Belgie

Přehled zpráv, vztahujících se k zemi (regionu) "Belgie". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Region Belgie je pojítkem těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Desítka zemí EU včetně Česka volá po sankcích na vývoz ruských kovů

Brusel 16. prosince (ČTK) - Desítka členských zemí Evropské unie včetně Česka, Polska či pobaltských států navrhuje zavést sankce na vývoz ruských kovů, zejména hliníku. Zmíněné země to píší v dopise, kde zmiňují kovy jako největší exportní příjem Moskvy vedle fosilních paliv, informovala dnes agentura Reuters. EU dnes schválila patnáctý balíček sankcí za ruskou agresi proti Ukrajině a další má být hotov do únorového třetího výročí ruského vpádu do sousední země. EU již ve zmíněných sankčních sadách potrestala na 2000 ruských činitelů, podnikatelů a subjektů a zasáhla velká průmyslová odvětví, metalurgie a vývoz kovů však podle desítky států zůstaly z velké části ušetřeny. Zatímco některé kovy začaly unijní země hledat na jiných trzích než v Rusku, například surový hliník stále ve velkém dovážejí. "Protože jsou kovy vedle fosilních paliv pro Rusko největším zdrojem příjmů, musíme také zavést další zákazy týkající se kovů," uvádí se v dopise citovaném Reuters. Dovoz kovů z Ruska zakázaly Spojené státy a Británie, s nimiž se EU snaží některé sankce koordinovat. Sedmadvacítka se už podobnými návrhy zabývala, odpor některých států jako například Francie však snahu o sankce zhatil. Podle diplomatických zdrojů Reuters již Paříž další návrh nehodlá blokovat. Diplomaté vidí větší šanci na jeho přijetí i v tom, že na přelomu roku převezme Polsko předsednictví Rady EU od Maďarska, které rozšiřování sankcí proti ruskému průmyslu není nakloněno. Vedle pětice zmíněných států dopis volající po rozšíření sankcí podepsaly také Rumunsko, Dánsko, Švédsko Finsko a Irsko. kpc mka

Členské státy Evropské unie schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku

Brusel 16. prosince (zpravodajka ČTK) - Členské státy Evropské unie dnes schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Informovala o tom Rada EU. Obsahuje mimo jiné omezení pro 54 osob a 30 právnických subjektů, které se podílejí na ruské agresi. Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Součástí balíku je ale rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala. Sankce definitivně odsouhlasili na dnešním jednání v Bruselu ministři zahraničí; Česko zastupuje Jan Lipavský. "Rusko pokračuje ve svém brutálním útoku proti Ukrajině a ukrajinskému lidu. Tento balík sankcí je součástí naší reakce s cílem oslabit ruskou válečnou mašinerii a ty, kteří tuto válku umožňují, včetně čínských společností," uvedla nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která schůzce ministrů zahraniční dnes předsedala poprvé. Schválení sankcí podle ní ukazuje jednotu členských států EU v pokračující podpoře Ukrajiny. "Naší bezprostřední prioritou je, aby Ukrajina měla co nejsilnější pozici. Budeme při ukrajinském lidu stát na všech frontách: humanitární, ekonomické, politické, diplomatické a vojenské. Nemůže být pochyb, že Ukrajina vyhraje," dodala. Pokud jde o jednotlivce, EU uvalila sankce na ruskou vojenskou jednotku zodpovědnou za vybombardování kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt, na vysoce postavené manažery předních energetických společností, na jednotlivce zodpovědné za deportace dětí, propagandu a obcházení sankcí a rovněž na dva vysoce postavené představitele KLDR, jejíž vojáci podporují ruskou armádu. Mezi 30 právnickými subjekty, na které se vztahují nové sankce, jsou zejména ruské obranné společnosti a rovněž námořní společnosti zodpovědné za přepravu ropy a ropných produktů po moři, které generují významné příjmy pro ruské vedení. Na seznamu je rovněž chemický závod a civilní ruská letecká společnost, která poskytuje důležitou podporu ruské armádě. Vůbec poprvé se sankce týkají i čínských společností, které dodávají součástky pro drony používané Ruskem na Ukrajině. Firmy ze sankčního seznamu mají zmrazený majetek na území EU a subjekty z unie s nimi mají zakázáno jakkoli obchodovat či jim poskytovat finance. Zmrazená aktiva mají i fyzické osoby, na ty se navíc vztahuje zákaz cestování do zemí EU. Omezení se týkají rovněž tankerů ze zemí mimo EU, které jsou součástí ruské stínové flotily a přepravují ruské ropné produkty navzdory sankcím. Na sankčním seznamu jsou ale i lodě zodpovědné za přepravu vojenského materiálu pro Rusko nebo plavidla, která se podílejí na přepravě ukradeného ukrajinského obilí. Celkem jde nově o 52 lodí ze třetích zemí. Nynější patnáctý balík obsahuje rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala. Zákaz dodávek produktů z ruské ropy byl schválen již dříve v rámci sankcí, které Evropská unie uvalila na Rusko kvůli jeho agresi vůči Ukrajině, výjimku ze zákazu dostaly kromě Česka také Slovensko a Maďarsko. Platnost výjimky skončila 5. prosince a české ministerstvo průmyslu již na konci listopadu informovalo, že "Česká republika nevidí důvod, proč by se měla výjimka prodlužovat". Výjimka tedy v původním návrhu vůbec nebyla, její prodloužení o půl roku ale prosadilo Slovensko. "Jde o důležitý úspěch slovenské diplomacie ve prospěch našeho hospodářství i občanů Slovenské republiky. Vážíme si dosaženého kompromisu a především konstruktivního přístupu členských států, které během jednání akceptovaly naše argumenty ve prospěch řešení energetické bezpečnosti," uvedl v tiskovém prohlášení slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. "Následující půl rok umožní Slovnaftu (bratislavské rafinerii) realizovat technologické změny a finalizovat opatření potřebná pro diverzifikaci zdrojů. Výjimka ze sankcí rovněž pomůže udržet stabilitu cen na trhu s palivy jak doma, tak celkově ve střední Evropě a zajistí jejich dostupnost," dodal slovenský ministr. Patnáctý balík, který vznikal za maďarského předsednictví v Radě EU, je podle některých diplomatů "slabší", sankční seznam se pouze rozrostl o fyzické a právnické osoby. Česko nicméně očekává, že příští šestnáctý balík už bude mnohem "tvrdší" a přinese omezení i pro některé sektorové oblasti. Šestnáctý soubor sankcí začal vznikat již nyní a dokončován bude na začátku příštího roku za polského předsednictví v Radě EU. Jeho přijetí se očekává na konci února, kdy uplynou tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu. tes boa nim

Podnikatelská aktivita v eurozóně v září nečekaně klesla, v Německu hrozí recese

Brusel/Berlín 23. září (ČTK) - Podnikatelská aktivita v eurozóně v září nečekaně klesla, přestože analytici očekávali jen mírné zpomalení růstu. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu mezi nákupními manažery, které dnes zveřejnila společnost SP Global. K poklesu přispělo zastavení růstu v dominantním odvětví služeb a prohloubení poklesu ve zpracovatelském průmyslu, uvedla agentura Reuters. V Německu podle analytiků hrozí hospodářská recese. Souhrnný index nákupních manažerů (PMI), který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách a který je považován za spolehlivý indikátor celkové ekonomické situace, se v září snížil na 48,9 bodu ze srpnových 51 bodů. Dostal se tak pod klíčovou padesátibodovou hranici, která je předělem mezi poklesem a růstem aktivity. Analytici v anketě agentury Reuters čekali, že aktivita se v pásmu růstu udrží a že souhrnný index jen mírně klesne. Odhadovali, že se dostane na 50,5 bodu. Dílčí index pro sektor služeb klesl z 52,9 bodu na 50,5 bodu. I to je za očekáváním analytiků, kteří v průměru předpovídali pokles indexu na 52,1 bodu. Na celkovém poklesu za eurozónu se podepsal vývoj v Německu a ve Francii. Po velmi příznivém vývoji v srpnu, který byl ovlivněn olympijskými hrami, ve Francii prudce klesla aktivita ve službách. Dílčí index pro tento sektor tam klesl ze srpnových 55 bodů na 48,3 bodu, což je šestiměsíční minimum. Indikátor je pod 50 body, takže aktivita ve službách opět klesá. V Německu podnikatelská aktivita v září klesla nejprudším tempem za posledních sedm měsíců. Souhrnný index nákupních manažerů SP Global v této největší evropské ekonomice klesl na 47,2 bodu ze srpnových 48,4 bodu. Prudký pokles indexu v Německu může předznamenávat oslabení ekonomiky. "Zdá se, že je zaděláno na technickou recesi," řekl agentuře Reuters hlavní ekonom finančního ústavu Hamburg Commercial Bank (HCOB) Cyrus de la Rubia. Technická recese se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Německo je největším obchodním partnerem České republiky. Řada českých firem je na výkonu německé ekonomiky závislá. boz spr

Evropský parlament se před volbami zaměřil hlavně na boj s dezinformacemi

Brusel 3. června (zpravodajka ČTK) - Zprávy, že nový Evropský parlament (EP) zakáže tradiční auta nebo že europoslanci nařídí celoevropskou mobilizaci a vyšlou lidi do války na Ukrajině - i takové dezinformace by se mohly podle místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věry Jourové objevit v posledních dnech či hodinách před červnovými volbami do EP. Nepravdivé, záměrně zmanipulované informace šířené s úmyslem oklamat čtenáře či diváky, existují už tisíce let, nyní ale mají jejich autoři díky umělé inteligenci (AI) mnohem více možností, jak je šířit. Fotografie či videa vytvořené pomocí AI jsou podle expertů pro netrénované oko často k nerozeznání od skutečných snímků. Boj s dezinformacemi je proto jedním z hlavních témat, na která se představitelé EU před volbami zaměřují. Pomoc s poskytováním ověřených a spolehlivých informací slíbily i velké platformy, jako je například Google nebo sociální sítě spadající pod společnost Meta Platforms. Podle průzkumu Eurobarometru z loňského března více než třetina občanů EU (38 procent) soudí, že dezinformace a jejich šíření jsou teď největší hrozbou pro demokracii. Právě v souvislosti s touto hrozbou přijal Evropský parlament v uplynulém volebním období několik klíčových norem, jejichž cílem je zvýšit odolnost vůči dezinformacím a zahraničním zásahům v EU. Patří mezi ně unijní nařízení o digitálních službách (DSA), nařízení o digitálních trzích (DMA), nová pravidla transparentnosti politické reklamy, nařízení o umělé inteligenci a nařízení o svobodě médií. Na zajištění toho, aby byly nadcházející evropské volby svobodné a spravedlivé spolupracují vnitrostátní orgány s institucemi EU. Společně se snaží bránit volby před různými hrozbami, jako jsou manipulace s informacemi, kybernetické útoky, úniky dat i hybridní hrozby. Evropský parlament spolupracuje i s velkými platformami. Například společnost Google slíbila, že bude v době voleb a před nimi věnovat zvýšenou pozornost poskytování ověřených a spolehlivých informací. Zaměří se také na transparentnost politické reklamy. Společnost Meta Platforms pak aktivuje operační středisko, které bude před volbami do EP identifikovat hrozby a zavádět opatření na jejich zmírnění v souladu s Evropským kodexem zásad boje proti dezinformacím a právě i nařízením o digitálních službách DSA. Dezinformace je obsah, který je záměrně manipulován a šířen s úmyslem podvést nebo klamat příjemce za účelem dosažení určitých strategických, politických nebo hospodářských cílů. Záměrem může být například oslabení důvěry v demokratické instituce, procesy nebo právě i volby, či snaha výsledky voleb ovlivnit. Jak v této souvislosti uvádí komisařka Jourová, EU již od pandemie covidu-19 v roce 2020 pracuje na posílení boje s dezinformacemi. "Nejde primárně o odstraňování obsahu, ale o ověřování faktů a zvyšování povědomí obyvatel," zdůraznila. Rusko, které je podle unijních činitelů hlavním zdrojem dezinformací, má podle Jourové speciální strategii pro každý členský stát. Investuje více do těch, kde vidí, že je levnější ovlivnit více lidí, což je případ Slovenska či Bulharska. Dezinformace jsou často spojeny i s dalšími útoky na informační prostor v EU, ať už jde o kybernetické útoky, špionáž či korupci politiků, podotkla Jourová a zmínila případ, který odhalily české zpravodajské služby. Česká vláda na konci března rozšířila národní sankční seznam o proruskou zpravodajskou platformu Voice of Europe, které poskytovali rozhovory například i německý poslanec českého původu Petr Bystroň či německý europoslanec Maximilian Krah. Český Deník N a německý magazín Der Spiegel následně uvedly, že Bezpečnostní informační služba (BIS) podezřívá Bystroně z braní úplatků od proruské sítě. Z napojení na proruskou vlivovou síť je podezírán i Krah. Nejrůznější dezinformace se objevovaly už za předchozích voleb do europarlamentu. Podle Delphine Colardové z tiskového oddělení EP šlo například o falešné pokyny, jak volit (v Řecku a v Nizozemsku), objevily se ale i příběhy o perech s mizejícím inkoustem (ve Slovinsku, Španělsku a ve Finsku), také tvrzení o podvodech či nesrovnalostech souvisejících s hlasovacími zařízení (v Řecku), s hlasováním poštou (ve Španělsku) či s internetovým hlasováním (v Estonsku) a rovněž informace o nebezpečí hrozícím ve volebních místnostech (v Bulharsku, Španělsku či Polsku). Podle EP se lze dezinformacím bránit dodržováním několika pravidel, mezi která patří: být ostražitý, naučit se dezinformace rozpoznávat, ověřovat zdroje, ověřovat fakta, nesdílet nepotvrzené informace, detailně prozkoumat fotografie či videa, vzdělávat se, podporovat kritické myšlení a podezřelý obsah nahlásit. "Víme, jak daleko jsou schopni zajít nejrůznější aktéři, aby se pokusili narušit naše demokratické procesy. V mnoha státech jsme svědky pokusů protlačit dezinformace a propagandu, které pocházejí od aktérů nepřátelských vůči evropskému projektu. Je to hrozba, na kterou musíme být připraveni," uvedla nedávno předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. "Tyto volby jsou testem našich systémů," dodala. Tereza Šupová jrm

Evropská unie schválila přísnější pravidla boje s praním špinavých peněz
Brusel 30. května (zpravodajka ČTK) - Evropská unie schválila přísnější pravidla boje proti praní špinavých peněz a proti financování terorismu. Opatření odsouhlasili dnes unijní ministři na svém jednání v Bruselu, europoslanci ho schválili už na svém posledním plenárním zasedání na konci dubna ve Štrasburku. Analytici:Reforma stabilizuje trh EU s elektřinou, je pozitivní pro spotřebitele
Praha 21. května (ČTK) - Reforma trhu s elektřinou, kterou dnes v Bruselu definitivně schválily členské státy EU, by měla podle analytiků zvýšit stabilitu a předvídatelnost trhu. Podle nich bude mít reforma pozitivní důsledky zejména pro spotřebitele, které má prostřednictvím mechanismu pro krizové situace ochránit před neočekávaným kolísáním cen energií. Místopředsedkyně EK očekává zhoršení dezinformační kampaně ze strany Ruska
Brusel 15. května (zpravodajka ČTK) - Místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová očekává, že se dezinformační kampaň ze strany Ruska bude před evropskými volbami ještě zhoršovat. Jourová míní, že Putinovo Rusko potřebuje dostat do Evropského parlamentu (EP) co nejvíce nových členů, kteří budou brzdit podporu Ukrajiny ze strany Evropské unie. Evropská komise zlepšila odhad letošního růstu české ekonomiky na 1,2 procenta
Brusel 15. května (ČTK) - Evropská komise (EK) dnes mírně zlepšila odhad letošního růstu české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se podle její nové prognózy zvýší o 1,2 procenta, zatímco v únoru EK jeho růst odhadovala na 1,1 procenta. Země NATO slíbily Ukrajině další protivzdušné systémy, řekl Stoltenberg
Brusel 19. dubna (ČTK) - Země Severoatlantické aliance se shodly na poskytnutí dalších systémů protivzdušné obrany Ukrajině, která se brání ruské ozbrojené agresi. Po dnešní diskusi ministrů obrany ve formátu Rady NATO-Ukrajina to řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Zelenskyj: Ukrajinské nebe si zaslouží být bezpečné jako nebe v Izraeli
Brusel 17. dubna (zpravodajové ČTK) - Ukrajina potřebuje protivzdušnou obranu, ukrajinské nebe si zaslouží být stejně bezpečné, jako tomu bylo nedávno v Izraeli. Účastníkům summitu Evropské unie to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se s nimi spojil prostřednictvím videokonference. Průzkum: O volby do EP se zajímá 60 procent Evropanů, ale jen 38 procent Čechů
Brusel 17. dubna (zpravodajka ČTK) - O letošní volby do Evropského parlamentu (EP) se zajímá více Evropanů, než tomu bylo před hlasováním v roce 2019. Ukázal to nejnovější průzkum Eurobarometru, který byl zároveň posledním před volbami na začátku června. Ředitel diamantového centra v Antverpách rezignoval, zřejmě kvůli ruským sankcím
Brusel 12. dubna (ČTK) - Generální ředitel Antverpského světového diamantového centra (AWDC) Ari Epstein ve čtvrtek nečekaně rezignoval. Uvedla to správní rada v dnešním prohlášení. Mluvčí AWDC uvedl, že 48letý Epstein si nepřál sdělovat důvody svého náhlého odchodu, ale belgické finanční noviny De Tijd mluví o konfliktu mezi belgickou vládou a diamantovým sektorem kvůli sankcím na ruské diamanty, upozornila agentura Reuters. V EU je aktivních 821 velmi nebezpečných zločineckých sítí, uvedl Europol
Brusel 5. dubna (zpravodajka ČTK) - V Evropské unii je aktivních 821 velmi nebezpečných zločineckých sítí, které mají přes 25.000 členů, vyplývá z nové zprávy Europolu. Skupiny organizovaného zločinu se v EU zaměřují zejména na obchod s drogami, ale i na podvody či pašování migrantů, uvedla dnes na tiskové konferenci v Bruselu šéfka Europolu Catherine De Bolleová.

ZEMĚ NAJÍT