Bartoš chce do usnesení vlády k euru dát termín pro dodání analýzy NERV

Praha 14. února (ČTK) - Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) chce do usnesení vlády k materiálu, který hodnotí připravenost Česka na vstup do eurozóny, vložit termín, dokdy má Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložit kabinetu analýzu dopadů zavedení společné evropské měny. Na úkolu pro NERV se minulý týden dohodly špičky koalice. Schválení termínu vstupu do eurozóny ale dnes ministři neočekávají, vyplývá z jejich vyjádření při příchodu na jednání vlády. Vláda dnes projedná pravidelný materiál ministerstva financí a České národní banky (ČNB), který hodnotí připravenost Česka na vstup do eurozóny. Instituce doporučují zatím nestanovovat termín zavedení eura ani vstupu do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je předstupněm členství v eurozóně. Argumentují mimo jiné neplněním kritérií pro zavedení eura a neúplnou sladěností české ekonomiky s eurozónou. Bartoš při příchodu na jednání kabinetu řekl, že chce upravit navržené usnesení k dokumentu. Podle něj by vláda měla do usnesení zapracovat i koaliční dohodu z minulého týdne o postupu směrem k euru. Počítá mimo jiné s tím, že NERV do konce října předloží vládě analýzu pozitiv a negativ spojených se vstupem do eurozóny a Legislativní rada vlády ve stejném termínu analyzuje, jaké nutné legislativní změny by byly se zavedením eura spojeny. Bartoš také uvedl, že by uvítal, kdyby NERV dodal analýzu dříve než na konci října. Podle něj by bylo vhodné už na konci letošního roku vyhodnotit další postup ohledně eura, aby případné další kroky mohla vláda udělat v roce 2025. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) předpokládá, že kabinet v hodnocení dalšího postupu vůči euru bude čekat na analýzu NERV. "V příštím roce by se vláda měla vrátit k tomu doporučení, měla by také vyhodnotit letošní rok a hospodaření státu v letošním roce," řekl. Také podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) bude debata o zavedení eura možná až na základě analýzy NERV a vyhodnocení letošního vývoje ekonomiky, očekává ji ale už letos na podzim. Lidovci podle něj zavedení eura podporují, respektují ale vládní programové prohlášení, které nehovoří o tom, že by kabinet stanovil termín pro vstup do eurozóny. Výborný podotkl, že společná evropská měna by byla výhodná i pro české zemědělství. "Kdybychom dnes už měli euro, nepřišli bychom o téměř čtyři miliardy korun pro české zemědělství jen proto, že musíme převádět evropské dotace na české koruny," řekl. Pro vstup do eurozóny je nutné splnit takzvaná maastrichtská kritéria, která Česko loni neplnilo. Inflace musí být nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II. Ke vstupu do eurozóny se Česko zavázalo při přistoupení k EU v roce 2004. Z deseti zemí, které tehdy do unie vstoupily, zatím společnou měnu kromě Česka nezavedly Polsko a Maďarsko. str snm - sdílejte článek