Média: JPMorgan chce v obavách z nedostatku elektřiny z Frankfurtu do Londýna

Londýn 6. září 2022 (ČTK) - Americká investiční banka JPMorgan Chase Co zvažuje, že kvůli obavám z nedostatku elektřiny přeloží práci v kancelářích ve Frankfurtu nad Mohanem do Londýna. Napsal to server listu The Daily Telegraph, podle kterého mají před nadcházející zimou v Německu podobné plány i další firmy z odvětví finančních služeb. Podle zdrojů ale jde zatím jen o záložní plány, žádná z bank je nechtěla komentovat. JPMorgan chystá podle zdrojů sérii nouzových opatření, která mají zaručit, že obchodní aktivity banky zůstanou nepřerušeny i v situaci, kdy nastane výpadek v dodávkách elektrické energie. Obavy bank pramení z rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina zastavit dodávky zemního plynu z Ruska do Evropské unie, píše britský list. Plán jedné z největších bank na Wall Street přichází v čase prohlubující se energetické krize v Evropě. Kreml v pondělí oznámil, že plynovod Nord Stream 1, který je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do EU, zůstane mimo provoz, dokud Západ nezruší protiruské sankce zavedené po invazi ruských vojsk na Ukrajinu. K nervozitě přispívá i rozhodnutí Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích spojenců v čele s Ruskem. Tato skupina, označovaná jako OPEC+, od října překvapivě sníží cíl těžby o 100.000 barelů denně. Ceny ropy na to v pondělí zareagovaly růstem. Potíže, s nimiž se Evropská unie potýká, srazily kurz eura, které je teď slabší než dolar a pohybuje se poblíž nejnižších hodnot za dobu své existence. Banka JPMorgan, která po brexitu přesunula aktiva za miliardy dolarů z Londýna do Frankfurtu, by ve svých kancelářích mohla využít i dieselové generátory. To by znamenalo, že by mohla pokračovat v činnosti bez dodávek elektřiny i několik dnů. Další možností je požádat zaměstnance, aby pracovali z domova, čímž by se odběr elektřiny v kancelářích snížil. Plány na přesun z Německa do Londýna jsou jen předběžným opatřením. Banka se v současné době nechystá žádný ze záložních plánů aktivovat, píše The Daily Telegraph. "Musela by to být dokonalá bouře v podobě zastavení veškerých dodávek plynu z Ruska, žádného snížení spotřeby plynu a jen omezených možností alternativních zdrojů plynu, než bychom pocítili reálné dopady na naši činnost," uvedl zdroj britského listu. Německá vláda o víkendu oznámila další soubor opatření na pomoc domácnostem a firmám, tentokrát za 65 miliard eur (1,6 bilionu Kč). Počítá i se zdaněním mimořádných zisků, které v souvislosti s prudkým růstem cen energií mají některé firmy v tomto odvětví. Z této daně chce kabinet kancléře Olafa Scholze zaplatit část chystané pomoci. Zdanit zisky výrobců elektřiny se chystá na unijní úrovni i Brusel, který se tak snaží zmírnit krizi životních nákladů v Evropské unii. Návrhy se na mimořádném zasedání v Bruselu chystají v pátek posoudit ministři energetiky jednotlivých členských zemí. Návrh v pondělí podpořil francouzský prezident Emmanuel Macron, podle něhož řada vlastníků větrných a solárních elektráren má za současné situace abnormálně vysoké zisky, protože zatímco velkoobchodní cena elektřiny raketově vzrostla, náklady na výrobu elektřiny zůstaly bez větších změn. Velkoobchodní cena elektřiny je vázaná na cenu zemního plynu, a to jak v EU, tak v Británii. Platí to i za situace, kdy se elektřina vyrábí z jiných, levnějších zdrojů. Cena za megawatthodinu (MWh) elektrické energie pro německý trh na konci srpna přesáhla 1000 eur (více než 24.500 Kč), v současné době se pohybuje kolem 500 eur/MWh. Pořád je ale zhruba na desetinásobku sezonního průměru z posledních deseti let. spr - sdílejte článek