ČR by měla při předsednictví podle organizací prosazovat i rozvojovou pomoc

Praha 14. června 2022 (ČTK) - Česko by v době svého předsednictví EU nemělo prosazovat jen podporu Ukrajiny a integraci válečných uprchlíků, ale i humanitární a rozvojovou pomoc v jiných krizových regionech. Přispět by mělo také k posilování demokratických institucí a právního státu. V tiskové zprávě to dnes uvedly tři platformy, které zastřešují organizace pro práci s migranty, na podporu lidských práv či k zajištění humanitární pomoci. Vláda se chystá své priority pro české předsednictví představit ve středu. Mezi tři platformy patří České fórum pro rozvojovou spolupráci (FoRS), Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty a Asociace pro podporu demokracie a lidských práv DEMAS. FoRS sdružuje 34 organizací, univerzit a dalších subjektů. Konsorcium zastřešuje 15 nevládních organizací a DEMAS pak 14 organizací. Vláda si stanovila pro předsednictví pět priorit. Mezi hlavní témata patří zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny, energetická bezpečnost, posilování obrany EU, odolnost evropské ekonomiky a také odolnost demokratických institucí. Slogan předsednictví má odkazovat na esej Václava Havla. Trojice uskupení uvedla, že kvůli ruské agresi na Ukrajině posilování bezpečnosti, odolnosti a solidarity nabírá na významu. Volba témat pro předsednictví je podle zástupců organizací správná. Ke zvládnutí migrační vlny je podle platforem potřeba řešit i integraci uprchlíků v členských zemích. Důraz by se také neměl klást jen na podporu Ukrajiny, ale i na další regiony Asie a Afriky kvůli hrozícímu nedostatku potravin kvůli válce na Ukrajině či kvůli změnám klimatu. "Zde je však česká humanitární a rozvojová pomoc dosti skoupá a hrozí, že tomu tak bude i nadále. České předsednictví v Radě EU je přitom příležitostí k tomu stát se v humanitární a rozvojové agendě aktivnějším státem než dosud," uvedl ředitel FoRS Pavel Přibyl. Podle něj Česko vydává na rozvojovou pomoc 0,13 procenta HDP a je na posledních příčkách mezi vyspělými státy. Na stav české zahraniční podpory poukazoval před lety i příslušný výbor OSN. Česko vyzval, aby schválilo časový plán naplňování svého závazku, že na rozvojovou pomoc bude posílat 0,7 procenta HDP. Česká strana výboru v minulém volebním období za Babišovy vlády ve své zprávě o plnění mezinárodního Paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech odpověděla, že mezi lety 2014 a 2017 podíl vzrostl z 0,11 na 0,15 procenta HDP a do roku 2030 by se měl dostat na 0,33 procenta, a to podle růstu české ekonomiky. Jaký bude postup nyní, není jasné. Neplnění závazků kritizovala opakovaně i mezinárodní síť organizací na pomoc lidem v nouzi a na ochranu lidských práv Social Watch. Podle ní se Česko nezaměřovalo na pomoc nejchudším státům, ale soustředilo se spíš na obchodní zájmy. Zástupci platforem připomínají i tlak na demokratické instituce a zmiňují potřebu posilovat právní stát, lidská práva, občanskou společnost a svobodná média. ktk mha - sdílejte článek