Banky začaly snižovat sazby hypoték, pokles oznámily Moneta, KB i Raiffeisenbank
Praha 14. prosince (ČTK) - Některé banky začaly snižovat úrokové sazby u hypoték. Z největších bank pokles oznámily Moneta Money Bank, Komerční banka a Raiffeisenbank, další o tomto kroku uvažují. Vyplývá to z ankety ČTK. Úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování klesla podle Hypomonitoru České bankovní asociace v listopadu z říjnových 5,71 procenta na 5,67 procenta, a byla tak nejníže od července 2022.
Moneta oznámila, že ode dneška snižuje úrokové sazby svých hypoték až na 4,49 procenta. Pokles se týká nově sjednaných hypotečních úvěrů při fixacích na pět, sedm a deset let při sjednání pojištění schopnosti splácet. Stejná roční sazba od 4,49 procenta platí i pro refinancování hypoték. "Tuto sazbu nabídneme klientům od 14. prosince při sjednání on-line a na našich pobočkách," uvedla mluvčí Monety Zuzana Filipová.
Raiffeisenbank k dnešnímu dni snížila sazby podle mluvčí Terezy Kaiseršotové u jednoletých fixací o půl bodu na 6,99 procenta, u dvouletých rovněž o půl bodu na 6,09 procenta, u tříletých o 0,3 bodu na 5,79 procenta, u pětiletých o 0,3 bodu na 5,69 procenta, u desetiletých o 0,2 bodu na 5,99 procenta a u 15letých o 0,3 bodu na 6,29 procenta.
Komerční banka od 1. prosince snížila úrokové sazby hypoték u krátkých fixací, u jednoleté o 0,3 bodu a u dvouleté o 1,5 bodu. "Reagovali jsme tak na vyšší poptávku klientů po krátkých fixacích z poslední doby. Co se týká delších fixací úrokových sazeb, o ty je nyní poptávka minimální, neboť klienti očekávají v následujících měsících spíše mírný pokles úrokových sazeb," řekl ČTK manažer hypoték KB Ondřej Šuchman.
"Sledujeme konkurenci, jakkoli pochopitelně nechceme komentovat, kdy a jakým způsobem na ni budeme reagovat," uvedl mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Hypoteční banka podle mluvčího Patrika Madleho ke každému klientovi přistupuje individuálně. Výsledná úroková sazba se odvíjí od konkrétního nastavení hypotéky. Důležitý je vývoj makroekonomické situace a také vývoj na finančních trzích, od kterých se sazby vyvíjejí, dodal k výhledu nastavení sazeb. "Sledujeme vývoj trhu a případnou úpravu sazeb v prosinci nevylučujeme," řekl mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek.
"Trhy se připravují na snižování sazeb centrálních bank v příštím roce. V posledních týdnech se tato očekávání citelně zintenzivněla, což se projevilo i v rychlejším poklesu úrokových sazeb delších splatností, které jsou klíčové i pro sazby hypoték. To by mohlo předznamenávat rychlejší pokles hypotečních sazeb, než se předpokládalo ještě před nedávnem," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Cena peněz na mezibankovním trhu za poslední týdny výrazně klesá, což odráží očekávání trhu hraničící s jistotou na budoucí pokles úrokových sazeb, doplnil zemský ředitel společnosti 4fin Vratislav Jůza.
fd rdo
Instituty: Německá ekonomika příští rok poroste proti očekávání výrazně pomaleji
Berlín 14. prosince (zpravodaj ČTK) - Německá ekonomika poroste v nadcházejícím roce výrazně pomaleji, než se očekávalo. Hospodářský institut Ifo v dnes zveřejněném výhledu počítá s meziročním zvýšením hrubého domácího produktu (HDP) o 0,9 procenta, ještě v září přitom vycházel z růstu o 1,4 procenta. Hlavní prognostik institutu Ifo Timo Wollmershäuser to zdůvodnil přetrvávající nejistotou a problémy v posledním čtvrtletí letošního roku. Výhled růstu dnes zhoršil také institut DIW, který předpokládá růst o 0,6 procenta. Německá vláda počítá na příští rok s růstem HDP o 1,3 procenta.
"Vývoj v posledním čtvrtletí roku 2023 bude proti předpokladům slabší, což bude mít dopad na nadcházející rok," řekl Wollmershäuser. "Nynější nejistota brzdí zotavení, protože kvůli ní spotřebitelé více šetří a podnikatelé i domácnosti méně investují," poznamenal.
Vliv na výrazně pomalejší tempo ekonomického oživení má podle Wollmershäusera i nejasná situace kolem rozpočtu na rok 2024. Německo se v polovině listopadu dostalo do rozpočtové krize, když ústavní soud označil převod 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč) do klimatického fondu za protiústavní. Ve státní pokladně kvůli tomu pro letošní i nadcházející rok chybějí desítky miliard eur. Vláda kancléře Olafa Scholze už se ale dohodla na dodatku pro letošní rozpočet a také na přepracované podobě rozpočtu na rok 2024. Součástí dohody je dodržení dluhové brzdy v příštím roce, což ale znamená úspory a škrty, protože vláda musela uspořit 17 miliard eur (416 miliard Kč).
Podle Wollmershäusera má ale Německo všechny předpoklady pro zotavení své ekonomiky, protože mzdy rostou a zaměstnanost je vysoká jako nikdy dříve. Zpomaluje rovněž inflace, která se ve druhé polovině roku podle současných odhadů dostane na dvě procenta, což je cíl Evropské centrální banky (ECB). Za poklesem míry inflace jsou především nižší ceny energií. V sektoru spotřebitelských služeb ale podle Ifo zůstane míra inflace výrazně nad třemi procenty, důvodem je prudký růst mezd.
Zatímco výhled růstu HDP na příští rok institut Ifo zhoršil, v roce 2025 nově počítá s růstem o 1,3 procenta, což je o 0,1 procentního bodu více než v podzimním výhledu. V letošním roce se německé hospodářství podle Ifo naopak o 0,3 procenta propadne. Pokud jde o nezaměstnanost, Ifo očekává v nadcházejícím roce její zvýšení ze stávajících 5,7 procenta na 5,9 procenta, na rok 2025 pak odhaduje pokles na 5,6 procenta. Míru inflace v příštím roce čeká Ifo na 2,2 procenta a v roce následujícím na 1,8 procentu, pro letošní rok vychází z meziročního růstu spotřebitelských cen o 5,9 procenta.
Pomalejší zotavování německé ekonomiky očekává i hospodářský institut DIW, který dnes rovněž zveřejnil novou prognózu. Podle DIW se německá ekonomika zvýší v příštím roce o 0,6 procenta, v září přitom institut počítal s růstem o 1,2 procenta. V roce 2025 pak hospodářský růst dosáhne jednoho procenta. "Německá ekonomika se ze slabé fáze dostává jen velmi obtížně. Ani dohoda v rozpočtovém sporu nepřinesla žádné pozitivní podněty," uvedl institut.
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. HDP Německa se podle vládních propočtů v celém letošním roce sníží o 0,4 procenta, v příštím roce se naopak o 1,3 procenta zvýší.
Aleš Zápotocký spr
DALŠÍ ZPRÁVY
