Balkan Insight: Neutuchající bombové hrozby na Balkáně deptají policii

Sarajevo 30. října (ČTK) - Neutuchající falešné vyhrůžky bombovými útoky, posílané většinou e-mailem do škol, na soudy nebo na letiště, deptají policii v zemích západního Balkánu. Podle odborníků bude zapotřebí proaktivnější přístup k dopadení pachatelů, kteří jsou schopní vyvolávat chaos a které je zároveň obtížné vystopovat. V Bosně bombová oznámení dokonce přiměla armádu ke zvýšení stupně ohrožení, uvedl server Balkan Insight. Tento měsíc policie v Bosně zatkla osm nezletilých pro podezření z rozesílání falešných bombových poplachů do škol, přičemž jeden z nich byl schopný poslat 49 vyhrůžek za pouhých 11 dní. Přestože s nimi bylo zacházeno jako s nezletilými, hrozí jim v závislosti na jejich věku trest odnětí svobody šest měsíců až tři roky. Obvinění z trestného činu hrozí i rodičům a úřady mají právo požadovat také finanční náhradu škod. Navzdory nedávnému zatýkání ale falešné bombové hrozby zasílané do sarajevských škol pokračují. V posledních týdnech musela policie v bosenském hlavním městě provádět kontroly desítek škol, které obdržely výhružné e-maily. Ve všech případech se ukázalo, že hrozba byla falešná. "Výhrůžné zprávy, které nezletilí zaslali, byly šokující a nebudeme je zveřejňovat. Jsou podezřelí z trestných činů ohrožení bezpečnosti a šíření poplašné zprávy," řekla novinářské síti BIRN Azra Bavčičová z prokuratury sarajevského kantonu. Některé takzvané hoaxy měly značný dopad. Začátkem října Ozbrojené síly Bosny a Hercegoviny zpřísnily bezpečnostní opatření v kasárnách a dalších objektech poté, co obdržely e-mail o možném teroristickém útoku. Podle médií byla adresa odesílatele vystopována až do Bulharska, vyšetřování probíhá. Falešné bombové hrozby donutily také bosenské a srbské úřady evakuovat hlavní letiště v Sarajevu a Bělehradě, což způsobilo problémy cestujícím. Při jednom incidentu, jehož terčem bylo bělehradské letiště, několik škol a ministerstvo školství v hlavním městě Srbska, policie identifikovala pachatele jako 12letého chlapce a podala podnět k zahájení trestního řízení proti jeho rodičům. Bezpečnostní expert Saša Živanović, bývalý vedoucí oddělení pro boj s kybernetickou kriminalitou na srbském ministerstvu vnitra, žije v Bělehradě, který jen za loňský rok zaznamenal více než 2000 falešných oznámení o nastražených bombách. Více než 1200 jich bylo doručeno na e-mailové adresy škol. "V těchto případech se žádá o mezinárodní právní pomoc, o shromáždění důkazů. Tyto údaje se nenacházejí v Bosně a Hercegovině nebo v jiné zemi regionu, ale na různých serverech po celém světě," upozornil Živanović. Mezinárodní právní pomoc je nutná k získání údajů o e-mailové adrese, ze které přišla vyhrůžka. Teprve na základě toho lze od domácích poskytovatelů vyžádat údaje o zařízení, z něhož byla odeslána. Podpis dohod s velkými technologickými společnostmi by podle něj urychlily vyšetřování. "Některé země mají dvoustranné smlouvy nebo dohody s velkými poskytovateli internetových služeb, jako je Meta, X nebo Google, na které se policie obrací přímo s příkazem státního zástupce. Tím se vyhnou liknavosti, která je často charakteristická pro mezinárodní právní pomoc," připomíná Živanović. Stejně jako v Bosně a Hercegovině i v Černé Hoře policie zjistila, že většinu falešných oznámení o bombách zasílají nezletilí. Podle údajů BIRN získaných od policie bylo od roku 2022 do letošního 8. října v Černé Hoře zaznamenáno 170 falešných výhrůžek bombou. Všechny přišly prostřednictvím e-mailu a většina byla zaslána základním a středním školám, některé ale také soudům. Od roku 2022 vyřešila policie v Černé Hoře 63 případů takovýchto falešných oznámení a vznesla obvinění proti sedmi nezletilým a jedné dospělé osobě za falešné oznámení a vyvolávání paniky. Policisté tvrdí, že falešné hrozby jsou často zasílány prostřednictvím e-mailových platforem, které ztěžují identifikaci uživatelů. "Technologie pokročily, zejména s využitím umělé inteligence. To komplikuje shromažďování důkazů, takže k identifikaci a stíhání pachatelů těchto trestných činů je zapotřebí delšího časového období," sdělila černohorská policie síti BIRN. Pro řešení takových případů jsou nutné vyčerpávající analýzy a kontroly, které často vyžadují zapojení zahraničních partnerských služeb a společností. Proto je zapotřebí k vyřešení těchto případů více času. Vzhledem k tomu, že většinu falešných výhrůžek zasílají nezletilí, musí podle Živanoviće náprava zahrnovat proaktivní přístup a rozhovory s mladými lidmi. "Některé z dětí, které to dělají, si ani neuvědomují, jak velké škody způsobují," řekl. "Jejich povědomí určitě není vyvinuto do té míry, a proto bychom s nimi měli diskutovat o důsledcích těchto činů," dodal Živanović. Černohorská policie tvrdí, že její vyšetřování odhalilo různé motivy pro zasílání falešných oznámení o bombách. "Z dosud vyřešených případů lze vyvodit, že se jedná většinou o nezletilé, kteří tak činí, aby se vyhnuli zkouškám ve vzdělávacích institucích, a často i pro zábavu," uvedla. Podle Živanoviče za některými hoaxy stojí efekt nápodoby. Někteří mladí lidé posílají vyhrůžky, protože chtějí vyniknout. "Když se dítě připojí k internetu, má dilema, zda být jako všichni ostatní, nebo se odlišit, aby se mohlo pochlubit," řekl. "Máte také motiv, že když se někdo musí zodpovídat z nějakého trestného činu (před soudem), pošle vyhrůžku, aby se tomu vyhnul," dodal. Policie v Černé Hoře s pokračujícími případy tvrdí, že plánuje zavést zlepšený postup pro to, jak oznámení o bombách vyhodnocovat. "Po obdržení oznámení bude analyzováno samotné oznámení - jeho obsah a všechny jeho součásti - a poté budou přijata další opatření z hlediska posouzení rizik," vysvětlila policie. abl nob - sdílejte článek