Haarec: Izraelští vyjednavači o příměří v Gaze byli dnes krátce v Káhiře
Káhira/Tel Aviv 3. srpna (ČTK) - Šéfové dvou izraelských zpravodajských služeb se už vrátili z Egypta, kam dnes odletěli na jednání o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích, informoval bez dalších podrobností deník Haarec. Izraelská média předtím psala, že izraelští vyjednavači přijeli do Káhiry, cestu jim v pátek povolil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Šance na pokračování nepřímých rozhovorů mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás snížilo tento týden ve středu zabití politického šéfa Hamásu Ismáíla Haníji, za nímž zřejmě stojí Izrael.
Podle deníku Haarec se dnes z Káhiry do Izraele vrátili šéfové tajných služeb Mossad a Šin Bet David Barnea a Ronen Bar. Podle dřívějších zpráv palestinské agentury WAFA měli jednat se šéfem egyptské rozvědky Abbásem Kámilem. Rozhovory se měly soustředit na propuštění rukojmích, které drží Hamás v Gaze od útoku na Izrael z loňského 7. října, jímž začala tato válka, či na zabezpečení hranice mezi Egyptem a Pásmem Gazy.
Netanjahu v pátek oznámil, že povolil izraelským vyjednavačům do Káhiry odjet. Vysoce postavený představitel Hamásu Sámí abú Zuhrí v reakci agentuře Reuters řekl, že Netanjahu "nechce konec války" a využívá "prázdná prohlášení k zakrytí svých zločinů".
Deník Haarec v pátek s odvoláním na vysoce postaveného člena izraelského vyjednávacího týmu napsal, že Netanjahu nemá zájem na uzavření dohody. Podle Haarecu šéfové izraelských tajných služeb tlačí na Netanjahua, aby přistoupil na rámcovou dohodu, která už je na stole od konce května a k níž podle některých zdrojů Netanjahu vznáší stále nové požadavky. Také účastníci protivládních demonstrací viní izraelského premiéra, že upřednostňuje vítězství nad Hamásem před osvobozením rukojmích. Netanjahu tvrdí, že jeho cílem je úplně zničení Hamásu, což mnozí považují za nereálné.
Izraelská veřejnoprávní stanice KAN, která se odvolávala na nejmenovaný izraelský zdroj, v pátek uvedla, že Spojené státy se snaží přimět další dva zprostředkovatele rozhovorů - Egypt a Katar, aby "udělali všechno možné pro pokračování jednání o dohodě, navzdory Haníjově smrti.
Haníja byl zabit ve středu v Teheránu, kam přijel na inauguraci íránského prezidenta Masúda Pezeškjána. Íránští činitelé, včetně nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího, slíbili Haníjovu smrt pomstít, stejně jako to avizoval další spojenec Hamásu, libanonské šíitské hnutí Hizballáh. Jeho šéf Hasan Nasralláh Izraeli vzkázal, že už překročil červenou linii a musí očekávat pomstu na všech frontách od těch, kdo stojí na straně Gazy. Pomstu slíbili i jemenští šíitští povstalci.
Zabití Haníji odsoudily některé země regionu, včetně Kataru, který to označil za nebezpečnou eskalaci, jež podkope šance na mír. "Jak může být zprostředkování úspěšné, když jedna strana zavraždí vyjednavače druhé strany?" napsal na sociální síti X ve středu katarský premiér.
Egyptské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že šéf egyptské diplomacie Badr Abdal Atí hovořil se svým libanonským protějškem Abdalláhem Búhabíbem. Atí podle agentury Reuters vyjádřil "hluboké znepokojení stran nebezpečné eskalace" v regionu a řekl libanonskému ministrovi, že Egypt podporuje Libanon v situaci, kdy musí čelit vnějším hrozbám.
nob spr - sdílejte článek
Následuje: Reuters: Běloruští aktivisté se ptají, proč byli z výměny vynecháni Bělorusové
Minsk 3. srpna (ČTK) - Příznivci vězněných běloruských opozičních představitelů nebo ochránců lidských práv jsou zklamaní, že do největší výměny vězňů mezi západními zeměmi, Moskvou a Minskem nebyli zahrnuti žádní Bělorusové. Napsala to dnes agentura Reuters. Spojenci odpůrců režimu běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka podle ní míní, že Západ měl dostat z vězení například nositele Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého nebo jednu z tváří opozice Maryju Kalesnikavovou. "Když jsme slyšeli, že je dohoda na spadnutí, doufali jsme, že její součástí bude někdo z běloruských politických vězňů. Především vězněný nositel Nobelovy ceny za mír," řekla Alena Masljukovová z organizace na ochranu lidských práv Vjasna, kterou Bjaljacki zakládal. Jednašedesátiletý disident, jehož běloruský soud loni poslal na deset let do vězení za financování protivládních protestů, získal Nobelovu cenu v roce 2022 společně s ruskou organizací Memorial a ukrajinským Centrem pro občanské svobody. "Bylo to naprosté zklamání," řekla Masljukovová z litevského exilu. Čtvrteční výměna vězňů je označována za největší mezi Moskvou a Západem od konce studené války. Její součástí bylo 26 lidí. Do Ruska se dostalo deset lidí včetně v Německu usvědčeného vraha a důstojníka ruské tajné služby FSB Vadima Krasikova. Tři lidé pak zamířili do USA a 13 do Německa: mezi nimi byli Američané, ale i ruští oponenti Kremlu jako Vladimir Kara-Murza, kteří byli v Rusku vězněni. Bělorusko v rámci výměny propustilo německého občana Rika Kriegera, odsouzeného k trestu smrti. V Bělorusku je v současné době podle organizace Vjasna kolem 1400 lidí vězněných z politických důvodů. "Jsou drženi ve studených celách, bez kontaktu s příbuznými. Z vězení odcházejí s poškozeným zdravím," uvedla Masljukovová. Exilová běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská už dříve upozorňovala, že mnoho běloruských politických vězňů nemůže komunikovat s vnějším světem a není známo, zda jsou živí, nebo mrtví. Podle Vjasny za mřížemi zemřelo v posledních letech šest lidí vězněných z politických důvodů. Ve vězení je také flétnistka Maryja Kalesnikavová, která léta žila v Německu, ale vrátila se do vlasti a stala se jednou z tváří protestů proti Lukašenkově režimu. (pokračování...)
Minsk 3. srpna (ČTK) - Příznivci vězněných běloruských opozičních představitelů nebo ochránců lidských práv jsou zklamaní, že do největší výměny vězňů mezi západními zeměmi, Moskvou a Minskem nebyli zahrnuti žádní Bělorusové. Napsala to dnes agentura Reuters. Spojenci odpůrců režimu běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka podle ní míní, že Západ měl dostat z vězení například nositele Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého nebo jednu z tváří opozice Maryju Kalesnikavovou. "Když jsme slyšeli, že je dohoda na spadnutí, doufali jsme, že její součástí bude někdo z běloruských politických vězňů. Především vězněný nositel Nobelovy ceny za mír," řekla Alena Masljukovová z organizace na ochranu lidských práv Vjasna, kterou Bjaljacki zakládal. Jednašedesátiletý disident, jehož běloruský soud loni poslal na deset let do vězení za financování protivládních protestů, získal Nobelovu cenu v roce 2022 společně s ruskou organizací Memorial a ukrajinským Centrem pro občanské svobody. "Bylo to naprosté zklamání," řekla Masljukovová z litevského exilu. Čtvrteční výměna vězňů je označována za největší mezi Moskvou a Západem od konce studené války. Její součástí bylo 26 lidí. Do Ruska se dostalo deset lidí včetně v Německu usvědčeného vraha a důstojníka ruské tajné služby FSB Vadima Krasikova. Tři lidé pak zamířili do USA a 13 do Německa: mezi nimi byli Američané, ale i ruští oponenti Kremlu jako Vladimir Kara-Murza, kteří byli v Rusku vězněni. Bělorusko v rámci výměny propustilo německého občana Rika Kriegera, odsouzeného k trestu smrti. V Bělorusku je v současné době podle organizace Vjasna kolem 1400 lidí vězněných z politických důvodů. "Jsou drženi ve studených celách, bez kontaktu s příbuznými. Z vězení odcházejí s poškozeným zdravím," uvedla Masljukovová. Exilová běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská už dříve upozorňovala, že mnoho běloruských politických vězňů nemůže komunikovat s vnějším světem a není známo, zda jsou živí, nebo mrtví. Podle Vjasny za mřížemi zemřelo v posledních letech šest lidí vězněných z politických důvodů. Ve vězení je také flétnistka Maryja Kalesnikavová, která léta žila v Německu, ale vrátila se do vlasti a stala se jednou z tváří protestů proti Lukašenkově režimu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Haarec: Izraelští vyjednavači o příměří v Gaze byli dnes krátce v Káhiře' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2024080306741|510938. Vydána 03.08.2024 19:03:22. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Haarec: Izraelští vyjednavači o příměří v Gaze byli dnes krátce v Káhiře' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2024080306741|510938. Vydána 03.08.2024 19:03:22. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
