Česká společnost za 35 let zbohatla, ale také zpohodlněla,řekl Petr Doškář z MPO
Brno 9. října (ČTK) - Česká společnost za posledních 35 let zbohatla, ovšem také jako celek výrazně zpohodlněla. A pokud má úspěšně přejít na nový ekonomický model, který zajistí prosperitu i do budoucna, musí se posunout v hodnotovém řetězci, řekl dnes na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně vrchní ředitel ekonomické sekce na ministerstvu průmyslu a obchodu Petr Doškář. Ve chvíli, kdy vypadne z vědy a výzkumu úspěšná inovace, je podle něj třeba ji uchopit a uplatnit ji v Česku. Teď se často stává, že něco z výzkumu vypadne, někdo to uchvátí a vyveze do zahraničí, řekl Doškář.
"Nikdo teď nechce krev, pot a slzy a není to jen otázka Česka, ale celé Evropy. Celá Evropa je nyní ve fázi, že nemá nová teritoria, kam by mohla vyvážet, nemáme dostatek základních surovin a nemáme chuť se více zapotit," řekl Doškář, když komentoval novou hospodářskou strategii vlády, kterou ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) představoval v úterý. Podle Doškáře se postupně vyčerpává ekonomický model založený na přímých zahraničních investicích a exportu.
Podle něj se česká ekonomika musí posunout k tomu, že český nápad, českou inovaci nezužitkují do podoby finálního produktu v zahraničí. "Design, značku, marketing si musíme dokázat udělat sami. Aby vznikl brand České republiky," řekl Doškář. Podle něj jsou Češi vnímaní v zahraniční jako pracovití a spolehliví, že mají tradici a to je málo. Uvedl, že je potřeba, aby fungoval transfer know how, aby se výsledky vědy a výzkumu přenášely do praxe, což je kvůli nefunkčním kapitálovým trhům problém v celé Evropě. Aby byly finance dostupnější, měl by podle něj stát umět iniciovat diskusi mezi výrobním a finančním sektorem.
Peníze na investice by měly podle něj zajistit i firmy se zahraničními vlastníky. "Lehko se řekne, ale hůře se to udělá, ale je potřeba, aby firmy mluvily se svými zahraničnímu vlastníky a dokázaly je přesvědčit, že část zisku mají reinvestovat v Česku," řekl Doškář.
Hospodářská strategie má 11 částí, jejichž zlepšení má celkově pomoct k lepší perspektivě české ekonomiky do budoucna, aby nestagnovala a více nezaostávala za těmi nejlepšími. Ve čtvrtek se jí bude zabývat na svém zasedání vláda.
mei kš
V ECB sílí tlak na další snížení úroků, proti je slovenský guvernér Kažimír
Frankfurt/Bratislava 9. října (ČTK) - V Evropské centrální bance (ECB) sílí tlak na další snížení základních úrokových sazeb na zasedání plánovaném na příští týden. Uvedla to agentura Reuters, podle které se dnes pro snížení sazeb o čtvrt procentního bodu vyslovilo hned několik činitelů ECB. Zřejmě jedinou reálnou opozicí těmto hlasům je guvernér slovenské centrální banky Peter Kažimír, napsala agentura Bloomberg.
Centrální bankéři většinou argumentují zpomalením hospodářského růstu, když obhajují, proč by měla ECB přistoupit k dalšímu snížení úroků. Investoři očekávají, že centrální banka příští týden sníží depozitní sazbu o dalšího čtvrt procentního bodu, a to na 3,25 procenta. Předpokládají také, že ECB ve snižování úroků bude pokračovat i potom.
"Snížení je velmi pravděpodobné a nebude poslední. Tempo bude záviset na tom, jak se bude vyvíjet boj proti inflaci," řekl rozhlasové stanici franceinfo šéf francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau.
ECB vedle vývoje hrubého domácího produktu (HDP) pozorně sleduje rovněž inflaci, kterou chce mít blízko dvou procent. Míra inflace v eurozóně v září klesla na 1,8 procenta, a poprvé za více než tři roky se dostala pod dvouprocentní cíl ECB.
"I kdybychom teď měli jedno snížení o 25 bazických bodů a další v prosinci, vrátíme se na pouhá tři procenta – a to je stále velmi restriktivní úroveň,“ řekl listu Financial Times šéf řecké centrální banky Jannis Sturnaras, když dal najevo podporu dalšímu snížení sazeb. To prosazují i šéfové centrálních bank z Finska, Lotyšska a Portugalska. Prezidentka ECB Christine Lagardeová snížení úroků zřetelně naznačila.
Guvernér slovenské centrální banky Peter Kažimír ale zřejmě jako jediný vážný hlas proti dalšímu snížení úroků argumentuje tím, že jedna příznivá statistika nestačí. Je podle něj potřeba počkat, jak se bude inflace vyvíjet v dalších měsících. Lepší variantou je podle něj sazby snížit až v prosinci, pokud k tomu bude důvod. Část centrálních bankéřů není o dalším snížení sazeb zcela přesvědčena.
Zdrojem rozporů jsou zejména kolísavé ceny energií, k čemuž v poslední době přispívá napětí na Blízkém východě. Ceny ropy se kvůli bojům teď zvyšují, byť z nižších hodnot, než kde byly před rokem nebo i letos na jaře. Severomořská ropa Brent se dnes odpoledne prodávala zhruba za 76 dolarů za barel, zatímco na jaře byla nad 90 dolary.
"V médiích je to považováno za hotovou věc, že by se sazby měly snížit," řekl Kažimír novinářům v Bratislavě. "Musím ale říct, že nejsem úplně přesvědčen, že bychom se měli rozhodovat na základě jednoho dobrého čísla," řekl s odkazem na zářijový pokles inflace v eurozóně.
ECB už letos úrokové sazby snížila dvakrát a další snížení na zasedání 17. října už je započítáno do tržních cen. Investoři tak zřejmě očekávají, že ECB kvůli slabému hospodářskému růstu v eurozóně uvolňování měnové politiky urychlí. Zasedání plánované na příští týden je výjezdní, nebude se tedy konat v sídle ECB ve Frankfurtu nad Mohanem, ale ve slovinské metropoli Lublani.
spr
