Europoslanci pravděpodobně vyzvou členské země k větší podpoře Ukrajiny

Štrasburk 16. ledna (ČTK) - Poslance Evropského parlamentu dnes čeká téměř hodinu a půl dlouhá debata o vojenské podpoře Ukrajiny. O rezoluci ve věci parlament hlasovat nebude, očekává se však, že poslanci budou apelovat na členské státy, aby poskytli Ukrajině více pomoci v době, kdy politické neshody v americkém Kongresu blokují vojenské dodávky z druhé strany oceánu a ruská armáda intenzivněji opotřebovává ukrajinskou protivzdušnou obranu a denně pálí více než trojnásobek dělostřeleckých granátů než země, kterou se snaží dobýt. Dělostřelecké granáty jsou příhodným symbolem opotřebovávací války, jež na Ukrajině pokračuje - zatímco v době vrcholící loňské protiofenzívy jich podle týdeníku The Economist Ukrajina používala kolem 7000 denně, výrazně více než Rusko, nyní se situace obrátila a Ukrajina pálí každý den kolem 2000. EU napadené zemi slíbila do letošního března dodat milion 155milimetrových granátů. K prosinci jich však v rámci společné iniciativy vyprodukovala jen necelou polovinu, ačkoliv stále trvá na tom, že cíl naplní. Evropský zbrojní průmysl se po začátku ruské invaze na Ukrajinu musel začít přizpůsobovat podobě války v zemi, jejíž obranu podporuje. "Máme teď trojnásobný počet zakázek oproti březnu 2022," řekl Morten Brandtzaeg, šéf evropské zbrojovky Nammo, kterou spoluvlastní norská a finská vláda. Nejaktivnější v tomto směru je německá firma Rheinmetall, která se zavázala do konce letošního roku produkovat 700.000 kusů dělostřelecké munice ročně; důležitější než kvalita produkce je kvantita, podotýká The Economist, například přísná pravidla ohledně skladování nehrají takovou roli, pokud je vyrobená munice určená k rychlé expedici a použití na Ukrajině. Ačkoliv členské státy EU v kombinaci přislíbily nebo již poskytly Ukrajině více finanční i vojenské pomoci než Spojené státy, které podle Pentagonu od začátku ruské invaze vyčlenily přes 44 miliard dolarů (asi 992 miliard korun), s jistými potížemi se potýkají projekty společné unijní podpory. Naposledy v listopadu maďarská diplomacie uvedla, že bude blokovat vyplacení osmé tranše vojenské pomoci Ukrajině z Evropského mírového nástroje (EPF) a eurokomisař pro vnitřní trh a obranu Thierry Breton v pondělí kritizoval Německo, že v podpoře Ukrajiny "hraje sólo" a "snaží se přestat podporovat EPF", napsal server Politico. EPF mimo jiné zajišťuje kompenzace členským zemím, které dodávají Ukrajině vojenské vybavení. Estonské ministerstvo obrany ve své prosincové analýze uvedlo, že Ukrajina může válku vyhrát "za tři roky či dříve", pokud Západ zvýší svoji vojenskou produkci a Rusko vystaví "neúnosné míře opotřebení". "Náš politický systém však vyžaduje, aby se lídři několika demokracií shodli na strategických cílech a přesvědčili své voliče a parlamenty", že toto je správný postup, komentují v podobném duchu vývoj listy Financial Times a The Economist. vdv jd zdp - sdílejte článek