Češi patří v regionu k zemím, jež vinu za válku na Ukrajině připisují Rusku

Bratislava 2. května (zpravodaj ČTK) - Češi patří ve střední a východní Evropě k zemím, jejichž obyvatelé hlavní odpovědnost za konflikt na Ukrajině připisují Rusku. Z devíti zkoumaných zemí má naopak tento názor nejnižší podporu na Slovensku, kde spolu s Maďarskem také převažuje postoj obyvatelstva, že Ukrajina by měla zůstat neutrální a nevstupovat do Evropské unie ani NATO. Nejnižší podíl zastánců členství své země v EU je v Česku, stále jsou to ale téměř tři čtvrtiny dotázaných. Vyplývá to z analýzy postojů obyvatel regionu, kterou dnes zveřejnila slovenská nevládní organizace Globsec. Na základě sondáží zjišťovala postoje obyvatel kromě Česka, Slovenska a Maďarska také v Polsku, Rumunsku, Bulharsku a ve třech pobaltských zemích. Hlavní odpovědnost za konflikt na Ukrajině má Rusko kvůli své předloňské invazi do sousední země podle 81 procent Poláků, 76 procent Litevců a 68 procent Čechů. Na Slovensku tento názor zastává jen 41 procent obyvatel. Zhruba třetina obyvatel Bulharska (34 procent) a Slovenska (31 procent) soudí, že za konflikt na Ukrajině nese odpovědnost Západ, který provokoval Rusko. Na Slovensku, kde postoj západních zemí k válce na Ukrajině kritizuje například současný premiér Robert Fico, připsala pětina respondentů odpovědnost za konflikt Kyjevu. Na Slovensku a v Bulharsku převažují zastánci názoru, že poskytováním vojenského materiálu včetně zbraní Ukrajině je Rusko provokováno a že jejich země se dostává blíže k válce, nad těmi, kdo soudí, že zmíněné dodávky pomáhají Ukrajině bránit se Rusku. Například současná slovenská vláda po svém nástupu do úřadu loni na podzim zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob. Češi také nepatří k zemím, které považují Rusko za jednoho z klíčových partnerů pro svou zemi. Naopak na Slovensku tento názor stále zastává 27 procent obyvatel, v roce 2021 to bylo 47 procent. Obyvatelé Česka se řadí ke třem státům, které nejvíce považují Rusko za bezpečnostní hrozbu pro svou zemi. Nejmenší obavy z Ruska mají Bulhaři. Více než polovina Čechů má obavy z Číny. Naopak až 41 procent Slováků označilo za bezpečnostní hrozbu pro svou zemi Spojené státy; ještě loni tento názor měla polovina obyvatel Slovenska. Na Slovensku jsou také obavy z vlivu západní společnosti a způsobu jejího života. Ve zkoumaných zemích výrazná většina obyvatel podporuje členství své země v EU; nejnižší podíl lidí s tímto názorem (71 procent) je v Česku, nejvyšší (87 procent) v Litvě. Podpora EU v Česku klesla z 80 procent v roce 2022. V Rumunsku, na Slovensku, v Lotyšsku a Bulharsku převládá názor, že EU diktuje zemím, co mají dělat, aniž by to tyto státy mohly ovlivnit, nad tvrzením, že díky členství v evropském bloku má daná země větší slovo ve světových záležitostech. V Česku jsou oba tábory vyrovnané. V Česku je nejnižší podíl zastánců (57 procent) toho, že EU by měla budovat vlastní armádu, aby snížila svou závislost na Spojených státech. Česko také patří do středu žebříčku ohledně podpory členství své země v NATO; nejnižší je podpora v Bulharsku, nejvyšší v Polsku. V Česku, na Slovensku a v Rumunsku si až zhruba třetina populace myslí, že totalitní režim bez pravidelných voleb by byl dobrým řešením. Většina lidí tento názor ale odmítla. Obyvatelé devíti zmíněných zemí jsou rozděleni v názoru na práva komunity LGBT+. Až téměř tři čtvrtiny Čechů uvedly, že práva této komunity, jako například právo na manželství, by měly být zaručeny. V pěti státech včetně Slovenska tento názor vyslovila jen méně než polovina respondentů. Globsec sestavil analýzu na základě výsledků průzkumů veřejného mínění v jednotlivých státech z letošního února a března. V každé zemi bylo osloveno tisíc lidí, výběr respondentů odpovídal složení populace. Adrian Bobok jrm - sdílejte článek