Podstatným faktorem energetické krize je Green Deal, řekl prezident Zeman
Bratislava 11. října (zpravodaj ČTK) - Podstatným faktorem energetické krize, tedy cen energií, je takzvaný Green Deal. Český prezident Miloš Zeman to řekl po dnešní schůzce s kolegy ze zemí Visegrádské skupiny (V4), do které kromě Česka patří také Slovensko, Polsko a Maďarsko. Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové Moskva využívá energie jako zbraň. Téma energetické krize bylo spolu s válkou na Ukrajině hlavním bodem jednání prezidentského summitu v Bratislavě. Zeman se také vyslovil pro rozšíření V4 o Slovinsko a spolupráci v rámci této skupiny čtyř středoevropských zemí označil za užitečnou.
Visegrád prokázal svou roli, když zabránil pokusům o rozdělování ilegálních migrantů formou kvót mezi jednotlivé evropské země...
"Máme obnovitelné zdroje, které musejí být pro jejich nestabilitu zálohovány konvenčními zdroji. Při vší úctě k životnímu prostředí bychom měli především pečovat o lidstvo," řekl Zeman v souvislosti s vysokými cenami energií.
Podle Čaputové Rusko už před invazí na Ukrajinu omezovalo například dodávky zemního plynu do Evropy, což vedlo ke zvýšení cen energií. "Rusko využívá dodávky energií jako zbraň vůči nám a našim obyvatelům," řekla.
Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu dříve přijala Evropská komise. Soubor návrhů má uzpůsobit politiky členských zemí v klimatických otázkách, energetice, dopravě a zdanění tak, aby se mohly do roku 2030 podílet na snižování emisí skleníkových plynů alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.
Prezidenti zemí V4 hovořili také o dopadech konfliktu na Ukrajině. "Všichni si přejeme mír. Takovýto mír musí být spravedlivý. K tomu, aby nastal mír, stačí, aby ruští vojáci odešli z Ukrajiny a aby Rusko respektovalo hranice," řekla Čaputová. Řekla také, že protiruské sankce mají nepochybně větší dopad na Rusko než na evropské země.
Zeman zopakoval svá dřívější vyjádření ohledně rizika jaderného konfliktu, o kterém hovořil už minulý týden před účastníky zasedání Evropského politického společenství (EPC) v Praze.
Hlava slovenského státu vyjádřila vděk České republice a Polsku za to, že obě země dříve převzaly ochranu vzdušného prostoru Slovenska, Česku navíc také za jeho velení v mnohonárodní jednotce NATO, která vznikla na Slovensku v reakci na ruský útok na Ukrajinu.
Prezidenti V4 se sešli na společném jednání poprvé od únorové vojenské invaze Ruska na Ukrajinu. Čaputová poukázala na nejednotný postoj zemí V4 ohledně vojenské pomoci Ukrajině. Maďarsko dříve odmítlo, aby přes jeho území proudily na Ukrajinu dodávky zbraní ze Západu. Zeman za maďarskou pomoc Ukrajině označil to, že se Budapešť podílí na odminování ukrajinského území.
Český prezident také ocenil, že všechny země V4 po ruské invazi na Ukrajinu poskytly pomoc ukrajinským uprchlíkům. Spolupráce v rámci Visegrádské skupiny je podle něj přinejmenším stejně užitečná jako jiné podobné formáty, jako například v rámci zemí Beneluxu. "Visegrád prokázal svou roli, když zabránil pokusům o rozdělování ilegálních migrantů formou kvót mezi jednotlivé evropské země," řekl Zeman. Vyslovil se také pro rozšíření skupiny V4 o Slovinsko, které podle něj do visegrádské spolupráce patří.
Klíčová slova - Slovensko - ČR - Maďarsko - Polsko - Rusko - Ukrajina - Slovinsko - Zeman - Čaputová - diplomacie - energie - V4 -
Prezidenti Slovenska, Polska a Maďarska využili tiskovou konferenci po summitu k tomu, aby ocenili Zemana, kterému příští rok končí druhé funkční období. Polský prezident Andrzej Duda označil Zemana za vtipného politika, podle prezidentky Katalin Novákové bude Zeman na schůzkách hlav států chybět. Nováková, která nastoupila do prezidentského úřadu letos v květnu, měla na společném jednání prezidentů V4 premiéru. Sám Zeman vyjádřil potěšení, že jednání s kolegy mohl absolvovat právě na Slovensku.
Adrian Bobok jrm
- sdílejte článek
Následuje: MMF zhoršil odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 1,9 procenta
Washington 11. října (ČTK) - Tempo růstu české ekonomiky v letošním roce zpomalí na 1,9 procenta z loňských 3,5 procenta. Ve svém podzimním výhledu globální ekonomiky to dnes předpověděl Mezinárodní měnový fond (MMF). V dubnu přitom odhadoval, že v letošním roce se hrubý domácí produkt (HDP) České republiky letos zvýší o 2,3 procenta. V příštím roce má tempo růstu zpomalit na 1,5 procenta. MMF ve své zprávě upozornil hlavně na možné výpadky dodávek energií z Ruska, i když pravděpodobnost a rozsah možných výpadků je nyní menší, než čekal v červenci díky rychlejšímu nahromadění zásob v EU. Nicméně varoval, že země střední a východní Evropy, zejména Česká republika, Maďarsko a Slovensko, mohou vzhledem ke své závislosti na ruském plynu a případným obtížím se zajištěním alternativních dodávek plynu čelit narušení dodávek. České ministerstvo financí v srpnu v nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta. Pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta. Česká národní banka čeká za letošní rok zvýšení HDP o 2,3 procenta. Navzdory předpokládanému zpomalení hospodářského růstu počítá MMF v letošním roce s poklesem míry nezaměstnanosti v Česku na 2,5 procenta z 2,8 procenta v loňském roce. (pokračování...)
Washington 11. října (ČTK) - Tempo růstu české ekonomiky v letošním roce zpomalí na 1,9 procenta z loňských 3,5 procenta. Ve svém podzimním výhledu globální ekonomiky to dnes předpověděl Mezinárodní měnový fond (MMF). V dubnu přitom odhadoval, že v letošním roce se hrubý domácí produkt (HDP) České republiky letos zvýší o 2,3 procenta. V příštím roce má tempo růstu zpomalit na 1,5 procenta. MMF ve své zprávě upozornil hlavně na možné výpadky dodávek energií z Ruska, i když pravděpodobnost a rozsah možných výpadků je nyní menší, než čekal v červenci díky rychlejšímu nahromadění zásob v EU. Nicméně varoval, že země střední a východní Evropy, zejména Česká republika, Maďarsko a Slovensko, mohou vzhledem ke své závislosti na ruském plynu a případným obtížím se zajištěním alternativních dodávek plynu čelit narušení dodávek. České ministerstvo financí v srpnu v nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta. Pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta. Česká národní banka čeká za letošní rok zvýšení HDP o 2,3 procenta. Navzdory předpokládanému zpomalení hospodářského růstu počítá MMF v letošním roce s poklesem míry nezaměstnanosti v Česku na 2,5 procenta z 2,8 procenta v loňském roce. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Podstatným faktorem energetické krize je Green Deal, řekl prezident Zeman' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Energie (ene) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2022101105921|503992. Vydána 11.10.2022 17:28:07. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Podstatným faktorem energetické krize je Green Deal, řekl prezident Zeman' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Energie (ene) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2022101105921|503992. Vydána 11.10.2022 17:28:07. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.