"V záplavě vyjádření podporujících zabíjení Ukrajinců a Rusů a naivního přesvědčení, že konflikt na Ukrajině má jen vojenské řešení, se mi zdá vhodné říci při příležitosti druhého výročí války na Ukrajině i něco jiného," prohlásil Fico ve svém sobotním projevu. V něm tvrdil, že Západ si nedokáže přiznat, že jeho strategie prodlužování konfliktu masivní podporou Ukrajiny penězi a zbraněmi a sankcemi proti Rusku nefunguje. Rusko podle slovenského premiéra není na kolenou, ani politicky ani ekonomicky, ve válce dosáhlo větších územních zisků než Ukrajina a také přizpůsobilo vojenskou výrobu novým podmínkám. Jediné, co podle Fica válka přináší, jsou tisíce zabitých a zmrzačených Ukrajinců a Rusů. Válka podle něj začala již v roce 2014 "řáděním ukrajinských neonacistů".
Klíčová slova - Polsko - ČR - Maďarsko - Slovensko - Ukrajina - Rusko - diplomacie - boje - summit - V4 -
Fico také kritizoval Evropskou unii, že nevyužívá svou váhu k prosazení okamžitého příměří a uzavření míru. K příčinám ruského vpádu na Ukrajinu zařadil také nenaplnění údajných slibů, že se NATO nebude dále rozšiřovat na východ. Na řečnickou otázku, co bude za rok, si sám odpověděl, že se ještě více zaplní ukrajinské a ruské hřbitovy a zase zazní "tupé projevy", jak Ukrajina bojuje za svobodu a nezávislost Slovenska.
Ukrajinská média Ficův projev interpretovala ve smyslu, že se slovenský premiér jednoznačně postavil na Putinovu stranu, aniž by uvedl něco konkrétního o tom, za jakých podmínek může být uzavřen mír.
msk ank - sdílejte článek
Následuje: Ministr: Německo změní zákony, aby umožnilo technologii zachycování uhlíku
Berlín 26. února (ČTK) - Německo změní zákony, aby umožnilo technologii zachycování a ukládání uhlíku v určitých průmyslových odvětvích náročných na oxid uhličitý (CO2). Řekl to dnes ministr hospodářství Robert Habeck. Jde o zásadní změnu postoje, k němuž přispívá snaha největší ekonomiky v Evropě dosáhnout do roku 2045 takzvané uhlíkové neutrality, což znamená, že se do ovzduší nebude vypouštět více skleníkových plynů, než kolik jich může být technicky uskladněno nebo kolik příroda může sama vstřebat. Firmám z těžkého strojírenství, které nemají jinou možnost, jak snížit škodlivé emise, tak Německo umožní převážet a ukládat uhlíkové emise pod zemí. Zachycování a ukládání uhlíku, proces označovaný zkratkou CCS z anglického sousloví carbon capture and storage, odstraňuje z atmosféry oxid uhličitý produkovaný průmyslovými procesy nebo jej zachycuje v místě vypouštění a ukládá jej pod zem. Klíčová strategie, kterou dnes Habeck představil, umožní při splnění stanovených podmínek export uhlíkových emisí do skladovacích zařízení v místech, jako je Norsko, a otevře průzkum výlučné ekonomické zóny Německa v Severním a Baltském moři, kde by případně mohla vzniknout úložná místa. Podle agentury Bloomberg jde o významný posun, protože ukládání uhlíku – které se zhruba před deseti lety setkalo s masivními protesty – bylo v zemi prakticky zakázáno. V Německu bylo CCS omezeno zákonem přijatým v roce 2012, který dal spolkovým zemím právo vetovat jeho použití, uvedla agentura Reuters. Ale protože Německo coby největší znečišťovatel ovzduší emisemi CO2 v Evropě pravděpodobně nedosáhne svého cíle produkovat nulové emise do roku 2045, Berlín postoj k CCS přehodnotil. Nyní odhaduje, že do roku 2045 bude potřeba zachytit 34 až 73 milionů tun ročně. Německo původně plánovalo, že klimatické neutrality dosáhne do roku 2050, pak ale tento cíl o pět let zkrátilo. Habeck poznamenal, že bez technologie zachycování, využívání a ukládání uhlíku nebude možné cíl splnit. "Pokud to neuděláme, dostaneme se do konkurenční nevýhody a pak nás to přijde draho," řekl Habeck na tiskové konferenci v Berlíně, kde představil vládní strategii k nakládání s emisemi uhlíku. Evropská unie na začátku února představila plán, ve kterém členské státy žádá, aby vybudovaly úložiště uhlíkových emisí. Snaží se tak, aby do roku 2040 zmizelo až 400 milionů tun CO2. Skladování na pevnině však zůstane v Německu zakázáno, pokud vlády jednotlivých spolkových zemí výslovně nepožádají o výjimku. Spolkové země jsou ale v současné době proti takovému přesunu. Technologie CCS kvůli tomu budou mnohem dražší, protože odpad se musí přepravovat na mnohem větší vzdálenosti. Spolková vláda plánuje dotovat náběh CCS v průmyslových odvětvích, jako je cement, vápno, základní chemie a spalování odpadu, protože ty nemají prakticky žádné jiné nástroje k dosažení čisté neutrality. (pokračování...)
Berlín 26. února (ČTK) - Německo změní zákony, aby umožnilo technologii zachycování a ukládání uhlíku v určitých průmyslových odvětvích náročných na oxid uhličitý (CO2). Řekl to dnes ministr hospodářství Robert Habeck. Jde o zásadní změnu postoje, k němuž přispívá snaha největší ekonomiky v Evropě dosáhnout do roku 2045 takzvané uhlíkové neutrality, což znamená, že se do ovzduší nebude vypouštět více skleníkových plynů, než kolik jich může být technicky uskladněno nebo kolik příroda může sama vstřebat. Firmám z těžkého strojírenství, které nemají jinou možnost, jak snížit škodlivé emise, tak Německo umožní převážet a ukládat uhlíkové emise pod zemí. Zachycování a ukládání uhlíku, proces označovaný zkratkou CCS z anglického sousloví carbon capture and storage, odstraňuje z atmosféry oxid uhličitý produkovaný průmyslovými procesy nebo jej zachycuje v místě vypouštění a ukládá jej pod zem. Klíčová strategie, kterou dnes Habeck představil, umožní při splnění stanovených podmínek export uhlíkových emisí do skladovacích zařízení v místech, jako je Norsko, a otevře průzkum výlučné ekonomické zóny Německa v Severním a Baltském moři, kde by případně mohla vzniknout úložná místa. Podle agentury Bloomberg jde o významný posun, protože ukládání uhlíku – které se zhruba před deseti lety setkalo s masivními protesty – bylo v zemi prakticky zakázáno. V Německu bylo CCS omezeno zákonem přijatým v roce 2012, který dal spolkovým zemím právo vetovat jeho použití, uvedla agentura Reuters. Ale protože Německo coby největší znečišťovatel ovzduší emisemi CO2 v Evropě pravděpodobně nedosáhne svého cíle produkovat nulové emise do roku 2045, Berlín postoj k CCS přehodnotil. Nyní odhaduje, že do roku 2045 bude potřeba zachytit 34 až 73 milionů tun ročně. Německo původně plánovalo, že klimatické neutrality dosáhne do roku 2050, pak ale tento cíl o pět let zkrátilo. Habeck poznamenal, že bez technologie zachycování, využívání a ukládání uhlíku nebude možné cíl splnit. "Pokud to neuděláme, dostaneme se do konkurenční nevýhody a pak nás to přijde draho," řekl Habeck na tiskové konferenci v Berlíně, kde představil vládní strategii k nakládání s emisemi uhlíku. Evropská unie na začátku února představila plán, ve kterém členské státy žádá, aby vybudovaly úložiště uhlíkových emisí. Snaží se tak, aby do roku 2040 zmizelo až 400 milionů tun CO2. Skladování na pevnině však zůstane v Německu zakázáno, pokud vlády jednotlivých spolkových zemí výslovně nepožádají o výjimku. Spolkové země jsou ale v současné době proti takovému přesunu. Technologie CCS kvůli tomu budou mnohem dražší, protože odpad se musí přepravovat na mnohem větší vzdálenosti. Spolková vláda plánuje dotovat náběh CCS v průmyslových odvětvích, jako je cement, vápno, základní chemie a spalování odpadu, protože ty nemají prakticky žádné jiné nástroje k dosažení čisté neutrality. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Po návratu z Prahy řeknu, zda má V4 ještě smysl, anebo ne, řekl Tusk' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Bohemika (bos) - Slovenika (slo). ID zprávy: T2024022605139|509084. Vydána 26.02.2024 16:12:40. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Po návratu z Prahy řeknu, zda má V4 ještě smysl, anebo ne, řekl Tusk' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Bohemika (bos) - Slovenika (slo). ID zprávy: T2024022605139|509084. Vydána 26.02.2024 16:12:40. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.