Dukáty České Republiky.

Jiří Věneček Mistři české numismatiky
Akademický sochař, výtvarník a medailér Jiří Věneček patří k nejvýraznějším postavám české a československé numismatiky.

První soutěže Státní banky československé na návrh pamětní mince se zúčastnil už v roce 1964. To byl ještě studentem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Rodák z Litomyšli od té doby vytvořil bezpočet vynikajících návrhů medailí a mincí, za něž obdržel řadu cen. Se svojí tvorbou se účastnil více než sedmdesáti výstav doma i v zahraničí. Kus světa také procestoval, když se od roku 1975 účastnil světových výstav FIDEM – byl jsem v Krakově, Florencii, Helsinkách, Londýně, Budapešti, Haagu, Výmaru, Tampere, Glasgow i v Colorado Springs.

Vedete si evidenci svých prací? Kolik medailí nebo mincí jste už vůbec realizoval?

To tedy opravdu nevím, žádnou evidenci si nevedu. Asi bych s tím měl začít (smích).

Vzpomenete si na vůbec první realizovanou medaili?

Vznikla v Ústředí uměleckých řemesel a razil ji mistr Podivín. Došlo k tomu v roce 1968, medaile se dávala za zásluhy o rozvoj hlavního města Prahy. Už o čtyři roky dříve, jako student, jsem se přihlásil do soutěže Státní banky československé na mince 10 Kčs ke Slovenskému národnímu povstání a 25 Kčs k Osvobození Československa. Do užší soutěže jsme se dostali tři: já, můj učitel Jiří Harcuba a Zdeněk Kolářský. Vyhrál Kolářský, my dva jsme získali za odměnu autorský odražek jeho práce, naše odražky jsou v depozitu banky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013

42 KREJCAR Z ROKU 1623 Kiprová mince císaře Ferdinanda II.
Celá doba vlády Ferdinanda II. (1619-1637) byla poznamenána událostmi třicetileté války a to se samozřejmě odrazilo i v intenzivní mincovní produkci.

Ražby císaře Ferdinanda II. proto jsou a pravděpodobně ještě dlouhou dobu budou zdrojem nových poznatků, zejména v oblasti typologie habsburských ražeb první poloviny 17. století.

Po porážce Českých stavů v roce 1620 došlo v zemích Koruny české k výrazným politickým a společenským změnám. Konfiskace majetku tehdy postihla jak šlechtu, tak měšťany, prostě všechny, kdož podpořili stavovské povstání a krále Fridricha Falckého.1 Hlavním úkolem konfiskací bylo upevnění císařské moci za pomoci katolické šlechty a především naplnění státní pokladny trpící neustálým nedostatkem peněz. Počátkem roku 1622 vzniklo v Čechách patnáctičlenné mincovní konsorcium (mincovní rada).2 Díky půjčce šest miliónů zlatých udělil císař Ferdinand II. tomuto konsorciu výhradní právo razit mince v zemích Koruny české a Dolních Rakousech. K tomu získalo konsorcium výhradní právo na nákup veškerého stříbra a právo na výkup všech kvalitních stříbrných mincí, nacházejících se na území výše zmíněných zemí, za předem stanovené ceny. Podmínky smlouvy s císařem byly výhodné hlavně pro mincovní konsorcium. Zpočátku byl hlavní zisk konsorcia tvořen z rozdílu mezi nákupní cenou surového stříbra a hodnotou vyražených mincí.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Zlatovna.cz - Velkoobchod s investičním zlatem. Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné investiční mince. Stříbrné investiční slitky. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny. Mince ČNB a NBS. Ekonomické a finanční zpravodajství České tiskové kanceláře. Zprávy ze světa komoditních burz, drahých kovů, sběratelství a numismatiky. ©2011-2024 Zlatovna a.s.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...