Britští exministři vyzvali Starmera, aby Kyjevu povolil útoky západními zbraněmi
Londýn/Kyjev 15. září (ČTK) - Pět bývalých britských ministrů obrany a expremiér Boris Johnson vyzvali současného šéfa britského kabinetu Keira Starmera, aby umožnil Ukrajině použít britské rakety Storm Shadow k útokům na ruské území. Napsal to dnes list The Sunday Times. Starmer k tomu podle nich má dát svolení i bez podpory Spojených států. V administrativě amerického prezidenta Joea Bidena podle listu panují ohledně rozhodnutí rozkoly.
Británie svým otálením dělá ústupky Kremlu, uvedl exministr obrany Ben Wallace, zatímco podle jeho kolegy Gavina Williamsona jde ze strany Londýna o "zanedbání povinností". "Neexistuje žádný myslitelný důvod pro další odklady," uvedl Johnson.
Ukrajina dlouhodobě žádá západní spojence, aby mohla jimi vyrobené a dodané zbraně použít k útokům na cíle v ruském týlu. Starmer o vyhovění tomuto požadavku podle informací tisku v předchozích dnech jednal s americkým prezidentem Bidenem v Bílém domě. Premiér ale následně uvedl, že rozhovory měly strategickou, nikoliv taktickou povahu a nezahrnovaly "žádné konkrétní rozhodnutí".
Jednání mezi oběma lídry podle zdrojů The Sunday Times trvalo 90 minut, bylo velmi otevřené a týkalo se tohoto rozhodnutí. Biden a jeho tým ale dali najevo, že chtějí vyčkat. Nejprve chtějí vidět takzvaný plán vítězství ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten už dříve uvedl, že ho projedná s Bidenem a jeho dvěma potenciálními nástupci po listopadových prezidentských volbách ve Spojených státech. Učinit by tak měl koncem tohoto měsíce, kdy navštíví Valné shromáždění OSN v New Yorku.
V Bidenově týmu panuje hlavní rozpor ohledně použití západních zbraní na ruském území mezi šéfem diplomacie Antonym Blinkenem a bezpečnostním poradcem Jakem Sullivanem.
"Problémem je Sullivan, nikoli Blinken," cituje The Sunday Times zdroj z britského ministerstva obrany. Vysoce postavený zdroj z britské Konzervativní strany listu řekl, že americký poradce byl od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 skeptický ohledně schopnosti Kyjeva válku vyhrát.
Spojené státy a Británie jsou jedněmi z největších spojenců Ukrajiny v boji proti Rusku, které má proti svému sousedovi větší počet vojáků, silnější letectvo a více zbraní a vojenského vybavení. Moskva, která válku rozpoutala vysláním svých vojsk před více než dvěma roky, pravidelně ze vzduchu útočí na ukrajinské území, zatímco obě země svádějí pozemní boje podél stovky kilometrů frontové linie na ukrajinském území.
Kyjev v posledních měsících rovněž útočí na Rusko, zejména na ropná a energetická zařízení v příhraničních oblastech. Na začátku srpna také podnikl vpád do západoruské Kurské oblasti. Žádá ale povolení, aby mohl k těmto útokům využívat i západní zbraně. Moskva opakovaně varuje, že by to znamenalo zapojení NATO do války.
Sullivan podle ruskojazyčného serveru BBC v noci na dnešek uvedl, že použití těchto zbraní zůstává předmětem "intenzivních konzultací" a hovořit o tom budou i Biden a Zelenskyj při společné schůzi. Americký prezident podle něj hodlá využít zbývající čtyři měsíce svého mandátu k tomu, aby "Ukrajině zajistil co nejlepší pozici pro vítězství".
nim spr - sdílejte článek
Následuje: MT: Kreml kvůli věčné válce vzkřísil sovětskou indoktrinaci mládeže
Moskva 15. září (ČTK/The Moscow Times) - Kreml pracuje na tom, aby systematicky vštěpoval dětem a dospívajícím "vlastenecké" hodnoty kampaněmi vedenými ve stylu sovětské propagandy. Snaží se připravit další generaci na život utvářený konfliktem s Ukrajinou a Západem, píše server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady. "Potřebujeme válečníky, střelce, členy úderných jednotek, kteří, až je k tomu vyzve prezident, poběží do armádních odvodových center, a ne na Verchnij Lars," uvedl nejmenovaný ruský vládní úředník v narážce na přechod na rusko-gruzínských hranicích. Přes tento přechod utíkaly desítky tisíc Rusů ze země poté, co Vladimir Putin na podzim 2022 vyhlásil "částečnou" mobilizaci do války proti Ukrajině. "Nemáme se za co stydět," dodal úředník, který kvůli osobní bezpečnosti hovořil, podobně jako další, pod podmínkou anonymity. "Naše vlast je v nebezpečí, ohrožuje ji Západ a Spojené státy. Už nepotřebujeme hipstery, rapery či milovníky západní kultury. Od nich jsou jen příznivci (zesnulého opozičního vůdce Alexeje) Navalného," prohlásil. Získat si srdce a myšlení mladých lidí se stalo jednou z hlavních priorit Kremlu v domácí politice od roku 2000, kdy se Putin stal poprvé prezidentem. V té době stát začal zakládat mládežnická hnutí, prosazovaná kremelskými představiteli, jako byl milovník západní kultury Vladislav Surkov či Vjačeslav Volodin. Navzdory vší snaze masové protivládní protesty na přelomu let 2011 a 2012, jakož i podpora Putinova nepřítele Navalného mezi mládeží až do opozičníkovy smrti letos v únoru, svědčily o tom, že režim v získání mladých pokolení neuspěl. Ale vpád ruských vojsk na Ukrajinu před dvěma a půl lety obnovil úsilí o indoktrinaci mládeže. Ve čtvrtek byl Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, předložen návrh zákona o systematizaci v oblasti mládežnické politiky. Zákon se snaží "mladým lidem vštípit ochotu plnit jejich ústavní povinnost bránit vlast". (pokračování...)
Moskva 15. září (ČTK/The Moscow Times) - Kreml pracuje na tom, aby systematicky vštěpoval dětem a dospívajícím "vlastenecké" hodnoty kampaněmi vedenými ve stylu sovětské propagandy. Snaží se připravit další generaci na život utvářený konfliktem s Ukrajinou a Západem, píše server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady. "Potřebujeme válečníky, střelce, členy úderných jednotek, kteří, až je k tomu vyzve prezident, poběží do armádních odvodových center, a ne na Verchnij Lars," uvedl nejmenovaný ruský vládní úředník v narážce na přechod na rusko-gruzínských hranicích. Přes tento přechod utíkaly desítky tisíc Rusů ze země poté, co Vladimir Putin na podzim 2022 vyhlásil "částečnou" mobilizaci do války proti Ukrajině. "Nemáme se za co stydět," dodal úředník, který kvůli osobní bezpečnosti hovořil, podobně jako další, pod podmínkou anonymity. "Naše vlast je v nebezpečí, ohrožuje ji Západ a Spojené státy. Už nepotřebujeme hipstery, rapery či milovníky západní kultury. Od nich jsou jen příznivci (zesnulého opozičního vůdce Alexeje) Navalného," prohlásil. Získat si srdce a myšlení mladých lidí se stalo jednou z hlavních priorit Kremlu v domácí politice od roku 2000, kdy se Putin stal poprvé prezidentem. V té době stát začal zakládat mládežnická hnutí, prosazovaná kremelskými představiteli, jako byl milovník západní kultury Vladislav Surkov či Vjačeslav Volodin. Navzdory vší snaze masové protivládní protesty na přelomu let 2011 a 2012, jakož i podpora Putinova nepřítele Navalného mezi mládeží až do opozičníkovy smrti letos v únoru, svědčily o tom, že režim v získání mladých pokolení neuspěl. Ale vpád ruských vojsk na Ukrajinu před dvěma a půl lety obnovil úsilí o indoktrinaci mládeže. Ve čtvrtek byl Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, předložen návrh zákona o systematizaci v oblasti mládežnické politiky. Zákon se snaží "mladým lidem vštípit ochotu plnit jejich ústavní povinnost bránit vlast". (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Britští exministři vyzvali Starmera, aby Kyjevu povolil útoky západními zbraněmi' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Strojírenství (str) - Zbraně (zbr). ID zprávy: T2024091502495|511465. Vydána 15.09.2024 10:21:21. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Britští exministři vyzvali Starmera, aby Kyjevu povolil útoky západními zbraněmi' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Strojírenství (str) - Zbraně (zbr). ID zprávy: T2024091502495|511465. Vydána 15.09.2024 10:21:21. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.