Habeck: Sankce vůči Rusku zpomalí oživení německé ekonomiky
Berlín 3. března 2022 (ČTK) - Sankce uvalené na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu a související růst cen energie zpomalí oživení německé ekonomiky. Uvedl to dnes německý ministr hospodářství Robert Habeck. Dodal, že Německo nyní pracuje na snižování závislosti na ruském plynu, postavil se však proti zákazu dodávek energie z Ruska. Zároveň slíbil podporu podnikům, které se potýkají s negativními dopady ukrajinské krize. Vyzval rovněž k okamžitému zmrazení majetku ruských oligarchů.
"Důsledky sankcí a války jsou patrné a situace zůstává napjatá," řekl Habeck po setkání s představiteli německého podnikatelského sektoru. "Doufali jsme, že na jaře zažijeme (hospodářský) vzestup, fázi oživení. Nyní tu však máme dopady války," dodal. Německé podniky nicméně podle něj sankce vůči Rusku podporují, napsala agentura Reuters.
Habeck rovněž uvedl, že německé úřady by měly podniknout kroky ke zmrazení majetku ruských oligarchů. "Majetek ruských oligarchů musí být okamžitě zmrazen. Předpokládám, že příslušné úřady spolkové vlády podniknou potřebné kroky," prohlásil.
Podle agentury DPA se Habeck vyslovil proti zákazu dovozu energie z Ruska. "Potřebujeme tyto dodávky energie k zajištění cenové stability a energetické bezpečnosti Německa," prohlásil. Dodal, že Německo je na dodávkách plynu z Ruska závislé , ale pracuje na co nejrychlejší změně tohoto stavu. Ministr rovněž upozornil, že ke snižování závislosti mohou přispět také občané. "Jestli chcete Putinovi trochu uškodit, pak šetřete energií," řekl.
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v loňském čtvrtém čtvrtletí proti předchozímu kvartálu snížil o 0,3 procenta. Německá centrální banka již minulý měsíc uvedla, že v letošním prvním čtvrtletí HDP pravděpodobně opět klesne. Německá ekonomika by tak mohla vstoupit do technické recese, která se obvykle definuje jako minimálně dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
pmh jd - sdílejte článek
Následuje: Analytici: Koruna by při eskalaci konfliktu mohla oslabit až k 28 Kč/EUR
Praha 3. března (ČTK) - Česká koruna by mohla v případě eskalace konfliktu na Ukrajině nebo v případě úplného přerušení dodávek surovin z Ruska oslabit až k 28 korunám za euro. V takovém případě by ale bylo možné očekávat intervence České národní banky. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Krátkodobě by nyní koruna mohla zřejmě svoje ztráty z předchozích dnů korigovat, ale v delším časovém období je proti jejímu posilování geopolitická situace. Řada investorů kvůli riziku začíná v takovém případě stahovat své investice z regionálních měn. Koruna ve středu dál ztrácela na hlavní světové měny, k dolaru byla nejslabší od listopadu 2020 na 23,21 Kč/USD. K euru oslabila o 43 haléřů na 25,69 Kč/EUR. Na horší úrovni k euru byla koruna naposledy loni 28. listopadu. Koruna vůči oběma hlavním světovým měnám prudce oslabuje zhruba od pondělí 21. února. Tehdy ruský prezident Vladimir Putin podepsal dokumenty uznávající nezávislost území na východě Ukrajiny ovládaných proruskými separatisty, samozvané Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Ve čtvrtek 24. února Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. V základním scénáři počítajícím s nepřerušením energetických dodávek do EU odhaduje hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek, že koruna kvůli odlivu kapitálu z regionu a zahájení utahování měnové politiky v USA pravděpodobně zůstane oslabená a bude se do poloviny roku pohybovat v širším pásmu kolem 25,5 koruny za euro. Následně by s postupným odezníváním negativního sentimentu mohla rok zakončit lehce nad 25 Kč/EUR. "V případě krizového scénáře úplného přerušení energetických dodávek na delší dobu by regionální měny by v takové situaci čelily výrazně vyššímu tlaku na depreciaci, která by mohla dosáhnout řádově pěti až deseti procent. V případě české koruny tak hovoříme o riziku oslabení do pásma 27 až 28 Kč za euro a ČNB by v tomto případě zřejmě použila devizové rezervy ke stabilizaci kurzu," uvedl. Z krátkodobého výhledu by koruna nyní mohla podle analytika XTB Štěpána Hájka své ztráty částečně korigovat. "Ale geopolitický fundament hovoří jasně proti a například v případě české koruny se již začíná spekulovat, zda by ČNB neměla začít uvažovat nad rozpouštěním devizových rezerv, aby zmírnila inflační tlaky, které slabá koruna jistě způsobí," uvedl. (pokračování...)
Praha 3. března (ČTK) - Česká koruna by mohla v případě eskalace konfliktu na Ukrajině nebo v případě úplného přerušení dodávek surovin z Ruska oslabit až k 28 korunám za euro. V takovém případě by ale bylo možné očekávat intervence České národní banky. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Krátkodobě by nyní koruna mohla zřejmě svoje ztráty z předchozích dnů korigovat, ale v delším časovém období je proti jejímu posilování geopolitická situace. Řada investorů kvůli riziku začíná v takovém případě stahovat své investice z regionálních měn. Koruna ve středu dál ztrácela na hlavní světové měny, k dolaru byla nejslabší od listopadu 2020 na 23,21 Kč/USD. K euru oslabila o 43 haléřů na 25,69 Kč/EUR. Na horší úrovni k euru byla koruna naposledy loni 28. listopadu. Koruna vůči oběma hlavním světovým měnám prudce oslabuje zhruba od pondělí 21. února. Tehdy ruský prezident Vladimir Putin podepsal dokumenty uznávající nezávislost území na východě Ukrajiny ovládaných proruskými separatisty, samozvané Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Ve čtvrtek 24. února Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. V základním scénáři počítajícím s nepřerušením energetických dodávek do EU odhaduje hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek, že koruna kvůli odlivu kapitálu z regionu a zahájení utahování měnové politiky v USA pravděpodobně zůstane oslabená a bude se do poloviny roku pohybovat v širším pásmu kolem 25,5 koruny za euro. Následně by s postupným odezníváním negativního sentimentu mohla rok zakončit lehce nad 25 Kč/EUR. "V případě krizového scénáře úplného přerušení energetických dodávek na delší dobu by regionální měny by v takové situaci čelily výrazně vyššímu tlaku na depreciaci, která by mohla dosáhnout řádově pěti až deseti procent. V případě české koruny tak hovoříme o riziku oslabení do pásma 27 až 28 Kč za euro a ČNB by v tomto případě zřejmě použila devizové rezervy ke stabilizaci kurzu," uvedl. Z krátkodobého výhledu by koruna nyní mohla podle analytika XTB Štěpána Hájka své ztráty částečně korigovat. "Ale geopolitický fundament hovoří jasně proti a například v případě české koruny se již začíná spekulovat, zda by ČNB neměla začít uvažovat nad rozpouštěním devizových rezerv, aby zmírnila inflační tlaky, které slabá koruna jistě způsobí," uvedl. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Habeck: Sankce vůči Rusku zpomalí oživení německé ekonomiky' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2022030306969|502305. Vydána 03.03.2022 16:13:52. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Habeck: Sankce vůči Rusku zpomalí oživení německé ekonomiky' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2022030306969|502305. Vydána 03.03.2022 16:13:52. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
