V Brně začalo fungovat ve spolupráci s Tchaj-wanem centrum pro vývoj čipů
Brno 18. října (ČTK) - V Brně začalo fungovat centrum ACDRC, které se bude věnovat vzdělávání a výzkumu v oblasti navrhování čipů a polovodičových technologií. Jde o produkt několikaleté spolupráce Česka a Tchaj-wanu a výzkumných institucí. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) jde o obrovskou příležitost, jak v Česku posunout schopnosti v oblasti chytrých technologií a produkce, která má velkou přidanou hodnotu, řekl při slavnostním otevření centra.
Z české strany centrum zaštiťují České vysoké učení technické, Masarykova univerzita a Vysoké učení technické a jeho cílem je vzdělávat nové odborníky a podpořit inovace a výzkum v polovodičovém průmyslu. Odvětví má využití například v kyberbezpečnosti, automobilovém průmyslu, energetice, biomedicíně či telekomunikaci. Čipy a polovodičové technologie mají být jednou ze součástí nové podoby české ekonomiky, kterou odborníci nazývají znalostní s vysokou přidanou hodnotou. Vystrčil zmínil i možné propojení českého centra s velkou továrnou na čipy, která má stát v Drážďanech a kterou bude stavět tchajwanská firma TSMC s výraznou finanční podporou Německa.
"Tchaj-wan je absolutní špičkou ve výrobě čipů a je ochoten na vývoji spolupracovat a je připraven ke vzájemnému předávání poznatků a zkušeností. A centrum je také odpovědí na otázky, proč jsme v roce 2020 a 2023 jeli na Tchaj-wan a co z toho budeme mít. Svobodné a demokratické země se mají podporovat, například takto," řekl Vystrčil. Tchajwanský ministr zahraničí Lin Čchia-lung v předtočeném projevu zdůraznil, že Česko bude hrát v Evropě významnou roli v polovodičovém průmyslu a spolupráce pomůže ke zvýšení odolnosti demokratických dodavatelských řetězců.
Do centra by měli mířit absolventi magisterského a doktorského studia, aby si prohloubili znalosti. Těmto odborníkům centrum nabídne stipendijní programy, pokročilé kurzy, letní a zimní školy, stáže, ale i přednášky pro středoškoláky.
Mezi hlavní výzkumné aktivity patří vývoj AI procesoru pro automobilový průmysl či například hardwarové bezpečnostní technologie. Dále jsou to témata, jako je kyberbezpečnost čipů, backendový nástroj pro elektrickou automatizaci návrhu integrovaných obvodů či bio-čipy.
mei kš
Růst čínské ekonomiky ve čtvrtletí zvolnil na 4,6 procenta, ale překonal odhady
Peking 18. října (ČTK) - Růst čínské ekonomiky ve třetím čtvrtletí meziročně zvolnil na 4,6 procenta, oznámil dnes čínský statistický úřad. Tempo růstu sice mírně překonalo očekávání, bylo však nejslabší za rok a půl a dál zaostávalo za celoročním vládním cílem, který na letošek počítá s růstem hrubého domácího produktu (HDP) zhruba o pět procent. Čínská ekonomika, která je druhá největší na světě za Spojenými státy, ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 4,7 procenta.
Analytici v anketě agentury Reuters v průměru předpokládali, že meziroční růst ve třetím čtvrtletí zpomalí na 4,5 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se ekonomika zvýšila o 0,9 procenta, zatímco analytici její růst odhadovali na jedno procento. Ve druhém čtvrtletí růst proti předchozím třem měsícům po zpřesnění dat činil 0,5 procenta, předběžná zpráva ukazovala růst o 0,7 procenta.
Čínské úřady ve snaze o dosažení plánovaného pětiprocentního hospodářského růstu od konce září prudce zvýšily opatření na podporu ekonomiky. Vládní cíl růstu však považují mnozí analytici za příliš ambiciózní, protože se podle nich neobejde bez razantnějších opatření, která by povzbudila spotřebitelskou poptávku a problematický realitní sektor.
Agentura AP uvedla, že tempo růstu čínské ekonomiky zůstává pomalé i přes zrušení omezení souvisejících s pandemií nemoci covid-19. Spotřebitelská důvěra je nízká, což spolu s přetrvávajícími problémy v realitním sektoru brzdí hospodářský růst.
Čínské úřady v posledních týdnech oznámily řadu stimulačních opatření, včetně redukce úrokových sazeb u hypoték a snížení požadavků na rezervy v bankovním sektoru. Peking však zatím nepředstavil rozsáhlejší stimulační plán, který je podle analytiků nutný k zajištění výraznější podpory čínské ekonomiky.
Úřady by se podle odborníků měly zabývat dlouhodobějšími strukturálními problémy čínské ekonomiky, jakou jsou nadměrné výrobní kapacity, vysoké zadlužení a stárnoucí populace. "Čína od minulého měsíce začala zavádět řadu stimulačního opatření. Nejsem si jist, zda jsou tato opatření dostatečná, nebo ne," uvedl ekonom Toru Nišihama ze společnosti Dai-Ichi Life Research Institute. "Mohu však říci, že úřady se zaměřují špatným směrem. Nedělají to, co by se dělat mělo, a ponechávají strukturální problémy bez povšimnutí," dodal.
Bývalý šéf čínského odboru Mezinárodního měnového fondu (MMF) Eswar Prasad podle serveru BBC uvedl, že vládní cíl na letošní rok se zdá být ve" vážném ohrožení". K dosažení cíle by podle něj bylo zapotřebí, aby stimulační opatření přinesla výrazné zrychlení růstu ve čtvrtém čtvrtletí.
Někteří analytici však předpokládají, že plánovaného pětiprocentního růstu by letos čínská ekonomika mohla dosáhnout. "Podpora ze strany rozpočtových stimulů by měla pomoci k těsnému splnění letošního celoročního cíle a posílit ekonomickou aktivitu v příštích čtvrtletích," uvedla analytička C'-čchun Chuang ze společnosti Capital Economics. Předpověděla nicméně, že zpomalování hospodářského růstu se v průběhu příštího roku obnoví.
pmh spr
DALŠÍ ZPRÁVY
