Analytici: Cena zlata, která letos překonává rekordy, zřejmě dále poroste
Praha 11. září (ČTK) - Cena zlata, která letos překonává dosavadní rekordy, podle analytiků v příštích měsících zřejmě dále poroste. Důvodem je především snižování úrokových sazeb, špatná geopolitická situace či poptávka centrálních bank, shodli se. Od začátku roku cena zlata vzrostla o více než 20 procent. Zlato se pohybuje několik týdnů na hraně historického rekordu nad úrovní 2500 dolarů za unci.
'Rok 2024 zlato začalo na úrovni lehce nad 2000 dolarů za trojskou unci, od té doby je však v jasném růstovém trendu. Málokdo ale čekal, že zlato dokonce překoná hodnotu 2500 dolarů. Aktuální historické maximum je 2531,7 USD za trojskou unci. I tato hodnota se však může velmi brzy otřást,' řekl ČTK analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Zlato profituje z očekávaného poklesu úrokových sazeb americké centrální banky Fed a dalších důležitých centrálních bank, doplnil analytik XTB Jiří Tyleček. Zároveň zpomalují velké globální ekonomiky, což zvyšuje riziko a rozkolísanost na finančních trzích. Zlatu jako bezpečnému přístavu se obvykle v podobných podmínkách daří.
Zlato má dobré předpoklady k dalšímu postupu vzhůru, souhlasil analytik Patria Finance Tomáš Vlk. Momentálně vidí zdroj růstu v chystaném poklesu úrokových sazeb, respektive dluhopisových výnosů v západních ekonomikách. Během roku jeho cenu táhla poptávka centrálních bank. Domnívá se, že ze strany rozvíjejících se ekonomik se upevňuje dlouhodobější snaha snížit závislost na dolaru, jejímž důsledkem jsou i větší nákupy zlata do rezerv.
Vypadá to, že cena zlata na konci roku ještě překoná současná maxima, může se dostat k 2700 dolarů za troyskou unci, uvedl analytik Golden Gate Pavel Ryba. Možné snížení sazeb Fedu o půl procentního bodu by podle něj byla další velká vzpruha pro zlato. Významný vliv budou mít také prezidentské volby v USA, sdělil.
Dlouhodobý cyklus zlata má dál růstový směr, míní i spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy Roman Pilíšek. Posun k pásmu 2700 až 2800 USD do konce roku je podle něj pravděpodobný. Nicméně některé technické i cyklické ukazatele nevylučuji na podzim rychlou korekci ceny k hodnotě 2300 USD, uvedl. Rozhodnutí americké centrální banky o výši úrokových sazeb nebo prezidentské volby v USA mohou významněji ovlivnit cenu zlata, podotkl.
Agresivní pád úrokových sazeb by měl zlato podpořit, uvedl Lajsek. Zlato je podle něj navíc známé tím, že mu geopolitické napětí 'hraje do karet', protože investice do něj jsou považovány za bezpečné. Aktuální konflikty na Ukrajině a Blízkém východě jsou tak jen 'vodou na jeho mlýn', sdělil Lajsek. 'Benzín do ohně může způsobit případné zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Ten sice hlásá, že oba konflikty ihned ukončí, otázkou však je za jakou cenu a s jakými důsledky,' dodal.
fd ptd
MMF se dohodl s Ukrajinou na uvolnění dalších 1,1 miliardy USD
Washington 11. září (ČTK) - Mezinárodní měnový fond MMF se předběžně dohodl s Ukrajinou na uvolnění další 1,1 miliardy USD (25 miliard Kč) ze slíbeného úvěru. Dohodu musí ještě schválit výkonná rada fondu, stát by se tak mělo v příštích týdnech, uvedl MMF v dnešním prohlášení.
MMF je pro Kyjev důležitým mezinárodním věřitelem. V rámci čtyřletého úvěrového programu má Kyjev dostat 15,6 miliardy USD.
'Ruská válka na Ukrajině má i nadále ničivý dopad na zemi a její obyvatele,' uvedl Gavin Gray, který vedl monitorovací misi MMF v Kyjevě při páté revizi úvěrového programu. 'Obratná politika, přizpůsobivost domácností a firem a obrovské vnější financování pomohly podpořit makroekonomickou a finanční stabilitu,' ocenil Gray.
MMF však současně uvedl, že rizika pro Ukrajinu zůstávají mimořádně vysoká. Očekává se ekonomické zpomalení, mimo jiné kvůli dopadu války na pracovní trh a pokračujícím ruským útokům na energetickou infrastrukturu.
Kyjev vynakládá zhruba 60 procent z celkového rozpočtu na financování armády. Při vyplácení důchodů a platů zaměstnancům veřejného sektoru či při financování sociálních a humanitárních výdajů je z velké míry závislý na finanční podpoře západních partnerů. Podle údajů ministerstva financí Ukrajina od začátku války obdržela od svých západních partnerů finanční pomoc 98 miliard USD.
MMF vyzval kyjevskou vládu, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden obměnil, aby v rozpočtu na rok 2025 'respektovala finanční omezení a cíle udržitelnosti dluhu' a hledala způsoby jak zvýšit domácí příjmy. Vláda již dříve uvedla, že plánuje zvýšit daně a mimo jiné již zvýšila dovozní a spotřební daň. Dohodla se také na restrukturalizaci a odpisu části dluhu.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal označil rozhovory za obtížné. Agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje minulý týden uvedla, že ukrajinští představitelé očekávali, že budou čelit tlaku MMF na rychlou devalvaci měny, snížení úrokových sazeb a zvýšení daní. Podle dvou úředníků obeznámených s jednáním však tým MMF tyto body jako požadavky na úspěšné absolvování přezkumu nestanovil.
Další přezkum programu MMF je naplánován na prosinec. V příštím roce by země, pokud bude plnit své závazky, měla obdržet dvakrát 1,8 miliardy USD.
MMF očekává, že v letošním roce ukrajinská ekonomika vzroste o tři procenta. V příštím roce se má hrubý domácí produkt zvýšit o 2,5 procenta až 3,5 procenta. Rizika ohrožující výhled však zůstávají mimořádně vysoká.
irl jd
