Europoslanci pravděpodobně vyzvou členské země k větší podpoře Ukrajiny
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Štrasburk 16. ledna (ČTK) - Poslance Evropského parlamentu dnes čeká téměř hodinu a půl dlouhá debata o vojenské podpoře Ukrajiny. O rezoluci ve věci parlament hlasovat nebude, očekává se však, že poslanci budou apelovat na členské státy, aby poskytli Ukrajině více pomoci v době, kdy politické neshody v americkém Kongresu blokují vojenské dodávky z druhé strany oceánu a ruská armáda intenzivněji opotřebovává ukrajinskou protivzdušnou obranu a denně pálí více než trojnásobek dělostřeleckých granátů než země, kterou se snaží dobýt.
Dělostřelecké granáty jsou příhodným symbolem opotřebovávací války, jež na Ukrajině pokračuje - zatímco v době vrcholící loňské protiofenzívy jich podle týdeníku The Economist Ukrajina používala kolem 7000 denně, výrazně více než Rusko, nyní se situace obrátila a Ukrajina pálí každý den kolem 2000. EU napadené zemi slíbila do letošního března dodat milion 155milimetrových granátů. K prosinci jich však v rámci společné iniciativy vyprodukovala jen necelou polovinu, ačkoliv stále trvá na tom, že cíl naplní.
Evropský zbrojní průmysl se po začátku ruské invaze na Ukrajinu musel začít přizpůsobovat podobě války v zemi, jejíž obranu podporuje. "Máme teď trojnásobný počet zakázek oproti březnu 2022," řekl Morten Brandtzaeg, šéf evropské zbrojovky Nammo, kterou spoluvlastní norská a finská vláda.
Nejaktivnější v tomto směru je německá firma Rheinmetall, která se zavázala do konce letošního roku produkovat 700.000 kusů dělostřelecké munice ročně; důležitější než kvalita produkce je kvantita, podotýká The Economist, například přísná pravidla ohledně skladování nehrají takovou roli, pokud je vyrobená munice určená k rychlé expedici a použití na Ukrajině.
Ačkoliv členské státy EU v kombinaci přislíbily nebo již poskytly Ukrajině více finanční i vojenské pomoci než Spojené státy, které podle Pentagonu od začátku ruské invaze vyčlenily přes 44 miliard dolarů (asi 992 miliard korun), s jistými potížemi se potýkají projekty společné unijní podpory.
Naposledy v listopadu maďarská diplomacie uvedla, že bude blokovat vyplacení osmé tranše vojenské pomoci Ukrajině z Evropského mírového nástroje (EPF) a eurokomisař pro vnitřní trh a obranu Thierry Breton v pondělí kritizoval Německo, že v podpoře Ukrajiny "hraje sólo" a "snaží se přestat podporovat EPF", napsal server Politico. EPF mimo jiné zajišťuje kompenzace členským zemím, které dodávají Ukrajině vojenské vybavení.
Estonské ministerstvo obrany ve své prosincové analýze uvedlo, že Ukrajina může válku vyhrát "za tři roky či dříve", pokud Západ zvýší svoji vojenskou produkci a Rusko vystaví "neúnosné míře opotřebení". "Náš politický systém však vyžaduje, aby se lídři několika demokracií shodli na strategických cílech a přesvědčili své voliče a parlamenty", že toto je správný postup, komentují v podobném duchu vývoj listy Financial Times a The Economist.
vdv jd zdp - sdílejte článek
Následuje: Zničení letounu A-50 a Il-22M by bylo pro Rusko velkou ztrátou, píše BBC
Kyjev 15. ledna (ČTK) - Zničení letounu včasné výstrahy a velení A-50 a předpokládané poškození stroje Il-22M, jenž slouží jako létající velitelské středisko, by bylo jednou z největších jednorázových ztrát ruského letectva ve válce s Ukrajinou. Na svém ruskojazyčném webu to napsala stanice BBC, podle níž Rusko nemá takových letadel moc a už je nevyrábí. Na palubě A-50 navíc mohli být zkušení specialisté, které není snadné vycvičit. Pokud se zprávy ukrajinských činitelů o sestřelení dvojice letounů potvrdí, byl by to pro Ukrajinu významný počin, píše agentura AP. Moskva zprávy o zásahu letadel nekomentovala. Informace o zničení stroje A-50 pochází z oficiálních ukrajinských zdrojů a neoficiálně od ruských komentátorů, z nichž někteří mají vztah k vojenskému letectví, píše BBC a připomíná, že ruské ministerstvo obrany ne vždy přiznává ztráty a pokud ano, činí tak až po nějaké době. Nicméně vzhledem k tomu, že se na internetu brzy objevila fotografie poškozeného letounu Il-22M, lze předpokládat, že pokud by někdo měl důkaz o přistání A-50, už by to bylo známo, domnívá se BBC. Podle některých zpráv se totiž stroji Il-22M podařilo navzdory poškození přistát v ruské Anapě na pobřeží Černého moře. Nejasností kolem zásahu dvou letadel panuje více, včetně toho, jak byla vlastně zasažena. Podle mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ihnata útok ukrajinských sil cílil především na letoun A-50, ale nádavkem zasáhl i Il-22M, který se podle jeho mínění už nepodaří opravit. Podle jedné z verzí kolujících na ruských sociálních sítích mohla Il-22M zasáhnout palba ruských systémů protivzdušné obrany chránících Krymský most, píše BBC. Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj dnes děkoval ukrajinskému letectvu za "skvěle naplánovanou a provedenou" operaci a přiložil mapu, která naznačuje, že letadla byla zasažena v oblasti Azovského moře. Pokud se skutečně jednalo o operaci ukrajinské armády, tak není jasné, jakými prostředky letouny zasáhla, upozorňuje BBC. (pokračování...)
Kyjev 15. ledna (ČTK) - Zničení letounu včasné výstrahy a velení A-50 a předpokládané poškození stroje Il-22M, jenž slouží jako létající velitelské středisko, by bylo jednou z největších jednorázových ztrát ruského letectva ve válce s Ukrajinou. Na svém ruskojazyčném webu to napsala stanice BBC, podle níž Rusko nemá takových letadel moc a už je nevyrábí. Na palubě A-50 navíc mohli být zkušení specialisté, které není snadné vycvičit. Pokud se zprávy ukrajinských činitelů o sestřelení dvojice letounů potvrdí, byl by to pro Ukrajinu významný počin, píše agentura AP. Moskva zprávy o zásahu letadel nekomentovala. Informace o zničení stroje A-50 pochází z oficiálních ukrajinských zdrojů a neoficiálně od ruských komentátorů, z nichž někteří mají vztah k vojenskému letectví, píše BBC a připomíná, že ruské ministerstvo obrany ne vždy přiznává ztráty a pokud ano, činí tak až po nějaké době. Nicméně vzhledem k tomu, že se na internetu brzy objevila fotografie poškozeného letounu Il-22M, lze předpokládat, že pokud by někdo měl důkaz o přistání A-50, už by to bylo známo, domnívá se BBC. Podle některých zpráv se totiž stroji Il-22M podařilo navzdory poškození přistát v ruské Anapě na pobřeží Černého moře. Nejasností kolem zásahu dvou letadel panuje více, včetně toho, jak byla vlastně zasažena. Podle mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ihnata útok ukrajinských sil cílil především na letoun A-50, ale nádavkem zasáhl i Il-22M, který se podle jeho mínění už nepodaří opravit. Podle jedné z verzí kolujících na ruských sociálních sítích mohla Il-22M zasáhnout palba ruských systémů protivzdušné obrany chránících Krymský most, píše BBC. Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj dnes děkoval ukrajinskému letectvu za "skvěle naplánovanou a provedenou" operaci a přiložil mapu, která naznačuje, že letadla byla zasažena v oblasti Azovského moře. Pokud se skutečně jednalo o operaci ukrajinské armády, tak není jasné, jakými prostředky letouny zasáhla, upozorňuje BBC. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Europoslanci pravděpodobně vyzvou členské země k větší podpoře Ukrajiny' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2024011507323|508580. Vydána 16.01.2024 3:34:03. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Europoslanci pravděpodobně vyzvou členské země k větší podpoře Ukrajiny' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2024011507323|508580. Vydána 16.01.2024 3:34:03. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
