Pietní akt v Lánech připomněl 173. výročí Masarykova narození
Lány (Kladensko) 5. března (ČTK) - Památku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka uctil dnes odpoledne pietní akt před muzeem v Lánech na Kladensku. Účastníci si připomněli 173 let od narození prvního prezidenta a za zpěvu jeho oblíbené písně Ach synku, synku položili květiny a věnce k Masarykově jezdecké soše. Pietního aktu se zúčastnily zhruba dvě stovky lidí včetně politiků, zástupců obce a spolků.
"Vždycky když jsem v Lánech, tak mně přijde, že jsem opravdu hrozně blízko odkazu Tomáše Garrigua Masaryka. Jako kdybych se dotýkala demokracie, hodnot, které vyznával, člověčenství, které představoval, a vnímala sílu jeho osobnosti," uvedla hejtmanka Petra Pecková.
Připomněla, že ve čtvrtek se koná inaugurace nového prezidenta Petra Pavla. Dosud prý pozvání na Hrad odmítala, Pavlovy inaugurace se ale ráda zúčastní. "Ve čtvrtek velmi ráda přijdu na Pražský hrad a budu se těšit na to, že další funkční období bude ve stopách našeho prvního prezidenta," dodala Pecková. Stejně jako další z řečníků, senátor David Smoljak (STAN), připomněla i 20 let od založení lánského muzea. "Jsem velmi rád, že se toto muzeum stalo nejen celonárodním muzeem, ale i významným bodem naší obce," dodal bývalý starosta Lán Karel Sklenička.
Návštěvníci muzea si dnes mohli prohlédnout oživlou expozici - setkali se s dobovými četníky, sokoly či Masarykovým dvojníkem. Největším lákadlem byla ochutnávka Masarykových oblíbených jídel. Podle vedoucí lánské pobočky Muzea T. G. Masaryka Barbory Bednářové Šafránkové bylo na akci připraveno kolem 700 porcí. Největší zájem byl o švestkové knedlíky sypané mákem, v nabídce byla i bramborová polévka, brynzové halušky nebo strapačky s uzeným masem a zelím.
"Abychom to upřesnili, švestkové knedlíky byly jednoznačně nejoblíbenějším Masarykovým jídlem, bramboračka byla jeho velmi oblíbená polévka a halušky spíš patří k jeho dceři Alici Masarykové," řekla Bednářová Šafránková ČTK. Do muzea si dnes podle ní našly cestu stovky lidí a zájem o akci byl určitě větší než v minulých letech. Na ochutnávku jídel a pietní akt odpoledne navázalo ještě otevření výstavy Masarykovi v Americe.
Výročí Masarykova narození připadá na úterý, kdy se v Lánech uskuteční oficiální pietní akt u Masarykova hrobu. Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně a zemřel na lánském zámku 14. září 1937. Masaryk si Lány velmi oblíbil, později se staly místem jeho posledního odpočinku a hrob rodiny Masarykových byl symbolem československé demokracie i v dobách totality.
khj dr
Znojmo nechalo vyrazit mince z historického plechového opláštění radniční věže
Znojmo 4. března (ČTK) - Dělníci při rekonstrukci znojemské radniční věže z 15. století sejmuli plechové opláštění z konce 16. století a umístili na ni nové. Město se rozhodlo z těchto historických plechů vyrazit mince, jde o repliku původního tzv. Znojemského peníze. Menší část mincí bude uschována do pouzdra budoucím generacím a větší část půjde do prodeje, uvedl v tiskové zprávě ředitel Znojemské Besedy František Koudela. Věž by měla být opravena letos na podzim a tehdy se také očekává zahájení prodeje. Původní mince se razila a používala v době po husitských válkách.
Vyraženo je několik tisíc mincí a město se snaží zachovat i další historické artefakty z věže, které se nyní nahrazují novými. Některé chce po znovuotevření věže univtř vystavit, chystá se v ní nová expozice. A další historické dokumenty město vloží do plechového pouzdra, které mají otevřít budoucí generace za mnoho desetiletí, případně staletí. Mincí bude v pouzdře uloženo 500.
Podoba mince je známá z historické perokresby, razila se naproti radniční věži v domě s adresou Obroková 11 od poloviny 15. století. "Od té doby se stala jasným a daleko za hranicemi města rozšířeným symbolem emancipované městské samosprávy Znojma po husitských válkách. Mince tak byla ražena a používána v době, kdy se samotná věž stavěla, tedy v letech 1448–1458. Z písemných zpráv i z archeologických nálezů víme, že se znojemská městská mince používala po celou druhou polovinu 15. století a ještě v menší míře i v první polovině století následujícího. Mladý král Ladislav Pohrobek tehdy toleroval, v případě Brna i oficiálně povolil, aby městská mince byla postavena na roveň s mincemi vládními, panovnickými. Těmi byl zejména pražský groš. Znojemský peníz se brzy rozšířil na celou Moravu, ale i do Čech," řekl znojemský historik a zastupitel Jiří Kacetl (ProZnojmo).
Mince má velikost zhruba jako současná koruna, razila se v moravskobudějovické Mincovně Dukát a raznice byly ručně vyryty klasickou středověkou technologií.
mei hj