Německo

Přehled zpráv, vztahujících se k zemi (regionu) "Německo". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Region Německo je pojítkem těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Německý kancléř Scholz nedostal důvěru poslanců, zemi čekají předčasné volby

Berlín 16. prosince (zpravodaj ČTK) - Německý kancléř Olaf Scholz dnes podle očekávání nedostal při hlasování ve Spolkovém sněmu důvěru. Z celkem 717 přítomných poslanců mu ji vyjádřilo jen 207, 394 hlasovalo proti kancléři a 116 se hlasování zdrželo. Scholz následně navrhl prezidentovi Frankovi-Walterovi Steinmeierovi, aby sněm rozpustil a určil termín předčasných parlamentních voleb. Podle dřívější dohody několika stran by se měly konat 23. února. Scholz se rozhodl o důvěru požádat poté, co se rozpadla jeho koaliční vláda sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP), která byla u moci od prosince 2021. V posledních měsících se v kabinetu prohlubovaly spory kolem finanční a hospodářské politiky, až se na počátku listopadu kancléř rozhodl odvolat ministra financí Christiana Lindnera. Jeho FDP pak vládu zcela opustila. Scholz dnes v projevu před hlasováním uvedl, že to bylo "několik týdnů sabotáže" ze strany FDP, které k pádu vlády vedly. Lindner to odmítl. Německo má nyní menšinový kabinet složený ze Scholzovy SPD a zelených, vláda je až do ustavení nového sněmu po volbách plně akceschopná. Spolkový sněm má v tomto volebním období 733 poslanců, hlasování se jich dnes zúčastnilo 717. Aby Scholz dostal důvěru, muselo by ho podpořit 367 z nich. Důvěru mu jich ale vyjádřilo jen 207, kromě jeho sociálních demokratů mezi nimi byli zřejmě i tři členové Alternativy pro Německo (AfD), kteří podle svých slov chtěli zabránit nástupu předsedy CDU Friedricha Merze k moci. Merz je kandidátem opoziční konzervativní unie CDU/CSU na kancléře a je velká šance, že se jím po volbách také stane. Poslanci vládní strany Zelených, jichž je 117, před hlasováním avizovali, že se zdrží. Chtěli tím mimo jiné předejít možnosti, o které se dlouho spekulovalo, že by se celá frakce AfD mohla pokusit vyslovit Scholzovi proti jeho vůli důvěru, a vyvolat tak politický chaos. Podle sobotního průzkumu agentury INSA by nyní volby vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU s 31 procenty hlasů. Na druhém místě by skončila AfD označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu, která by dostala 20 procent hlasů. Scholzova SPD by měla 17 procent. Do parlamentu by se dostali ještě zelení s 11 procenty. Nová levicově populistická strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) by získala sedm procent hlasů. Kolem pětiprocentní hranice nutné pro zvolení do parlamentu se dlouhodobě pohybuje FDP. Do Spolkového sněmu by se letos poprvé od roku 1990 nemusela dostat postkomunistická Levice, která je oslabená mimo jiné odštěpením BSW. Původně měli Němci nové poslance vybírat až na konci září. Podle německé ústavy může kancléř požádat Spolkový sněm o důvěru, když se chce ujistit, zda má nadále podporu dostatečného počtu poslanců. Může to spojit s konkrétním návrhem zákona, což ale Scholz neučinil. V případě, že důvěru nedostane, může prezident na kancléřovu žádost během následujících 21 dní Spolkový sněm rozpustit. Podle ústavy pak do 60 dnů následují předčasné volby. Steinmeier minulý týden uvedl, že chce po hlasování nejprve vést rozhovory se zástupci politických stran, už dříve ale avizoval, že považuje navržený termín 23. února za realistický. V dějinách spolkové republiky se s žádostí o vyslovení důvěry kancléři obrátili na Spolkový sněm už šestkrát. Ve dvou případech - v roce 1982 u kancléře Helmuta Schmidta a v roce 2001 u Gerharda Schrödera - nenásledovaly předčasné volby, protože poslanci šéfovi vlády důvěru vyjádřili. Willy Brandt v roce 1972, Helmut Kohl v roce 1982, Schröder v roce 2005 a nyní i Scholz využili ústavní možnosti požádat o důvěru, aby vyvolali předčasné volby. Po zkušenostech z meziválečné Výmarské republiky autoři Základního zákona, který je německou obdobou ústavy, zakotvili po druhé světové válce silnou pozici kancléře při vyvolávání předčasných voleb. Předchozí možnosti sněmu, aby se sám rozpustil, využili při nástupu k moci ve 30. letech minulého století nacisté. Jaromír Mrhal jd

Německá ekonomika poroste ještě dva roky jen slabě, uvedla centrální banka

Frankfurt/Vídeň 13. prosince (ČTK) - Německá ekonomika letos druhým rokem v řadě klesne a v příštích dvou letech poroste jen slabě. Stav německé ekonomiky, dlouho považované za hospodářský motor Evropy, může dál zhoršit obchodní válka se Spojenými státy. Ve své pravidelné měsíční zprávě to uvedla německá centrální banka. Horší vyhlídky má ale i rakouská ekonomika, jak uvedla místní centrální banka. Německo, které má největší ekonomiku v eurozóně, se potýká s problémy už několik let. Jeho mohutný průmyslový sektor totiž ztratil přístup k levné ruské energii, zatímco hlad Číny po německých výrobcích už není tak velký, jak býval. Ekonomika bude v zimních měsících stagnovat a pak se bude zotavovat jen velmi pomalu, uvedla Deutsche Bundesbank, jak zní oficiální název německé centrální banky. Očekávaný růst soukromé spotřeby bude slabší, než banka dosud předpokládala, trh práce by mohl ještě oslabit, zatímco podnikatelské investice se zotavují pomalu. Nová prognóza tlumí naděje na rychlé oživení hospodářství v Německu, na jehož ekonomice je závislá řada českých firem. Bundesbank na příští rok nyní předpovídá růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,2 procenta proti růstu o 1,1 procenta, jak odhadovala v červnu. Na rok 2026 počítá s růstem o 0,8 procenta proti dosavadnímu odhadu 1,4 procenta. Odhad vývoje německé ekonomiky upravilo tento týden směrem dolů i několik národohospodářských institutů. Prognóza centrální banky se liší od odhadů ministerstva hospodářství, které na příští rok očekává růst o 1,1 procenta a v roce následujícím o 1,6 procenta. Německá vláda i centrální banka očekávají, že letos ekonomika vykáže pokles o 0,2 procenta, což by znamenalo druhý rok recese po sobě. Zemi by to zároveň zařadilo na chvost žebříčku zemí Evropské unie. "Německá ekonomika se potýká nejen s přetrvávajícími hospodářskými potížemi, ale také se strukturálními problémy," řekl šéf německé centrální banky Joachim Nagel. "Také trh práce nyní znatelně reaguje na vleklý útlum hospodářské aktivity," dodal. Ke zhoršení výhledu domácí ekonomiky dnes přikročila i rakouská centrální banka. Ta nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt letos klesne o 0,9 procenta, zatímco před třemi měsíci letošní pokles odhadovala na 0,7 procenta. Odhad růstu rakouské ekonomiky na příští rok banka snížila na 0,8 procenta z dříve předpokládaného jednoho procenta. Rakouská ekonomika letos patrně vykáže také pokles, což by bylo druhým rokem v řadě. "Slabá mezinárodní ekonomika, strukturální změny v evropském automobilovém sektoru a vysoké náklady na energie a na pracovní sílu výrazně zatěžují rakouský průmysl a vedly k poklesu exportu v letošním roce," uvedla dnes centrální banka. V roce 2026 očekává rakouská centrální banka zrychlení hospodářského růstu na 1,6 procenta. V dalším roce by však měl růst rakouské ekonomiky podle jejích prognóz zpomalit, a to na 1,3 procenta, napsala agentura APA. pmh vjn spr

Německo je na křižovatce, v řadě témat se přiklání k ČR, říká nový velvyslanec

Berlín 2. listopadu (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Německo je na křižovatce, výzvy spojené s ruskou válkou na Ukrajině, soupeřením USA a Číny i hospodářskými problémy ho nutí hledat novou cestu vpřed. V rozhovoru s ČTK to řekl nový český velvyslanec v Německu Jiří Čistecký. Vztahy Německa s Českem popsal jako historicky unikátní, země podle něj společně překonaly složitou historii a i díky tomu se naučily spolu hovořit i o těžkých tématech. Jedním z nich je nyní třeba migrace, v níž se ale podle velvyslance německá pozice stále více blíží té, kterou Česko zastává už od migrační krize v roce 2015. Do budoucna přitom nevyloučil ani sblížení názoru na jadernou energetiku. Čistecký minulý týden předal pověřovací listiny německému prezidentovi Frankovi-Walterovi Steinmeierovi, a ujal se tak oficiálně své funkce. V Německu přitom už v minulosti jako diplomat působil, v letech 1996 až 1999 na velvyslanectví v Bonnu a poté do roku 2001 v Berlíně. Německo, do kterého nyní přišel, je podle něj ale výrazně jiné než Německo 90. let. 'Panovala tady tehdy obrovská euforie a nadšení,' řekl v rozhovoru Čistecký. Porevoluční nadšení se přitom týkalo i spolupráce se střední a východní Evropou. 'Německo bylo plné optimismu, jaké příležitosti to přinese,' dodal. Rozpad bipolárního světa, rostoucí počet konfliktů, včetně ruské války na Ukrajině, i zhoršení hospodářské situace, které vyvolává nárůst populismu a podpory radikálních stran ale podle velvyslance Německo překvapily. 'Ve společnosti je cítit tlak a nervozita,' řekl. Země se proto podle něj nyní nachází na křižovatce a bude si muset vybrat cestu, kterou se vydá. Vztahy Německa s Českem jsou podle Čisteckého ale unikátní, a to i tím, že jsou dobré na všech úrovních: od nejvyšších politiků po běžné občany. 'Zdaleka to neznamená, že se na všem shodujeme... ale naučili jsme se spolu mluvit i o těžkých tématech,' řekl. Zásadní pro dnešní porozumění přitom podle něj byla složitá diskuse o česko-německé minulosti, díky níž se Česko a Německo naučily překonávat rozdílné názory a hledat společná řešení i u těžkých témat. Jedním z nich je nyní migrace. Německo přitom podle velvyslance pod tlakem domácích problémů mění svůj přístup k ní a hledá řešení, které by bylo v souladu s právem na azyl a respektem k lidským právům, ale zároveň odpovídalo jeho bezpečnostním potřebám a hospodářským možnostem. 'A to je v zásadě něco, co Česká republika říkala v roce 2015 i 2016... A my dnes vidíme, že se Německo této pozici velmi přibližuje, pokud není téměř identická,' řekl. Složitá je podle Čisteckého v česko-německých vztazích také debata o energetice, především té jaderné. O ukončení výroby elektrické energie z jádra v Německu rozhodla v květnu 2011 vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě. V roce 2023, kdy Německo skončilo s jádrem, se země poprvé za více než 20 let stala čistým dovozcem elektřiny. Také v debatě o jaderné energetice by se ale podle velvyslance mohl německý názor v budoucnu přiblížit tomu českému, neboť v debatě o jádru v Německu ještě nepadlo poslední slovo. 'Německo začíná vnímat, že jediná cesta vpřed nejsou obnovitelné zdroje,' řekl. Před postem v Německu byl Čistecký od počátku roku 2023 do dubna letošního roku chargé d'affaires českého velvyslanectví v Moskvě. Do Ruska tak přišel v době, kdy už téměř rok vedlo útočnou válku proti Ukrajině. Česko je navíc od roku 2021 na ruském seznamu 'nikoliv přátelských zemí', na který se původně dostalo jen spolu s USA. To podle Čisteckého ovlivnilo i jeho práci diplomata. 'Ty vztahy jsou dnes zmražené na úplném minimu,' řekl. Z běžné tvůrčí diplomacie, na kterou byl zvyklý z postů v Německu, Rakousku či Turecku, se musel přizpůsobit diplomacii 'udržovací'. Další rozdíl oproti Německu je podle něj ten, jak se člověk v Rusku cítí. 'Cítíte jako diplomat země, která není v přátelském kontaktu, ten tlak bezpečnostních složek... Ta atmosféra je tam těžká,' dodal. Zkušenosti z Ruska se Čisteckému budou hodit i v nové funkci velvyslance v Německu, které před ruskou invazí na Ukrajinu sázelo na spolupráci s Moskvou. Český a německý pohled na Rusko je ale nyní podle něj velmi podobný. 'Shodneme se dnes, že Rusko je hrozba a že Rusko je impérium, které má potřebu expandovat, a že není jasné, kdy a kam bude expandovat,' řekl. Zároveň podle něj ale Německo v ekonomické oblasti ještě zdaleka neopustilo myšlenku, že se jednou, až nastane mír, na ruské trhy vrátí. Poznání, že Rusko využívá hospodářství jako nástroj k dosažení politického vlivu, se ještě totiž nestihlo podle velvyslance plně propsat do německé společnosti. Česko na rozdíl od Německa v tomto ohledu Rusko vnímá 'daleko realističtěji'. Ohledně nutnosti podpory Ukrajiny v obraně proti ruské agresi se ale obě země podle nového velvyslance shodují. Připomněl například, že Německo je hlavním přispěvatelem do české muniční iniciativy na podporu Kyjeva. Berlín si je podle Čisteckého plně vědom, že porážka Ukrajiny by znamenala, že se ruská hrozba přiblíží k německým hranicím. Země by pak musela výrazně více zbrojit a postarat se také o další uprchlíky, kteří by z Ukrajiny přišli. Celkově je podle Čisteckého česko-německá spolupráce v oblastech, v nichž se země shodují, i v těch, kde mají odlišné názory, důležitá pro stabilitu v regionu. Jako prioritu svého příštího působení v Německu tak vidí to, 'aby Češi a Němci hledali společná řešení, nejen pro sebe, ale i pro Evropu; nebo se o nich aspoň bavili'. jrm mka

Reuters: Německo přestalo schvalovat export vojenských zbraní do Izraele

Berlín 18. září (ČTK) - Německo přestalo schvalovat export vojenských zbraní do Izraele. S odvoláním na analýzu dat a na zdroj blízký německému ministerstvu hospodářství to dnes uvedla agentura Reuters. Německá vláda však podle agentury DPA popřela plošné zastavení vydávání exportních licencí. Vývoz německých zbraní do Izraele už letos prudce klesl, export zbraní do Izraele už přerušily i další evropské země. Loni Německo schválilo vývoz zbraní a výzbroje do Izraele v celkové hodnotě 326,5 milionu eur (zhruba 8,2 miliardy Kč), což představovalo desetinásobný nárůst proti roku 2022, vyplývá z údajů ministerstva hospodářství, které povolení k exportu schvaluje. Letos už objem schváleného exportu klesl, od ledna do 21. srpna export činil 14,5 milionu eur. Do kategorie "válečné zbraně" přitom spadalo zboží jen za 32.449 eur. Zdroj blízký ministerstvu citoval vysoce postaveného vládního činitele, podle něhož ministerstvo pozastavilo schvalování povolení k exportu zbraní do Izraele do doby, než bude rozhodnuto o žalobách, podle nichž Německo takovými exporty porušuje humanitární právo. Jednou takovou žalobou se zabývá Mezinárodní soudní dvůr, druhou berlínský soud z podnětu Evropského centra pro ústavní a lidská práva (ECCHR). "Neexistuje žádné zastavení vydávání licencí pro vývoz zbraní do Izraele," uvedl na dotaz agentury DPA mluvčí ministerstva hospodářství, které agendu spravuje. Podle něj se s takovým krokem nepočítá ani do budoucnosti. Povolení se udělují po vyhodnocení jednotlivých případů. "Vždy je brán ohled i na stávající situaci včetně útoků Hamásu a Hizballáhu na Izrael či průběh (izraelské) operace v Pásmu Gazy," dodal mluvčí. Ministr hospodářství Robert Habeck v diskuzi s občany řekl, že je nutné rozlišovat mezi jednotlivými druhy zbraní, píše DPA. Zbraně, které mohou sloužit k obraně, například systémy a komponenty protivzdušné obrany, by měly dostat licenci rychle. Jinak by se ale mělo přistupovat k zbraním, které by mohl Izrael použít při bojích v Pásmu Gazy. Německá vláda podle zdroje Reuters uvedla, že od loňského 7. října, kdy po vpádu ozbrojenců palestinského teroristického hnutí Hamás do Izraele eskaloval nynější konflikt mezi Izraelem a Hamásem, nebyly z Německa do Izraele vyvezeny žádné zbraně kromě náhradních dílů v rámci dlouhodobých kontraktů. Úřady v Pásmu Gazy, ovládané Hamásem, uvádějí, že izraelské útoky na tomto palestinském území od loňského 7. října zabily více než 41.000 Palestinců. Otázka vývozu zbraní do Izraele vytváří třenice také uvnitř německé vládní koalice. Zelení, jejichž ministři jsou v čele ministerstev hospodářství a zahraničí, stále častěji kritizují vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. I další spojenci Izraele kvůli právním sporům pozastavili nebo omezili vývoz zbraní do Izraele. Británie tento měsíc zrušila 30 z 350 licencí na vývoz zbraní do Izraele kvůli obavám, že Izrael by mohl porušovat mezinárodní humanitární právo. V únoru nizozemský soud nařídil Nizozemsku zastavit export všech náhradních dílů do stíhaček F-35 do Izraele kvůli obavám, že by mohly být použity při útocích na civilní cíle v Pásmu Gazy. jkh zdp spr abl

Analytici: Záplavy ve střední Evropě mohou způsobit ztráty až za miliardy eur
Londýn/Praha 17. září (ČTK) - Nynější záplavy ve střední Evropě mohou způsobit ekonomické ztráty až za miliardy eur, myslí si analytici. Na přesnější odhady je podle nich brzy, protože v některých oblastech voda ještě nekulminovala. Snaha UniCredit převzít Commerzbank se nelíbí vedení, vládě ani konkurenci
Berlín/Milán (Itálie) 16. září (ČTK) - Šéf německé Commerzbank Manfred Knof odmítl návrhy na převzetí ze strany italské banky UniCredit Group, uvedla dnes agentura Reuters. Představitelé německé vlády byli navíc podle informací listu Financial Times (FT) překvapeni, že UniCredit zvýšila podíl v Commerzbank na devět procent, a dávali najevo, že s případným převzetím banky nesouhlasí. Německo začíná kontrolovat všechny své pozemní hranice
Berlín 16. září (zpravodaj ČTK) - Německo začíná kvůli nelegální migraci ode dneška kontrolovat všechny úseky své pozemní hranice. Hlídky spolkové policie se nově objeví na pomezí s Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem. Slovanský hrad na východě Německa chce přilákat i české návštěvníky
Berlín/Raddusch (Německo) 15. září (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Repliku slovanského hradu z 9. století, která stojí nedaleko braniborské vesničky Raddusch, navštíví ročně až 50.000 lidí, převážně německých turistů. Průzkum: Většina Němců by si přála přísnější pravidla na německých hranicích
Berlín 13. září (zpravodaj ČTK) - Většina Němců by si přála zavedení přísnějších pravidel na německých hranicích. Vyplývá to z průzkumu agentury YouGov, který si objednala a dnes zveřejnila agentura DPA. Počet firemních bankrotů v Německu vzrostl v prvním pololetí téměř o čtvrtinu
Berlín 12. září (ČTK) - Počet firemních bankrotů v Německu vzrostl v prvním pololetí meziročně téměř o čtvrtinu na 10.702. Výrazně se také zvýšil počet pohledávek věřitelů. Údaje ve středu zveřejnil německý statistický úřad. Německo prodalo část podílu v Commerzbank italské UniCredit za 702 milionů eur
Berlín/Milán 11. září (ČTK) - Německo prodalo zhruba 53,1 milionu akcií finančního domu Commerzbank italské UniCredit Group za 702 milionů eur (17,6 miliardy Kč). Italská skupina tak v německé bance získala podíl 4,49 procenta. Německo zbrojí tváří v tvář ruské hrozbě příliš pomalu, uvádí studie
Berlín 10. září (zpravodaj ČTK) - Při současném tempu by Německu trvalo téměř sto let, než by doplnilo vojenské zásoby na stav před 20 lety. Uvádí to dnes zveřejněná studie kielského Institutu pro světové hospodářství (IfW) s podtitulem Německo zbrojí tváří v tvář ruské hrozbě příliš pomalu. Německá ekonomika letos vykáže nulový růst, odhaduje institut Ifo
Berlín 5. září (ČTK) - Německé ekonomice se daří hůře než ostatním a letos vykáže nulový růst. V aktualizované prognóze to dnes uvedl německý hospodářský institut Ifo. Zhoršil tak svůj červnový odhad, který počítal s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta.

ZEMĚ NAJÍT